V sobotu odpoledne se pro mě zastavila Rachel a vyrazily jsme spolu do školního sálu, kde probíhal muzikálový konkurz. Posadily jsme se do publika a sledovaly zájemce. Před námi seděla porota, ve které sedíval i Ben. Tentokrát se však odhodlal, že chce hlavní roli vyzkoušet sám. Když tedy přišel na řadu, drtily jsme si sRachel navzájem ruce. Všimla jsem si, jak Rachel zatajuje dech.Sešli jsme se pak na lavičce před školou.
„Byl jsi skvělý," řekla Rachel.
„Opravdu?"Ben se usmál a Rachel protočila oči: „Na to, že jsi to ty,samozřejmě."
„Jsem rád, že jste tam byly," řekl Ben a objal nás v medvědím objetí.
„Kdy budeš vědět, že tu roli máš?" zeptala jsem se.
„Dnes do půlnoci. Ať už tu roli dostanu nebo ne, přijdete mě opít,ano?" Rozesmáli jsme se. Dorazil k nám Cameron.
„Za chvíli začne po konkurzová oslava v pizzerii. Přijdete?" zeptal se.
„Páni,vy na hudebním slavíte fakt všechno," zasmála se Rachel.
„Jasně,"rozhodl Ben.
„Všichni?"zeptal se Cam a pohlédl na mě. Všimla jsem si, jak se Rachel kouše do rtu a měla jsem chuť jí praštit loktem. Ale to by přilákal oještě větší pozornost Cama.
„Ještě něco mám." řekla jsem, ale Rachel mi hned oponovala: „Odpustila bych ti, kdyby šlo o rande. Ale protože jsi mi o nikom neřekla..."
„Je to rande. Dokonce se třema," bránila jsem se. Rachel mi výrazem jasně dávala najevo, že ví, že kecám.
„Se třema?" Cam vypadal zmateně.
„Ano.Přesně to jsou tři kolonie do dějepisu," vysvětlila jsem jim a oni se zasmáli.
„Zlato,máš před sebou celý víkend. Nám košem nedáš," řekl Ben aRachel hned souhlasila: „Přesně tak. Případný blbý známky můžeš svést na nás."
„To zní fér," dodal Ben.
„Takže se uvidíme," řekl Cam a odešel. Ben se hned otočil ke mně:„Proč o vás nic nevím? Já myslel, že jako člen sesterstva mám právo znát vaše tajemství."
„Protože nic není, sestro Bene."
„Haha,"pronesla ironikcy Rachel: „Jedinej důvod, proč jsem tě nechala na malbě sedět u někoho jiného byl ten, že ten někdo byl Cam."Rachel se naklonila k Benovi: „Pořád mluvili a smáli se..."
„Hele,vy dva. To stačí, ano? Přestaňte řešit můj osobní život."
„Copakty nevíš, že úlohou přátel je plánovat ti celý život?"
Když jsme dvacet minut na to vstoupili do pizzerie, ovanul nás teplý vzduch s vůní pizzy. Posadili jsme se ke stolku v rohu na červená křesílka a objednali si pizzu. U mě zvítězila hawai.
Hned u stolu naproti seděla parta, do které patřila Alexis a Cameron.
„Víš,co nechápu?" řekla Rachel, když si všimla, kam se dívám.
„Co?"
„Jak může někdo normální, jako je Cameron, vydržet s někým, jako jsou oni."
„Třeba mají taky sesterstvo," zamumlal Ben s plnou pusou. To už si k nám ale přisedli další spolužáci. Bylo to milé posezení, ale mě ztoho brzy bolela hlava. Vstala jsem s tím, že musím na toaletu,ale do někoho jsem vrazila. Alexis si povzdechla: „Máš štěstí,žes mi nedupla na boty." Chtěla jsem jí něco odseknout, ale zamotala se mi hlava. Zavrávorala jsem a Alexis mě chytila rukou za zápěstí. Na něco se ptala, ale já ji neslyšela. V hlavě jsem znovu viděla obraz. Měla jsem na sobě zase ty středověké šaty a stála jsem v nějaké komnatě. Za ruku mě svírala dívka se zlatými vlasy: „Ty sem nepatříš..."
Vytrhla jsem se z jejího sevření a odešla ven z pizzerie. Opřela jsem se o chladnou zeď a zavřela oči.
„Hej,Beko. Co se stalo?" zeptal se Cameron, který za mnou přiběhl ven. Jen jsem zavrtěla hlavou, ale on mě uchopil za ramena.
„Asi nejsem normální," zašeptala jsem. Camova vráska na čele se prohloubila a jednou rukou mě pohladil po tváři: „Každý umělec je trochu blázen."
„Zlehčuješ to," zaúpěla jsem.
„Beko?"Objevila se tu i Rachel s mými věcmi.
„Omlouvám se. Rozbolela mě hlava," řekla jsem a Rachel se usmála: „To asi z parfému tý fůrie. Na, myslela jsem, že budeš chtít hodit domů..." Rachel pohlédla na Cama: „Ale teď mě napadá, že ještě musím něco zařídit. Came, myslíš, že bys na ní dal pozor?"
„Spolehni se," mrkl na ni a Rachel se rozzářila, podala Camovi moje věci a objala mě: „Zítra ti zavolám," řekla nakonec a vrátila se do pizzerie. Následovala jsem Cama až do jeho auta.
„Co se doopravdy stalo v té pizzerii?" zeptal se Cam, když nastartoval.
„Nechci o tom mluvit, ano? A omlouvám se, že Rachel o Alexis řekla, že je fůrie. Asi jste si blízcí."
„To nic. Vím, jaká Lexi je. Ale taky vím, jaká je uvnitř."Zabalila jsem se víc do kabátu.
„Nemáš horečku?" Cam mi sáhl na čelo. Jeho pohled mě neuklidnil. Co se najednou stalo? Ještě před hodinou mi bylo dobře. Když zastavil před domem, otevřel mi dveře spolujezdce a nesl mou tašku až k hlavním dveřím.
„Kdybys cokoli potřebovala, třeba nějaké léky..." začal Cam, ale já ho umlčela: „Budu v pohodě. Ale děkuju. Za všechno."
„Ty mi nemáš za co děkovat, kvítku."
„Kvítku?"
„Věděla jsi, že tvoje příjmení, Flores, znamená kvítek?" Zase ta bolest hlavy. A v tom otevřel dveře Jack s flaškou v ruce: „Kde jsi jako byla?" Sklopila jsem pohled. Jack roztříštil lahev o zem a já nadskočila leknutím.
„Něco jsem se ptal!" zařval, ale to mě Cam strhl za sebe. Jack napřáhl ruku, ale Cam byl silný a střízlivý. Chytil jeho dlaň ještě ve vzduchu.
„Přivedla sis frajírka?" zasmál se Jack a vykroutil se z Camova sevření:„Tak ať se o tebe stará sám!" S těmito slovy se vrátil dovnitř. Cam byl napjatý a já cítila, jak mě v očích štípou slzy.
„Tohle jsi neměl vidět, mrzí mě to." Cam se ke mně otočil: „On ti ubližuje, mám pravdu?"
„On to tak nemyslel. Až vystřízlivý, bude to dobrý..."
„To není dobrý. Nesmí ti ubližovat."
„Came,mohl bys to nechat být?"
„Ne,to nemohl. Můžeš bydlet jinde..."
„Nemůžu ho nechat samotnýho."
„Ty za něj nejsi zodpovědná..."
„Came,přestaň."
„Nemůžu tě tady nechat s ním."
„Proč? Neznáš mě. Vůbec nic ti do toho není." Cameron prudce vydechl:„Jsi hrozně paličatá."
„To jsem." Cam se na mě podíval a já se slabě usmála. Přiznala jsem to nahlas. On pak přistoupil ke mně a zarovnal mi za ucho pramen vlasů: „Zítra přijedu."
„Ne.To by ho naštvalo."
„Já se neptal."
„Proč se o mě tolik staráš?"
„Mám to v popisu práce," řekl už mírněji, ale jeho tvář byla stále vážná.
„Dobrou noc, Came." Políbila jsem ho na tvář a rychle za sebou zavřela dveře. Potichu jsem prošla kolem Jackovy ložnice, naštěstí usnul. Ze svého pokoje jsem potom pohlédla z okna a všimla si, že Cam tam stále stojí opřený o auto a dívá se. Když si mě všiml, chvíli mi hleděl do očí. Nejspíš čekal, jestli bude Jack dělat ještě nějaké potíže. Pak nastoupil do auta a odjel.Jako můj ochránce, pomyslela jsem si.
Ahojte všichni! Doufám, že se vám kapitolka líbila :) Dejte mi vědět v komentářích :)
Už se nám to pomalu rozjíždí :D
Vaše radost je i moje radost!
Vaše Alaine:)
