Drzost

7. Chybovat je božské

Snažila se ani nepohnout, na svém koleni ucítila dotyk látky jeho oblečení. Pokud si všimne že je vzhůru mohlo by být po všem. Uslyšela tiché otevíráni dveří a jejich následné zavírání. Byl pryč.

Co nejrychleji to šlo vymanila se z povoleného provazu a strhla si černou látku z obličeje. Chvíli trvalo než si její oči zvykly na světlo. Zalomcovala dveřma, rukou nahmatala jakousy páčku, podařilo se jí hned na první pokus dveře otevřít. Pak už na nic nečekala a vyběhla pryč se svého zajetí.

Běžela po betonové ploše, pokud by odbočila měla by na vybranou běh do prudkého zalesněného kopce a nebo ze srázu dolů. Znekliďňoval jí nepříjemný pocit že muži její nádskok dohání.

,,Ty idiote!! Ona utíká!" slyšela za sebou téměř histerický řev.

Před sebou zaznamenala řítící se vozidla, nemilosrdně se přibližovala.
Na poslední chvíli uskočila na druhou stranu. K jejímu zděšení se však z opačného konce vyřítili další. Ztratila rovnováhu a se srdcem až v krku se skoulela ke kraji co to šlo, jen o kusek ji troubící vůz minul. Než se stačila pozbírat ze země její plán útěku byl pohřben. Ucítila jak na ní klečí jeden z agentů a opět to známé píchnutí do pravé půlky.

,,Nenávidím vás," zakňučela.

,,Děláme jen svou práci," bylo jí odpovězeno strohým hlasem.

Pak jí svět opět začal mizet před očima.

......................................................................

Loki pomalu procházel úzkou chodbou vlhkého sklepení, najednou ho zastavil cizí hlas.

,,Stůjte! Kdo jste?! Nemáte to co dělat," zařval na něj muž stojící za ním.

,,Chci přístup dovnitř," Otočil se bůh k němu.

,,Vy jste Loki," Vykulil na něj údivem velké hnědé oči. ,,Já vás vždycky obdivoval! Vždycky jsem si řikal kdyby to nějak dopadlo a vy by jste se dostal k moci.....no vy víte... jak jste si chtěl podmanit naší planetu, tak jsem se chtěl nabídnout že bych vám mohl dělat něco jako pravou ruku,"

Bůh se na něj nechápavě podíval.

,,No to se tak říká "pravá ruka" myslím tím jako váš spojenec, odvážný pomocník. Sherlock nemůže fungovat bez svého Watsona, Vinnetou potřebuje svého Old Shatterhanda a společně tvoří mocný tým. Jmenuji se Sam," napřáhl ruku čekající potřesení.

Loki k jeho zklamání gesto neopětoval.
,,Ty muže neznám, ale zníš mi docela rozumně, až budu potřebovat znovu pomoc s invazí na váš svět už vým na koho se obrátiť," pravil s lehce ironickým úšklebkem ve tváři.

,,Loki a Sam, Sam a Loki, zní to skvěle," Usmíval se široce muž.

Černovlasý bůh se neubránil opovrživému protočení očí.
,,Poslyš Same jak se dostanu dovnitř?" Snažil se znít co nejvíc mile.

,,Na to ale já nemám oprávnění, pokud nejste člen HYDRY nemohu vás dál pustit," prohlásil smutně muž.

,,Opravdu? Z těch všech zbytečných Mitgardský organizacích mi ta vaše přišla nejvíce.... cílevědomá, a to jsem vás chtěl podstít svou návštěvou a podělit se o svých tajných plánech," Doufal že se chytí.

Sam si nejistě pohrával s vysílačkou v ruce, má se řídit podle rozkazů šéfa? A nebo pomoci lstivému návštěvníkovy z vesmíru co chtěl přednedávnem okupovat jeho planetu?

Po chvíli zvažování pro a proti Sam zatáhl vysílačku zpátky do kapsy, namísto ni vytáhl drobnou kartičku. Došel k malé černé krabičce vyčnívající na ošuntělé kamenné zdi, která mu oskenovala přiloženou kartu, ozvala se z ní zpráva o dobře provedené aktivaci.

Zeď se za dobrovodu duňivých zvuků a nepříjemného vrzání rozevřela.

Loki se spokojeně široce usmál.
Sam jeho výraz nadšeně napodobil.

,,Nečekal jsem že mi to tak ulehčíš hloupý příteli," uchechtl se bůh lstí.

Úsměv muži ztvrdl na tváři a po chvíli byl vystřídán čistě udiveným výrazem.

Loki vstoupil dovnitř, kamenný komplex byl plný lidí, kteři se na něj postupně začali otáčet.

,,Dáte mi co chci a ušetřim vaše ubohé životy," Jeho hlas se ozýval rozlehlou místnosti, a tím mu dodal potřebný výhružný efekt.

Zbytek mužů co mu před tím nevěnovali pozornost strnule vstali od stolů. Místností zavládlo ticho.

,,Jistě jste si říkali k čemu asi je ten zelený malý kámen, co vám tu akorát zabírá místo. Má nabídka je dejte mi ho a zůstanete na živu," pokračoval s ledovým hlasem.

Zástupem lidí prošel postarší plešatý muž v obleku.

,,Ten kámen jsme tu opravdu měli schovaný mnoho let, ale už tu neni, přišel si pozdě," Usmál se.

Loki zlostí semknul své úzké rty, dalo se těžko určit jestli to bylo tím že se mu muž vysmál přímo do tváře a nebo tím že sem absolvoval zbytečnou cestu.

Bůh si zlostně prodral cestu davem tak že lidi jemu nejblíže praštil svým vlajícím kabátem.
Pohledem zavadil o prázdný podstavec kde měl kámen údajně ležet. Všechny okolo sebe spražil mrazivým výrazem.

,,Skončil ve spárech SHIELDu," promnul si starý muž zbytek vlasového porostu.

,,Byl to jeden z jejich tajných agentů, získal si důvěru naší organizace, to že je příslušník SHIELDu jsme nevěděli, kámen se mu podařilo ukrást," doplnila muže mladá černovlasá žena.

,,Vy jste opravdu absolutní idioti," Spíše histericky se Loki uchechtl, zároveň přemýšlel jak se co nejméně pozorovaně vyplížit ze sídla HYDRY, tušil že to bude obtížný úkol jelikož snad všechny zraky na něm nyní spočívaly. Nenechají ho odejít, bude muset použít svůj zoufalý zbytek magie aby se odsuď nějak dostal.

Najednou z konce místnosti zaregistruje tři přibližující se siluety.

,,Někoho vám vedeme pane," Ozve se jedna z postav.

Prostřední postavá má přez hlavu přetažený pytel a spíše je vláčena po zemi dvěma ozbrojency.

,,Teď nemám čas hoši," odpový starý muž, v kapse svého dokonale nažehleného obleku šahá po pistoli připravený zneškodnit a klidně i zabít samozvaného boha.

Jeden z ozbrojenců strhne postavě uprostřed látku z hlavy.
,,Po zbytek cesty furt mlela o tom zeleném kameni šéfe," Podívají se na překvapeného starého muže v šedém saku který odvrací připravenou zbraň.

,,K sakru," Zatne Loki pěsti a tím nechá zmizet zelenou energii tvořící se v jeho rukách.

Ty jo, hodně věcí jsem zamýšlela úplně jinak. Znáte to když si postavy začnou žít svým vlastním životem?😞😀