Kapitola 9

912 77 4
                                    

NamJoon

Dneska jsme se měli konečně sejít. Těšil jsem se. Celý dva týdny si se mnou psal, když měl čas a hodně jsme se zblížili. Natáhl jsem na sebe džíny a triko. Koukl jsem se do zrcadla. Lepší to asi nebude. Šel jsem se obout, když někdo zazvonil. Věděl jsem, že to bude on. Otevřel jsem dveře a usmál se na HoSeoka. Přitáhl si mě do objetí a pak mě políbil. Zapojil jsem se do polibku a šťastně se usmál, když se odtáhl. "Tak pojď, mám pro tebe něco připraveného," koukl se na mě a já se hned obul. Šli jsme někam na místo, kde mi chtěl něco ukázat. Byl jsem zvědavý... Došli jsme k nějakému domu, když jsem ucítil bolest na temeni a pak už viděl jen černo.

SeokJin

Už jsem měl dost toho čekání, až dojdou. Ale tak jde to i jinak ne? Chtěl jsem toho kluka sice zlomit, až zjistí, že ho HoSeok nemiluje... Ale bez toho se obejdu. Beztak už teď na něho koukal jak zamilovaný štěně. Čekal jsem až ho Tae s HoSeokem konečně přitáhnou. "Jsme tady Jine," ozval se Tae. Měli u sebe omráčeného toho malého parchanta a já se vítezoslavně usmál. "Odneste ho do sklepa a přivažte," řekl jsem jim. "A ty bys pak měl jít za Gim a Minem. Čekají na tebe," koukl jsem na Hoseoka. Vypadalo to, że mi moc nevěří. Jeho pochybnosti v tom vztahu byli poslední dobou znát. I proto jsem byl rád, že ho přitáhne on. Aby si to ti dva v tu dobu uvědomili. "Myslím to vážně, to je rozkaz," řekl jsem. Jen s nezájmem kývl a pomohl Taemu do sklepa. Těšil jsem se až se na Kim NamJoonovi vyřádím.

Odplata / NamJinKde žijí příběhy. Začni objevovat