9. kapitola

574 41 0

Hodně špatně jsem bral, že je Jessica stejně nemocná jako moje sestra. Trochu jsem si to vzal osobně. Jako by to bylo nějaké znamení, abych se na tu holku vykašlal a zvolil jinou pomstu. Přes ní cesta prostě nevedla. Zatímco jsem vymýšlel jiný způsob čtvrté pomsty, ona se objevila před dílnou. Navíc jsem slíbil Anne, že s Jessicou končím, protože je jiná než jsem si myslel a fakt si nezaslouží, co jsem chystal.

Bohužel její oči mě přemluvily, abych s ní šel aspoň do kavárny a popovídali si jako kamarádi.

,,Fajn. V osm u parku." nakonec jsem přikývl.

Nechtěl jsem s ní mít nic společného, ale nedokázal jsem jí ani poslat do háje. Bušil jsem si do hlavy, jaký jsem idiot, že jsem si o ní nezjistil víc. Vědět, že je stejně nemocná jako moje sestra, ani bych jí neoslovil.

,,Kam zase jdeš?" všimla si Anne, že jsem se vysprchoval a převlékl.

,,Jdu si něco zařídit kvůli Staffordovi."

,,Kdy už s tím dáš pokoj?" zakroužila očima a šla si lehnout do postele.

V parku jsem si sám sobě říkal, že jí prostě musím říct, že třeba není můj typ. Nemohl jsem hrát svojí hru, když byla takhle nemocná.

Moje myšlenky přerušily až její ruce na mých očích.

,,Jess?" obešla mě a usmívala se.

,,Už radši nic neříkej nebo ti vynadám za ty kraviny, co vymýšlíš."

,,Myslel jsem to vážně, že pro tebe nejsem ten pravý."

,,Já si to nemyslím. A co přesně tibna mě tak strašně vadí? Nejsem tvůj typ...?" vzhlédl jsem kbjejímu obličeji a kousek po kousku sjížděl níž a níž dokud jsem nezastavil u jejích podpatků.

Zatím co ona postávala nějaký kus přede mnou a vyjmenovávala důvody proč bych o ní neměl mít zájem, říkal jsem si, že tohle se vážně může stát jenom mně. Jessica byla výstavní kousek a já neměl jedinou věc, kterou bych na ní mohl vytknout, aby mi dala pokoj.

,,Jsem na tebe starej."

,,Osm let? Jako vážně? Můj otec je starší než matka o dvanáct. Znám tolik párů, co ..."

Byl jsem ztracen ve výmluvách a v jejích argumentech. Tohle prostě nemělo konec a nenašel jsem na její osobě jedinou chybu, což byl problém hlavně pro mě.

,,Myslel jsem to pro tvoje dobro, Jess." culil jsem se a začal ji srovnávat s Anne.

Anne byla brunetka, zatímco Jessica byla spíš do blond. Anne byla vysoká, zatímco Jess byla malá a drobná. Jess měla jemné rysy, zatímco Anne byla spíš ostřejšího rázu jak v mluvě, tak v chování.

Asi jsem neměl vyhrazený typ holek, ale Jess i Anne se mi jistým způsobem líbily. Chtěl jsem si docela nafackovat, protože Jess jsem měl brát spíš jako nutnost než příjemné spetření. Nejhorší na tom všem byla myšlenka o ní jako o sexuálním objektu zatímco jsem na počátku o takových závěrech ani neuvažoval.

Nechtěl jsem si to úplně přiznat, ale začala mě přitahovat. Její sukně nad kolena a černé silonky mi prostě přišly sexy. Navíc ten její parfém byl skvostný.

A tak jsem se přestal bránit a říkal si, že se tak moc nestane, když bych ujel.

Do kavárny jsme ani nedošli a přes hodinu jsem jí měl na klíně s jejím jazykem v mojí puse a naopak. Připadal jsem si jako by mi bylo o deset míň a oddával se prvním radovánkám v parku na lavičce.

V zápalu ,,boje" jsem prozkoumal terén a zjistil, že její zadek vůbec nebyl špatný a velkým překvapením bylo, že mě pustila i pod tričko.

,,Už bysme měli jít." mrknul jsem na hodiny, které oznamovaly jednu ráno.

,,Jo, ráno musím do školy. V osm mám přednášku."

,,Fajn, uvidíme se snad zítra. Mám toho v práci dost." plácl jsem jí po zadku a ona vstala.

,,Napíšeme si a děkuju za krásný večer. Jsi úžasný." líbla mě letmo na tvář.

,,Já děkuju za návrat do mých mladých let. Tohle jsem dělal tak deset let zpátky. U tebe je to možná běžná věc, ale já už jsem to zapomněl." smál jsem se.

,,U mě to není běžná věc, Bryane."

,,Jen nepovídej, takováhle holka už musí mít za sebou takových zážitků až to není hezký."

,,Naši mě nikam nepouštěli. Nemám to jednoduchý."

,,Tak sladký sny, moje Afrodito."

Došel jsem domů a ačkoliv jsem se snažil být tichý, Anne se vzbudila a hned startovala.

,,Kdes, kruci, byl?"

,,Trochu jsme se zakecali."

,,Trochu?" hodil jsem oblečení na křeslo a šel si lehnout.

,,Promiň."

Sotva jsem ulehl, hned se na mě začala mračit.

,,To myslíš vážně? To je dámská voňavka." naklonila se mi ke krku.

,,To mě kluci z prdele navoněli, přišlo jim to jako hrozná sranda."

,,Nekecáš trochu?Byl jsi s nějakou krávou."

,,Proč bych pak na tebe dorážel." popadl jsem jí za zadek a přisunul k sobě blíž.





Oko za oko, srdce za srdceWhere stories live. Discover now