11. kapitola

560 42 0

,,Tak co za pohádky mi hodláš vyprávět dneska?" zamávala mi bundou před nosem, když jsem vylezl ze sprchy.

,,Co jako?"

,,Smrdíš zase tou voňavkou."

,,To je pořád ta samá bunda." vysmál jsem se jí a z předešlého vzrušení jsem jí chytl zezadu pod tílkem za prsa.

,,Kdybys pořád nebyl tak rozjetej, myslela bych si, že někoho máš." culila se na mě.

,,Tak si nech kecy a pojď mě zabrzdit."

Možná bylo dobře, že Jess ten telefon zazvonil. Už jsme se nebezpečně blížili k té hranici, kdy bych skončil špatně se svým ptákem v ní. A to si nezasloužila ani Anne a ani Jess. Ačkoliv jsem měl příšernou chuť Jess ojet.

Tentokrát jsem z toho vyklouzl jako nic, ale musel jsem se začít ovládat. Nesměl jsem s ní být na takových místech sám.

,,Co se tak díváš?" položila mi Anne talíř s vajíčky na stůl.

,,Jen mi vysvětli, co se v tobě tak změnilo, že jsi teď v posteli jako utržený ze řetězu. Takhle tě neznám."

,,Byl jsem dlouho bez ženský."

,,Je to půl roku co tě pustili, takže to není ten důvod."

,,Vadí ti to?"

,,Ne, naopak."

Anne zářila jako sluníčko až do dílny, kde chtěla pozdravit kluky.

,,Páni, vy jste se taky někdy dali donúklidu?" rozhlížela se.

,,My? To uklízela Jessica."

,,Jaká Jessica?" bylo to venku.

,,Staffordová."

,,Kdy?"

,,Včera."

V ten moment na mě Anne hodila naštvaný pohled.

,,Takže to neskončilo?"

,,Řekl jsem jí to, ale ona prostě přišla, co jsem měl dělat?"

,,Hmm. Takže tě kluci navoněli dámskou voňavkou?" zavrtěla hlavou a odešla.

Spike hned za mnou šel a vyptával se.

,,Tak co? Jak jsi s Jess na tom?"

,,Na dobrý cestě." řekl jsem neurčitě.

,,Mně to včera vůbec nedošlo s tou voňavkou, takže promiň."

,,Stejně to musí být Montymu jasný a Anne už to ví."

,,Ale musím uznat, že ačkoliv je Jessica dámička z vyšší společnosti, uklidila tu jako by byla jedna z nás. Neštítila se ani hadru a tím obědem má u mě velký plus."

,,Jo taky jsem byl překvapený. Víš, Spiku, nedokázal jsem jí říct ne, protože má tu samou nemoc, co měla Tracy."

,,Počkej ona má nemocný srdce?"

,,Jo. Chtěl jsem se na to všechno s pomstou vykašlat, ale já jí nemůžu říct, aby mi dala pokoj. Nemám pořádný důvod."

,,Řekni jí, že někoho máš."

,,To se ti řekne. Pověz to někomu, kdo má nemocný srdce a ještě se k tobě chová, jako bys byl střed světa."

,,Víš, co si myslím, kámo? Že se do tebe zabouchla."

,,To jsem chtěl, ale ne takhle. Ona si to nezaslouží."

,,Nechtěl bych být ve tvý kůži. Já bych se do Jess zabouchnul hned a bylo by po srandě."

Polkl jsem na prázdno. Nebyl jsem do ní vyloženě zamilovaný, ale nemohl jsem popřít, že mě přitahovala a těšil jsem se na další naše setkání. Možná to bylo tím, že byla tak bezstarostná a překypovala dobrotou a něhou. Všechny holky, co jsem kdy měl byly spíš ráznější a něžné barbíny to rozhodně nebyly.

Makal jsem do devíti večer a kluci už končili.

,,Hodím sprchu a taky pojedu."

,,Zamkni teda pak. Já budu dneska spát jako miminko." culil se Monty.

Dal jsem si sprchu a v hlavě si přehrával, co říct Anne, aby se na mě nezlobila. Kytku jsem už nikde koupit nemohl, protože v půl desáté fakt květinářstí otevřené není.

Vešel jsem na dílnu, abych si vzal telefon ze stolu a vyděsil mě pohyb u hotového Mustanga, co dnes přijel na opravu. Jessica.

,,Pěkná kára."

,,Sluší ti." zubil jsem se na ní a udělal hned několik kroků, abych jí přivítal.

,,Nesvezeš mě?"

,,Bohužel zatím nejede."

,,Tak mě svezeš v mým." hodila pobmně klíčky od jejího Mercedesa.

Tak to jsem se nemohl nechat ujít. Jízdu v nadupaným novým Mercedesu jsem uvítal. Ačkoliv jsem si slíbil, že příjdu domů brzy, abych vysvětlil Anne, co se dělo.

,,Kam chceš jet?" podíval jsem se na ní, když jsem otevřel dveře.

,,Kruci, tobě to sluší." naklonila hlavu a zasněně mě sjela.

,,Takový auto ale mít nikdy nebudu."

,,Neřekla jsem, že ti sluší to auto, ale že tomu autu slušíš ty."

,,Viděla ses někdy, když vystupuješ z toho auta?" usmál jsem se na ní.

Připadal jsem si úžasně, hned jak jsem nastartoval. Vedle sebe dámičku, kterou by mi zaviděl každý frajer, kterýho jsem znal a auto za sto tisíc dolarů pod mým vedením. Byl to nepopsatelný pocit. Na moment se vžít do toho, že jsem milionář a mám bezstarostný život.

Zajel jsem s Jess ke starému dolu, kde byl výhled na celé město. Mezi stromy jsem zaparkoval bílým krasavcem a nemohl se vynadívat.


Oko za oko, srdce za srdceZde žijí příběhy. Začni objevovat