✧ Kapitola 11. ✧

11 2 0

❝Jak vypadala původní pizzerie?❞ položil Jeremy otázku Freddymu Fazbearovi, když seděl v obklopení starých robotů - anebo spíš lidských verzí starých robotů - pocházející z úplně první pizzerie Freddy Fazbear's, která již dávno nestojí.

❝Byla trochu větší,❞ odpověděl Foxy, ale Freddy jej hned nato plácl do ramene.

❝Nebyla větší, to si tady jenom starouš stěžuje na to, že tam měl svůj vlastní pirátský úkryt za oponou, a tady je nacpaný do místnosti s námi ostatními a už neslouží jako atrakce,❞ řekl na to Freddy.

❝Ale pravdou je,❞ přihlásila se o slovo drobounká, blonďatá Chica, ❝že místnosti tam byly mnohdy rozsáhlejší.❞

❝To zase nepopírám,❞ přiznal Freddy a Foxy jen kýval hlavou.

❝Jak to tam vypadalo?❞ zeptal se Jeremy s neskrývaným zájmem.

❝Hlavní místnost byla nejhezčí,❞ zasnil se Bonnie. ❝Byla úžasná. Obrovská. S vlaječkovými girlandami a spoustou stolů a židlí, mezi kterýma probíhala děcka a smála se a bavila se. Celými prostory se linula vůně pizzy a děti si to tam naprosto užívaly. Ale víc toho ani nebylo - jen obrovská hlavní místnost, Foxyho pirátský koutek, a potom kuchyň a záchody, náhradní díly... a víc vlastně skoro nic. Jenom kancelář nočního hlídače.❞ Při těchto slovech ale Jeremy zpozorněl za celou dobu vyprávění asi nejvíc.

❝Jaká byla? Byla podobná té mé?❞ chtěl vědět.

❝Moc ne. Dalo se do ní dostat jen dvěma vchody, které se daly snadno zavřít - ale strašně to plýtvalo baterku nočního hlídače. A to bylo na tom kanclu asi všechno. Dvoje elektronické dveře, které se sesouvaly shora k zemi, a často mě a ostatní zrovna tak dost pozlobily. Větrák, pracovní stůl, tablet s kamerami... prakticky nic víc,❞ vzal si slovo Foxy a Bonnie ho nijak nepřerušoval.

❝A jaký byl, ten... poslední noční hlídač? Ten, který to tam přežil, a nakonec odešel?❞ ptal se Jeremy, ale tentokrát ne tak užasle a zvědavě, jako spíš s náznakem strachu a obav.

❝Mike Schmidt,❞ ujala se slova Chica, zatímco všichni zarytě mlčeli a Foxy zatnul pěsti. ❝Milý chlapík, snažil se vždy s každým vycházet a každému se snažil dělat radost, byl nekonfliktní a mírumilovný. Než do práce nastoupil, občas jsem ho spatřila si u nás prostě jen objednat pizzu, a v tu dobu to byl strašně milý chlapík. Ale poté, co nastoupil jako noční hlídač, se začal čím dál méně stýkat s lidmi a působil, jako kdyby jej něco uvnitř velmi trápilo. Možná to bylo jenom prací, ale...❞ pokrčila rameny a skončila tak svůj proslov, který přednášela chvějícím se hlasem. Její vyprávění se zdálo stejně mírumilovné, jako popisovaný Mike, ale když Jeremy spatřil zlý pohled, kterým Foxy Chicu doslova probodával, a podobný pohled i v beztvářném obličeji Bonnieho, začal o tom trochu pochybovat, i když zatím nevěděl, jak přesně jeho pochybnosti vypadají. Aby zabránil houstnoucímu tichu, rozhodl se převzít slovo rychle.

❝Hej, May!❞ otočil se Jeremy na své židli a mávl na dívku, která zrovna seděla v kruhu tvořeném mimo jiné i Toy Chicou, Toy Bonniem a Balloon Boyem. Dost pravděpodobně měli rozehranou nějakou hru. May vzhlédla od svých nových přátel, se kterými se už jaksi sžila, a Jeremymu odpověděla.

❝Co potřebuješ?❞

❝Nechtěla bys jít sem? Řeší se tu docela dost zajímavý téma!❞ odpověděl.

❝O co jde?❞ zahalekala na něj.

❝Předchozí pizzerie,❞ řekl už trochu tlumeně, a pak ještě tlumeněji dodal ❝Mike Schmidt.❞ To jméno postavilo May na nohy, vyskočila ze země a bleskurychle vzala další židli, aby se mohla usadit do debatního kroužku. Mezitím se jí dokonce ještě povedlo omluvit se ostatním za tak rychlý únik ze hry.

❝Jsem jedno ucho,❞ odhrnula si své havraní vlasy protkané růžovými pruhy z čela a zahleděla se na ostatní, kteří doposud debatovali. ❝Co se řeší ohledně Mika?❞

❝Čistě jen minulost. Napadlo mě, že bys to mohla slyšet.❞

❝To jsi ale přišla asi už moc pozdě,❞ skočil do rozhovoru Foxy protáhlým, znuděným, ale zároveň i výhružným tónem, který varoval, aby už z úst nevypustil ani zmínku o Mikovi.

❝Jinak se tu taky mluvilo o staré pizzerii,❞ řekl Jeremy.

❝Tam by ti to snad i víc vyhovovalo,❞ zmínila se Chica. ❝Byla tam jen jedna místnost k obsluze, tudíž by to pro tebe nebyla tak složitá lítačka všude okolo, a častokrát jsem s roznosem pizzy pomáhala já.❞

❝A v kanceláři nočního hlídače byly dveře na oba dva vchody, které tam byly. Chápeš to? Na dva vchody, na pouhý dva vchody, byly dveře,❞ Jeremy.

❝Je to sice pěkný, ale nemohl jsi je mít zavřený furt. Pokud se ti vybila baterka, což šlo dost rychle, zhasla se světla, přestaly fungovat kamery, otevřely se obě dveře a byl jsi hned na ráně,❞ vložil se mu do toho Freddy. ❝Ale vážně nerad přerušuju tvoje utopické snění. A když jsme u přerušování, rád bych vás upozornil, že se blíží čas.❞

Z toho důvodu se May i Jeremy okamžitě zvedli a krátce se rozloučili s ostatními, a následně odkráčeli z jejich dosahu.

❝Takže co je teď v plánu?❞ zeptal se Jeremy, když kráčeli směrem ke kanceláři nočního hlídače.

❝No... Předpokládala jsem, že mě pustíš ven, a pak si tu odbudeš svou práci,❞ řekla mu upřímně a bez nějakých přebytečných emocí.

❝Počkej počkej počkej,❞ zastavil se Jeremy a jen na May nevěřícně pohlédl. ❝Ty si myslíš, že můžu odemknout pizzerii zevnitř?❞

Forever With Us ✧ FNaF CZ ✧Přečti si tento příběh ZDARMA!