Řím (před šesti lety)
Otevřel jsem čipem bránu od pozemku. Měl jsem špatnou náladu. Myslel na hádku s Mariou.
Na náladě mi taky nepřidal John Almond. Mafiánský boss z Paříže. Ovládá většinu města a já ovládám jeho.
Teď mi ovšem řekl, že se o Paříž strhl boj. Za normálních okolností by mi to bylo jedno. Jenže Joseph Keller se mi nezodpovídá a ten kdo se mi nezodpovídá představuje hrozbu.
Otevřel jsem dveře a v tu chvíli šla celá Paříž i s Johnem i Josephem stranou.
Něco bylo špatně. Bylo zde nepřirozené ticho. Měl jsem nepříjemné tušení.
Z přízemí kde jsem se nacházel jsem přešel do druhého patra. Tam se nacházely dětské pokoje. Jako první jsem vešel do pokoje mé dcery Claudeutte. Nikdo v něm nebyl. Nebyl tu ani její nejoblíbenější plyšák, štěně Max. V tu chvíli jsem to věděl jistě. Maria mě opustila i s Henrym a Claudeutte. Pocítil jsem nesmírnou bolest. Nečekal jsem, že to bude tak brzy, ale možná je to tak dobře. Možná je dobře, že se na chvíli ztratí z tohohle nebezpečného světa, ale až přijde čas, tak si je vezmu zpátky.
Vždy si stojím za tím, co mi patří. A oni mi patří víc než cokoli jiného.
YOU ARE READING
Hon na Sparkse
ActionVstoupil jsem do domu. Bylo zde nepřirozené ticho. Měl jsem nepříjemné tušení. Z přízemí kde jsem se nacházel jsem přeše po schodech do druhého patra. Tam se nacházely dětské pokoje. Jako první jsem vešel do pokoje Claudeutte. Nikdo nikde. Nebyl tu...
