Maïa

,,Očekávané'' rande

Tuto kapitolku chci věnovat MegaKiks, která se na toto ,,Očekávané'' rande tak těšila.Tak doufám že Tě potěším :) .

Těsně před ním jsem zakopla a letěla přímo na něj.Naštěstí mě chytil, čemuž jsem se docela divila.No jo, já se prostě musím strapnit. ,,Dobrý?'' zeptal se Retös, který ztěží zadržoval smích. ,,V pohodě'' řekla jsem uraženě. ,,Tak pojď.Vemu tě na jedno bezva místo!'' řekl nadšeně a při tom mě chytl za ruku.Ucukla jsem, protože mi to přišlo divný na to, že s ním nehci nic mít.Očividně mě pochopil a dál se o moji ruku nezajímal.Šli jsme dlouho lesem a procházeli jsme kolem zajímavých míst, které jsem tu nikdy před tím neviděla.Ta ,,procházka'' se mi začala zamlouvat. ,,Kam to vlastně jdeme?'' přelušila jsem, již dlouhé ticho. ,,Jak už jsem řekl, na jedno bezva místo!'' odpověděl a přitom se usmál. ,,Páni, z tebe je zázrak něco dostat!'' řekla jsem si pro sebe. ,,Ale, neboj za chvíly tam budeme'' odpověděl.Skvělý, aspoň jedna dobrá zpráva!Šli jsme asi pět minut, což mi teda jako chvilka rozhodně nepřipadalo.Konečně jsme dorazily před, docela vysokou skálu.Podívala jsem se na vrcholek a doufala, že tam nepolezem. ,,Nehodláš tam lízt, že ne?'' zeptala jsem se s nadějí v hlase. ,,Neboj, poletíme'' řekl a při tom se šibalsky usmál. ,,Proboha čim?'' zeptala jsem se zděšeně.Moji otázku ale přerušilo máchání něčích křídel.Nad námi se objevila silueta, která, díky zářivým slunečním paprskům, nebyla k rozeznání.Těsně vedle nás přistála obrovská zlatá dračice. ,,Ylpeä!'' zvolala jsem nadšeně a rozeběhla se k ní.Oddychla jsem si, že to je drak.Bála jsem se, že nás nahoru vynese nějaký neznámý druh létajícího tvora. ,,Můžeme?'' zeptal se Retös, který už seděl ma hřbetě dračice a podával mi ruku.Chytla jsem se jí a vydrápala jsem se za ním. ,,Ty nemáš sedlo?'' zeptala jsem se, když jsem si sedla za něj. ,,Ne.Používám ho jen, když musím'' odpověděl. ,,Třeba na boj'' řekla jsem zamyšleně. ,,Jo'' přikývl. Dračice se ladně zvedla ze země a vynesla nás těch několik metrů na vrchol.Bylo to několik metrů, ale skála byla dost strmá.Vysadila nás skoro nahoře, kde byla malá jeskyňka a před ní se rozléhal velký rovný plácek.Slezli jsme z dračice a Retös ji poslal zpátky dolů.Ylpeä hladce přistála a stočila se do klubíčka.Podívala jsem se směrem dolu a spatřila tam nádhernou zelenou pláň obklopenou řadou stromů.,,Víš co to je?'' zeptal se hlas za mnou.,,Pláň?'' řekla jsem komicky.,,To je Louka, zlato'' řekl Retös a přitom vyčkával na moji reakci.Chvilku mi to šrocovalo v hlavě.,,No jasně! Támhle je moje místo, brouku!'' vykřikla jsem směšně a ukázala tím směrem.Bylo tam několik velkých kamenů, ve kterých jsem se vždy schovávala, když jsme bojovali s lidmi.Bylo to skvělé místo pro průzkumníky.Odtamtud jsem vyděla na všechno a mohla jsem dobře střílet z luku.Na chvíly jsem si představila, že jsem uprostřed velké bitvy, schovaná ve své skríši a občas vylezu a sestřelím několik protivníků.Z mého snění mě ale přerušily ruce, které mi Retös položil na ramena.Otočil si mě k sobě a zadíval se mi do očí.Chvíly jsem takhle vydržela, ale pak jsem ucukla pohledem a sundala mu ruce z mých ramen.Všimla jsem si spadlého stromu, který vypadal jako skvělé místo na sezení.Vydala jsem se k němu, sedla jsem si a halvu jsem sklopila k zemi.Retös za mnou po chvíly přišel a pomalu si ke mně přisedl. ,,Musím ti něco říct Maïo'' řekl skleslým hlasem.Radši jsem nic neříkala a čekala jsem, co z něho vypadne. ,,Určitě víš o mně a o Kïlle, viď?'' zptal se.Kývla jsem a v duchu jsem si řikala, ať se konečně vyžvejkne. ,,Otec ji dal vyhnat, ale já jsem to nechtěl'' řekl a pohledem sjel na kamínky pod svýma nohama. ,,No ty mi to ale ulehčuješ chlapče'' řekla jsm si ironicky sama pro sebe. ,,Nevím co se říká, ale oba jsme se vzájemně milovali, ale pak nastal den, kdy se zamilovala do jiného.Hrozně mě to zklamalo, ale řekl jsem si, že je lepší, když bude s jiným a šťastná, než být se mnou, ale naopak''dořekl se zklamaným hlasem.Tuhle odpověď jsem nečekala, a myslím, že jsem na něj zírala s otevřenou pusou.Konečně jsem na prázdno polkla a podíval se mu do očí. ,,Co se s ní stalo, říká se, že ji pověsily?''zeptala jsem se zvědavě. ,,Ne nepověsily.Někam odjela s tim, svým'' řekl zklamaně ,ale potom se na mě usmál. ,,A to, že tě praštila, to je pravda?'' zaptala jsem se naposled. ,,No jak se to vezme.Praštila mě, ale omylem, ne v obraně.Takže, můj závěr je, že bych si měl jít poslechnout vyprávění jiných, abych se poučil, co jsem podle nich udělal'' dořekl s velkým úsměvem na tváři.Začala jsem se smát, protože to řekl opravdu vtipně.Pak jsem se ale zarazila a sklopila jsem hlavu zase k zemi.,,Promiň'' řekla jsem slabým hlasem, ale přece jenom tak, aby mě pořádně slyšel.Objal mě a přitisk si mě k sobě.,,Každej se někdy mýlí, ne?'' řekl a zvedl mi bradu, takže jsem se na něj musela podívat.Usmál se na mě a já ho pořádně objala.Nakonec jsem se od něj trochu odsunula, ale jen tak, abych byla stále blízko jeho rtům.Opatrně jsem se přitiskla blíž k němu a on mi dal velký polibek.Oplatila jsem mu to a tak jsme se tam dlouhou dobu líbali.Po chvíly jsem ho od sebe odstrčila a jemně ho praštila do ramene.,,Hej!'' křikl na mě s úsměvem ve tváři.,,Neměli bychom jít?'' řekla jsem a přitom jsem se na něj usmála.,,Jo to měli, ale počítej s tím, že zítra seš jenom moje!'' řekl s přesvědčením, ale stále se na mě usmíval.,,To víš, že jo'' řekla jsem ironicky a zavolala jsem na Ylpeü, která se rychle zvedla ze země.

Tak tadá!!! :D Je tady další kapitolka a konečně s tim rande :D.Tak doufám, že jste s Maïou a s Retösem spokojeni! Jako nechtělo se mi je dávat k sobě, ale nakonec to byl VÁŠ skvělý nápad!Takže jsem nakonec ráda, že jsou spolu.Doufám, že to tak vidí i ostatní :)

Jo a ještě něco :D . Dneska odjíždím do Chorvatska, takže tak tejden nepřibude žádná nová kapitolka, ani tady, ani u DB. Tak se tu mějte! Ahooooj :) :D