„Nialle!" křičela jsem na toho blonďatého irského skřítka. „Ať tě to ani nenapadne!" výhružně jsem vztyčila ukazovák na důraz mých slov.

„Ale no ták", udělal psí oči a v ruce žmoulal obal na film, ve kterém byl snad ten nejhorší horor vůbec a on ho právě teď chtěl pustit.

Nakonec jsem překroutila očima, s ním se o něčem hádat a nakonec i vyhrát je téměř nemožné. Mluví ze mě zkušenosti.

„Ok, ale dnes spím s tebou!" zasmála jsem se. Nějak mě nelákalo spát v té Liamovo obří posteli sama, nehledě na to, jak moc se určitě budu bát.

„Nejsem proti", zasmál se taky a mykl rameny. Poté dal CD přehrávače, je normální, že se bojím i úvodní znělky? Není.

V průběhu filmu jsem neustále křičela. Moc jsem toho ani neviděla, vzhledem k tomu, že jsem se pořád schovávala Niallovi do hrudě. On se mi jen smál. Haha, moc vtipné smát se někomu, kdo je na pokraji infarktu.

„Spím na straně u okna!" vykřikla jsem a skočila jsem s rozeběhem na Niallovu postel. Niall se jen uchechtl, což jsem brala jako souhlas. „Budeme si ještě chvilku povídat, nejsem vůbec ospalá", sedla jsem si do tureckého sedu a čekala, dokud se tady pan Blondye neuráčí sednout taky.

„Ok", sedl si naproti mně. „Tak začínej."

„Jak dlouho tu s kluky bydlíte?" vypadla ze mě první věc, co mě zrovna napadla.

„Známe se tři roky. Seznámili jsme se v práci a nakonec se z nás stali nerozluční kamarádi. No a tak nás napadlo, že bychom spolu mohli bydlet. Proč ne? Takže jsme tady spolu už dva roky", máchl rukama a já ho se zaujetím poslouchala.

„Až budu mít práci, odstěhuju se od vás. Nechci vám tady oxidovat, připadám si jako nějaký parazit."

„Ne, to nesmíš!" vyhrkl rychle. „Zůstaň tady, bereme tě už jako právoplatnou členku One Direction."

„One Direction?" uchechtla jsem se. Šlo vidět, jak se zakuckal a trochu zčervenal. Co mi to tají?

„Tak se ve firmě jmenoval jeden projekt", podrbal se na zátilku a šlo vidět, že hledá slova. „Byl s rukama náš první společný projekt, díky němuž jsme se seznámili. Od té doby si tak říkáme."

„Jako malí", smála jsem se a nevěřícně zakroutila hlavou.

„Jdeme spát?" usmál se Niall a rukou poklepal na postel, na které jsme seděli.

Pořádně jsme se tedy zachumlali do peřin. Leželi jsme na boku a dívali se navzájem do očí. Musím říct, že má vážně úžasné oči. Liamovi oříškové oči byly oproti tomuhle nic.

„Jak to, že máš tak krásné oči?" vypadlo ze mě celkem i neplánovaně. Bože, já jsem husa.

„Já nevím", zasmál se.

Čekala jsem od něj alespoň něco jako v tom smyslu, že je mám taky hezké, ale nic. Ještě ke všemu se ke mně obrátil zády. Nevím, co jsem mu provedla, že se najednou chová takhle. Z oka mi neplánovaně ukápla slza. Obrátila jsem se tedy taky a zkoušela usnout, no to mi nešlo. Po chvilce jsem slyšela.. ne, to není možné. Byly to jasné a celkem i hlasité vzlyky, které se ozývaly ze strany Nialla.

„Ni?" ihned jsem se otočila a jemně ho pohladila po rameni. Žádná reakce. „Ni, no tak, co se stalo?" zněla jsem celkem zoufale.

Pohleděl na mě a díky pouličnímu osvětlení, které sem svítilo, jsem viděla jeho narudlé oči. Posadil se a koukal do prázdna. Já jen čekala, co z něj vypadne.

„Proč je kruci všechno tak složité?" promluvil najednou zlomeným hlasem, protože opět propukl v pláč.

„Ni, nebreč prosím", sedla jsem si taky a jemně mu přešla po zádech. Bylo vidno, že se pod mým dotykem mírně otřásl. „Co je složité?"

„Všechno!" vykřikl až moc nahlas a já sebou polekaně škublla. Vyskočil na nohy a kráčel z pokoje pryč. Ani sekundu jsem neváhala a rozběhla jsem se za ním. Zastavil se až u vchodových dveří, u kterých se na mě otočil. V jeho očích bylo vidět zoufalství.

„Proč k tobě cítím, to co cítím?" zašeptal a přitom se mi vpíjel do očí. Jen jsem tam ohromeně stála. On ke mně snad něco cítí? Odkdy? Jak? Proč?

V mé hlavě se v tu chvíli vytvořilo mnoho otázek, no kdo mi na ně odpoví? Cítila jsem, jak mi něco studeného stéká po tváři. Ty slzy zastavit nešlo. Prostě se jen tak vydraly na povrch a teď mi dopadaly na Liamovu mikinu, co mi půjčil a která mi momentálně sloužila jako pyžamo. Než jsem stihla cokoliv udělat nebo říct, Niall mě začal líbat. Nejhorší na tom je, že se mi líbilo a spolupracovala jsem s ním. Líbal naprosto odlišně od Liama. Liam měl vždy takové suché rty bez života a rozhodně jsem s ním necítila to, co s Niallem. Nad čím to tady proboha přemýšlím? Liam je můj kluk a tak to i zůstane. Ihned jsem se odtrhla.

„Já nemůžu", zavrtěla jsem hlavou.

Místo odpovědi mě Niall opět políbil, tentokrát vášnivěji a více náruživěji, než před tím. Nedokázala jsem mu více odolávat a poddala jsem se jeho polibkům.

„Chci tě!" zašeptal mi najednou do ucha a mírně mi skousl ušní lalůček. Tak tímhle mě dostával do kolen. „Chci tě hned a tady!" zalapala jsem po dechu, který se mi jaksi vytratil z plic.

Chci abyste mě začali uctívat -.- !! :D v půl dvanáctý jsem ještě na notebooku, abych vám stihla napsat další část.. soo, I'm Idiot :) :D jen jsem vám chtěla dát část ještě předtím, než odjedu na školandu, kde nebude žádný signál natož wifinu .. z toho plyne, že týden nebude další část :/ taky z toho nejsem moc nadšená :/ No neva - back to part! :D Tiall x Nyna :DDD Nyna.. mě jebe :DD to zní jako nyny :DD bože, já jsem retard :D no nic, Hope U like it :)

Karčí:)

Through the darkPřečti si tento příběh ZDARMA!