✧ Kapitola 10. ✧

9 1 1

...když je člověk na wattpadu prakticky každou možnou chvíli, aby psal, ale nějak zapomíná vydávat dopsané. Ups ,-,

---------------------------------------------------------------------------

K údivu obou dvou se stalo přesně to, co si během hádky řekli, a poté, co se pizzerie zavřela, už stáli oba dva přede dveřmi a chystali se jít dovnitř.

❝Myslíš si, že je to skutečně dobrej nápad?❞ zeptal se Jeremy tiše.

❝Snad teď nechceš couvnout,❞ zavrčela May.

❝To úplně ne... ale rád bych se ujistil, že to, co podnikám, je vážně šílenost.❞

May na něj pohlédla a nadzvedla jedno obočí. ❝Tvoje práce je šílenost.❞

❝Takže chceš říct, že už mám bejt zvyklej?❞

❝Třeba,❞ odsekla s pokrčením ramen.

❝Bezva,❞ odfrkl si.

Jeremy se pustil do odemykání dveří, ruce se mu klepaly. Když zámek cvakl a dveře se pootevřely, zdálo se, že Jeremy čeká, že na něj někdo vyskočí. May s klidem prošla okolo něj a vstoupila do budovy. Jeremy ji tedy nervózně následoval.

❝Co uděláš teď?❞ zeptal se.

❝Čekáš, že tu začnu běhat po pizzerii a přivolávat je? Hele bez obav; na to nemám odvahu ani já,❞ zasmála se. ❝Mohli bychom zamířit do Show Stage, tam bychom je měli objevit. Teda, tam jsem je objevila já.❞

Dříve, než stihl Jeremy vyjádřit svůj souhlas, zaregistrovali oba modrý pohyb. Ve spoře osvětlené místnosti, na jejíž světlo se zrovna chtěl Jeremy zeptat, a zjistit, zda má souvislost s jeho baterií, či nikoliv, se pohybovala modrá postava, a když se na ně ohlédla, zastavila se v pohybu a svěšené králičí uši se napřímily nadšením. Toy Bonnie rozevřel oči i ústa a chvíli jen zíral na ty dva.

❝Už tomu začínáš věřit?❞ zeptala se Jeremyho May tak, že se k němu letmo naklonila. Jeremy beze slova přikývl.

❝May?❞ zeptal se Toy Bonnie svým dutým, kovovým hlasem, že z toho Jeremymu naskočila husí kůže. ❝Je tohle Jeremy?❞

Následně k nim Toy Bonnie došel blíž a Jeremy měl co dělat, aby nezačal couvat zpět ke dveřím.

❝May, ty ses vážně vrátila! Jen počkej, až se to dozví ostatní. Budou nadšení! Pojďte oba dva, zavedu vás za nima.❞

Jeremy zmateně, ale zamračeně zároveň, pohlédl na May, a ta jen pokrčila rameny a následovala modrého králíka, naznačujíc, že se má Jeremy připojit. A když dívka věnovala místnosti ještě jeden pohled, její zrak zavadil o postavu ukrytou ve stínech, které i přes tmu tlumeně zářily zlaté barvy na oblečení a těle. Golden Freddy se na ni jen pousmál a následně se zcela ponořil do stínu. May ani nepostřehla, že se zastavila, a do reality ji vrátilo až to, že do ní Jeremy narazil.

❝Neumíš dávat pozor na cestu?❞ okřikla ho, aby tím zamaskovala svou chybu. A bylo jí úplně jedno, že není v právu a že je na něj možná až přehnaně drzá.

Když konečně došli k Show Stage, všichni stáli tam, dokonce i staří animatronici, Marionette a Toy Freddy. Tentokrát se Jeremy zastavil v chůzi a jen zíral na to, co vidí. V očích mu zářilo to, že se mu právě bortí spoustu představ o tom, co zná a co pokládá za možné.

May ho tedy vybídla, aby se k nim přidal, a on váhavě kráčel kupředu. Pro něj to však nebyli pouzí roboti, jako pro May. Pro něj to byli vrazi, kteří se každou noc pokoušeli získat jeho život, a byl vůči nim značně obezřetnější. Když došel mezi ně, neubránil svému tělu, aby se otřáslo, a jen doufal, že si toho nikdo nevšiml.

❝Jeremy,❞ přivítal ho Freddy. ❝Rád tě mezi námi vidím.❞

Jeremy se usmál a pokusil se mu podat ruku v rámci snahy se jej dotknout, ale Freddy jej odbyl mávnutím ruky. Aby se vyhnul trapnému tichu, položil Jeremy otázku na všechny okolo sebe vyjma May.

❝Zdravím. Jak je vlastně možné, že existujete tak, jak existujete? Jak je možné, aby se z robotů stali lidé? Co jste ve skutečnosti zač?❞

Roboti na sebe nervózně pohlédli, nikdo netušil, jak by měl odpovědět. Ale zdálo se, byť jen malinko, že pravdu znají, ale sdělit ji nahlas prozatím nehodlali. Když se May rozhlédla po tvářích jednotlivě, všimla si, že Toy Freddy nasadil nenávistný výraz směřující na Jeremyho, a Mangle zrovna tak. Toy Chica byla z Jeremyho mnohem nervóznější, než obvykle bývá, a Balloon Boy jen zvedal jedno obočí.

❝Jako nerad bych rozpoutal hádku,❞ ozval se Bonnie, ❝ale myslím si, že při seznámení jsou takovéto otázky poněkud osobní.❞

Ozvalo se sborové souhlasné zamručení a Jeremy pohlédl na May.

❝To je to tak těžký to z nich dostat?❞ zeptal se.

❝Tak nějak,❞ pokrčila rameny. Když se švitoření utišilo, zvýšila hlas natolik, aby jej slyšeli i všichni ostatní.

❝Jsem moc ráda, že tu s vámi znovu jsem. Dost jsem přemýšlela nad jednou otázkou - pokud to tu takto vypadá každý večer, co povětšinou děláte za činnost?❞

Tato otázka vyvolala opačnou reakci od té Jeremyho. Roboti se začali překřikovat a každý se sděloval se svými nápady a oblíbenými činnostmi, složenými z povídání si, hraní her a jakéhokoliv dalšího krácení volného času. Nad všemi tu ale visel temný mrak zmiňující se o jejich běžné konverzaci o plánech, jak dostat Jeremyho, avšak o tom nikdo neřekl nic nahlas.

Forever With Us ✧ FNaF CZ ✧Přečti si tento příběh ZDARMA!