RED - CZ

RED - 14. díl

Jsem nervózní a to jsem ještě nezaklepala na dveře. Z domu se line hlasitá hudba. V ruce svírám přívěšek pro Harryho a srdce mi buší. Je něco málo po osmé hodině, takže to tam už žije v plném proudu. Ian říkal, že tam budou i jeho táty lidi z práce, ale nějak se mi to nezdá. Tohle spíš vypadá na velkou párty v americkém stylu. Ian vykročí k domu a tak ho pomalým krokem následuju. Chytne klepadlo a 3x s ním zabouchá na dveře. Přijde mi to absurdní, protože přes tu hudbu nás nikdo neuslyší, podle mě bychom měli rovnou vejít, ale nic neříkám. Stojím a nervózně přešlapuji na místě.
Najednou se dveře k mému překvapení otevřou. Ve dveřích stojí Olivia, která se tváří docela dost nevrle. Určitě od Harryho dostala za úkol, aby celý večer otvírala lidem dveře.
„Dobrý večer," pozdravím jí a pokusím se o milý úsměv, abych jí aspoň trochu tu náladu zlepšila. Taky se usměje.
„Ráda tě zase vidím, Rosemary." Zná moje jméno? Nepamatuji si, že bych ho zmiňovala.
Ianovi kývne na pozdrav a ukáže nám, abychom vešli. Celá nervózní vejdu a mám, co dělat, abych se neotočila zpátky k odchodu. Je tady strašně moc lidí. Možná by to nebylo tak hrozný, kdyby skoro všechno nebyly pouze holky. Nechci si ani představit, odkud je Harry zná.
Ucítím stisk na rameni. Podívám se na Iana, který je taky lehce zaskočen tím, kolik holek tu je.
Můžu si všimnout, že je tu i ta holka z obchoďáku, Anne. Takže jsem se nepletla, opravdu měla schůzku s Harrym a to znamená, že Harry bude mít nové tetování, jakoby mi na tom záleželo.
Je tady i Emma z té restaurace, nevím, proč tady je, myslela jsem si, že Harryho nenávidí. Necítím se tu moc dobře, všichni vypadají už trochu přiopile a toto teprve začalo.
Bože, tohle bude, ale dlouhá noc. Stojíme s Ianem v chodbě a ani jeden se neodvážíme jít dál. Zaregistruji i partičku kluků, kteří mají velký sud s alkoholem a pijí ho z dlouhé hadice, která je k němu přidělaná. Zamračím se, to je tedy zábava tohle.
Skenuji po baráku, jestli někde neuvidím Harryho.
Když ho najednou spatřím.
Stojí naproti nám v celé své kráse a dívá se na nás svým přísným pohledem. Úplně jsem zapomněla, jak intenzivní pohled má. Je oblečený do černých úzkých riflí a černého trika.
Jeho pohled sjede na Iana a můžu si všimnout, že se mu na tváři objeví drzý úšklebek.
Rozejde se k nám a moje srdce se rozbuší. Jeho chůze je sebevědomá a já vím, že si užívá pohledy všech holek, co tu jsou. Zastaví se těsně před námi, mračí se. Ian je stejně vysoký jako Harry, takže se dívají jeden druhému zpříma do očí. Přijde mi, že napětí mezi nimi by se tu dalo krájet.
„Vlezdoprdelka osobně. Kurva dlouho jsme se neviděli, co?" Promluví na něj Harry a stále se mu vpíjí do očí. Až teď jsem si uvědomila, že mi chyběla jeho sprostá řeč. Harry se na mě ještě nepodíval, jeho pozornost je zaměřená na Iana, který nasadil kamennou tvář. Po jeho milém úsměvu, jakoby se slehla zem.
„Stylesi, taky tě rád vidím." Řekne ironicky. Co se to tady jako děje? Tahle situace je mi dost nepříjemná a tak se rozhodnu vykročit do dění téhle párty.
„Nikam nechoď!" Promluví na mě Harry přísným tónem. Moje tělo se hned vrací zpátky na své místo. Konečně se na mě podívá a já se znovu ztrácím v jeho překrásných zelených očích.
„Ahoj," pípnu na pozdrav, ale on se na mě jen přísně dívá, nepozdraví mě zpátky.
Opravdu nerozumím, co mu je. Náhle mi do očí udeří obvaz, který má kolem zápěstí. Nové tetování. Pocítím hořkost vůči té nádheře, která tam byla s ním a potom si to ještě někde rozdali. „Chci s tebou mluvit." Řekne mi, ale prohlíží si při tom Iana.
„Sám." Dodá ještě. Ian chvíli váhá, ale když se zadívá na Harryho přísný obličej, pouze kývne a odejde beze slov. Harry taky nic neříká a ukáže mi, abych šla po schodech, které vedou mě už na dost známé místo.

Rozejdu se po nich a on jde hned za mnou. Cítím, jak si mě prohlíží a tak přidám do kroku.
Harry si sedne na pohodlnou sedačku u kulečníku. Rozhodnu se, že radši postojím. Když se na něj teď dívám, tak si myslím, že není dobrý nápad mu vyčítat, že nepřišel na tu pláž a nechal mě tam jako krávu čekat. Myslím, že by to jeho dost špatné náladě ještě víc přispělo. V ruce stále svírám přívěšek, ale nepřijde mi, že zrovna teď je v hodná chvíle mu ho dát.
„Hrála si někdy?" Promluví konečně a ukáže prstem na kulečník. Čekala jsem, že se mě zeptá na něco jiného, ale budiž, aspoň, že na mě mluví.
„Ne," odpovím jednoslovně.
„Pojď sem." Nakáže mi a já se nesměle k němu vydám. Harry sáhne po tágu a podá mi ho do ruky. Zvednu na něj obočí.
„Já to neumím," zopakuji mu znovu, protože to zjevně z mého Ne, nepochopil.
„Naučím tě to." Zachraptí. Na kulečníkový stůl rozmístí koule do trojúhelníku a jedinou bílou položí zvlášť.
„Teď se trochu předkloň." Zaslechnu jeho hlas těsně za mnou. Je to pro mě zarážející, ale učiním tak. Musím u toho vypadat hodně křečovitě.
„Hm." Vyjde z Harryho a než se nadám, ucítím jeho tělo, jak se na mě zezadu namáčkne. Pocítím šok, který náhle vystřídá pocit horka.
„Trochu víc." Zašeptá a já suše polknu. Jeho ruce drží mé tělo a tvarují mě do správné polohy. Cítím, jak je na mě zezadu našpendlený. V krku mi úplně vyschne. Harryho velké ruce chytnou mé a posunou je po tágu tak, abych mohla trefit bílou kouli a tím trefit ty ostatní. Je ticho, takže slyším čistě jeho dech, který se zadrhává při tom, co se snaží soustředit. Harry se napřáhne a než se nadám, jedna koule spadne do díry v rohu. Rozhostí se mrtvolné ticho, během kterého se ani jeden nepohneme.
„Na poprvý to nebylo kurva špatný." Narovná se. Chvíli ještě zůstanu bez pohybu, ale nakonec se na něj podívám. Prohrábnu si nervózně vlasy.
„Chtěl jsi se mnou mluvit." připomenu mu hlavní důvod, proč jsme tedy a ne s ostatními na jeho narozeninové párty, která se odehrává pod námi. Harry se uchechtne. Tenhle zvuk mi chyběl. „Jo, to jsem sakra chtěl." Pronese a stoupne si vedle mě.
„Proč se do prdele zahazuješ s takovým kokotem, jako je Ian?" Začne zostra. Zamračím se.
„Do toho ti nic není. Je to kamarád. Vlastně se, ani moc neznáme," odpovím mu.
Harry se začne smát.
„Jo, jasně. Kamarád. Možná pro tebe, ale já kurva viděl, jak se na tebe díval, Rose." Popojde ke mně blíž. Dám si ruce křížem. Kdybych ho neznala, tak si myslím, že žárlí, hodně žárlí.
„A ty holky, co tady máš. To jsou všechno taky určitě jenom kamarádky, co? Kamarádky s výhodami bych spíš měla říct," vracím mu to.
„Kurva co to sem pleteš? Ty moc dobře víš, že všechny ty holky mi prošly postelí, tak se z toho nerozbreč!" Brada mi klesá. Co si to dovoluje?
„Žárlíš," nakonec řeknu. Harry se zarazí.
„To kurva ne, ale víš, co mě do prdele sere?!" Zakřičí. Jenom na něj zírám.
„Že já čurák si myslel, že bysme se mohli líp poznat,...protože chci, abys na mě změnila názor. Proto jsem jako ten největší debil dal ten vzkaz do těch kytek. Víš, věděl jsem, že přijdeš, protože už teď jsi ze mě pořádně vlhká. Jenže byla zkurvená zácpa a už jsem věděl, že to nestihnu včas. Nemám na tebe číslo a tak jsem ti, kurva nemohl zavolat, abych ti řekl, že fakt dorazím, jen abys prostě počkala. Rozhodl jsem se koupit i posranou kytku jako zasranou omluvu za to, že jdu pozdě! Jenže víš co, Rose?" Ani nemrkám a cítím se hrozně.
„Víš, co? Já naivní kokot tam přijdu a uvidím tě, jak tam sedíš na tom písku a vedle tebe je ten kobylí ksicht a náramně si to s tebou užívá a tak jsem hodil tu pojebanou kytku do koše a odešel." Zrychleně dýchá, jak se rozčílil. Právě teď si přijdu úplně malinká. Připadám si příšerně, ale zároveň cítím zvláštní pocit. On opravdu přišel, sakra.
„Čekala jsem, ale pak jsem si řekla, že určitě nedorazíš," promluvím tiše.
„Jasně, že myslela. A víš proč? Protože si myslíš, že mě znáš. Ale kurva ty ani z poloviny nevíš, jaký jsem. Kdo kurva já jsem!" Skousnu si ret. Chce se mi brečet, ne proto, že na mě křičí, ale proto, že je mi to líto a hodně. Nejradši bych se zakopala hluboko do země.
„Já jsem svině, Rosemary. Jediný, co od holek chci, je sex, pořádnej sex, chápeš? Udělal jsem dost sraček, ale i přes to, kurva nevíš, co se skrývá pod těmi všemi tetováními za kluka, nevíš!" Rozhodnu si sednout, tohle je na mě moc.
„Omlouvám se, nechtěla jsem tě rozčílit a už vůbec jsem se tě nechtěla nějak dotknout," promluvím konečně, když mi k tomu dá prostor. Nevím, co jiného na to říct. Sedne si ke mně. „To už je stejně jedno." Řekne jen a já si ulevím, že už nekřičí.

Nastane trapné ticho, které ani jeden neprolomíme. Dívám se na bazén, ale hlavně ne na něj. Ach jo, kdybych aspoň počkala, tak jsme si s Harrym na pláži mohli povídat, a jak sám řekl, líp se poznat. Musela jsem ho zklamat a to mě na tom nejvíc štve. Rozhodnu se promluvit.
„Máš narozeniny, asi tě budou dole hledat," stále držím dárek pro něj, ale nemám dostatek odvahy mu ho dát.
„Ne, všichni se sem přišli jenom zadarmo ožrat. Je jim jedno, že tam nejsem." Soucitně se na něj usměji. Chvíli váhá, ale úsměv mi po chvíli opětuje. Pořádně se nadechnu a vydechnu, abych si dodala odvahu na to, mu dát ten dárek.
„Všechno nejlepší, Harry," řeknu nesměle a vložím mu do ruky ten přívěšek. Harry se na mě dívá s překvapením, ale po chvíli se podívá na to, co jsem mu dala. Sleduji ho, aby mi neunikla jeho reakce. Jsem celá napjatá. Zvedne to do vzduchu. Prohlíží si malý bílý Ford Capri, který je úplná zmenšenina toho jeho vlastního.
„To je skvělý." Řekne a usmívá se. Uleví se mi.
„Jsem ráda, že se ti líbí," konečně je to za mnou, nevím, čeho jsem se tolik bála.
„Líbí, je slabý slovo, ty vole. Dám si to na klíče od auta. Kurva. Vypadá úplně opravdově." Rozplývá se nad tím a já se cítím poctěna, že jsem dokázala potěšit náročného Harryho Stylese. „Díky. Jsi jediná, která mi dneska dala dárek." Podívá se na mě a mě je ho líto, jde vidět, že si dnešek vůbec neužívá.
„Nemáš za co," odpovím mu. Sleduje mě a jazykem si navlhčí své rty. Vím, že mě schválně rozptyluje a tak pozornost zaměřím jinam.
„Jaký sis nechal s Anne udělat tetování?" vypadne ze mě najednou. Harry svraští čelo.
„Jak víš, že tam byla taky? A vůbec, jak o ní víš?" Pokrčím rameny. On se jen usměje jeho jedinečným křivým úsměvem.
„Je to taková malá blbost, nic zajímavýho." Zakecá to. Koukám na jeho tetování na ruce. Má jich tu nespočet a já bych ráda věděla, co každé to tetování znamená. Určitě má každé tetování promyšlené. Možná působí jako člověk, který moc nepřemýšlí nad svými činy, ale podle mě je chytrý, akorát to moc nedává najevo.
„Nespal jsem s ní." Ztuhnu.
„Nemohl jsem." Dodá a upřeně mě sleduje. Nespal s ní? Nevím, co na to říct a tak se jen hloupě zeptám.
„Proč?" zeptám se, ale vím, že mi do toho vůbec nic není. Nejsem jeho nic.
„Protože bych si musel u toho představovat tvůj obličej." Cože? Zírám na něj a vůbec nevím, co na to říct. Srdce mi buší a asi mi brzo prorazí hrudní koš.
„Žádná z těch zkažených holek, které jsou dole, se ti nevyrovná. Totálně si mi zamotala hlavu, Rose." Civím na něj a už to nevydržím, začnu se culit.
„Vím, co jsem ti řekl, když jsme se poprvý potkali v tom klubu, vím, co jsem ti řekl tehdy u mě doma a ještě několikrát. Ale do háje, sakra nedrž se ode mě, Rosemary. To, že jsem chtěl, aby ses ode mě držela, byla ta největší píčovina, kterou jsem kdy řekl." Moje srdce buší o sto šest.
„A uvědomuju si to, když tě do prdele vidím s tím blbcem, nelíbí se mi, když tě vidím s někým jiným. Kurva, nelíbí." Jsem v šoku. Nečekala jsem nic z toho, co mi řekl. Opravdu jsem zaskočená, ale taky jsem zvláštním způsobem potěšená.
„Mě se ten blbec, jak říkáš, ani nelíbí," řeknu a on se zasměje.
„Jasně, že ne. Vždyť jsi udělaná do mě." Protočím oči, on je tak arogantní občas.
„Děkuju, že si mi to všechno řekl," zvážním opět.
„Ani jsem nevěděl, že jsem schopnej něco takovýho říct." Uchechtne se a já společně s ním. „Hele?" Podívám se na něj. Mám chuť mu sáhnout na piercing na rtu, ale ovládnu se.
„Zůstala bys tady, až všichni vypadnou?" Pocítím menší zachvění v břiše.
„Ráda," řeknu a on se usměje tak, že vidím jeho ďolíčky.
„Máš narozeniny, měli bychom se jít bavit, nenecháme je, aby to všechno vypili samy ne?" Vstanu. Harry se na mě s úšklebkem na tváři dívá. „Fajn, jdu si tě opít." Řekne hravě.