Přála jsem si každý den,
abych už v noci nemusela snít ten sen,
že přijde den,
kdy se mé přání splní.
......
Nepomohlo křičet,
nepomohlo brečet.
Jed pálil,
plameny hořely a
mé tělo ukrutně mučily,
potom ustaly
a mě poprvé a naposled probraly.
.....
Od té doby ,,žiji'' dnem i nocí,
těším se velkou mocí,
jež mi byla dána spolu s věčností.
Živím se krví nevinných,
abych uhasila nekonečnou žízeň
a zmírnila tu trýzeň.
Jsem monstrum,
které nezná lítost,
dávno už nejsem jen pouhá lidská bytost.
Ostré smysly jsou má zbraň,
už nejsem ta bezbranná laň,
která jen tupě čeká na smrt.
Jsem nomád,
který putuje světem,
neustále,
nocí i dnem.
Dej si pozor,
ve tmě nikdy dlouho nestůj,
Jsem Katherina Dark, to si pamatuj! ...
