Asura - kapitola čtvrtá - Přelézt nebo přeskočit, hlavně ale přežít

5 0 0


Kapitola čtvrtá

Přelézt nebo přeskočit, hlavně ale přežít

Dalších pár dnů plynulo ve stejném, únavném rytmu. Anna od rána až do večera trénovala s Ondřejem, pak se navečeřela – pokud na to měla sílu – a padla do postele jako podťatá.

Sáře zatím za její laskavost nepoděkovala, jelikož se Zoranem vyrazili na několikadenní pátrací akci. To sdělení byla zatím jediná kloudná věta, která mezi ní a jejím trenérem zazněla.

Když druhý den vstupovala do tělocvičny, umínila si, že si od něj nenechá líbit žádné další urážky a rozhodně nespustí z očí jeho ruce. I když se kvůli němu cítila jako nicka, rozhodla se jim oběma dokázat, že není nula. Napětí mezi nimi bylo téměř hmatatelné. Neomluvil se jí a ona to ani nečekala. Na jeho místě by se tak hnusně nezachovala, ale ona nebyla na jeho místě, že? Zatnula tedy zuby a rozhodla se vydržet všechna příkoří, která jí připravil, a nedat se od něj znovu zdeptat.

Tréninky začínaly všechny podobně. Napřed se rozehřála během, pak posilovala sadu cvičení, kterou pro ni navrhl, a nakonec se vrátili k testování z prvního tréninku. Skok do výšky, sprint přes tělocvičnu. Od třetího tréninku ji začal seznamovat s bojovými technikami. Začal s Muay Thai, aby pochopila, že lokty a kolena mohou sloužit jako velmi účinné zbraně, pokračoval s Jiu Jitsu – když bude muset bojovat na zemi, Kung Fu i Karate. Při ukázkách Taekwonda ji učil zneškodnit protivníka pomocí kopů. Následovalo Aikido, Krav Maga a další, které ani nedokázala pojmenovat.

Z týdne se staly dva, pak tři. Annina kondice i její výkony se výrazně zlepšily. Zvládla i některé jednodušší chvaty. Ani jednou si nepostěžovala na náročnost výcviku. Pochopila, že ji Ondřej připravuje na válku, kde ji každé zaváhání může stát život. Ji, nebo někoho jiného. Přes veškerou jeho kvalifikaci to byl ale pořád sadista, který pro ni neměl slůvka pochvaly.

Dělala pokroky, ale pořád jenom v lidských mezích. Stále byla příliš pomalá. Ondřej jí domlouval, a pak téměř v jednom kuse křičel, ať už konečně ukáže, co v ní je, ať začne konečně uvažovat jako Asura, že ji první nepřátelský démon smete ze zemského povrchu během zlomku sekundy. Opravdu se snažila ze všech sil mu vyhovět, ale nešlo to. Neodkázala překročit svůj stín.

Celé tělo ji bolelo a na mnoha místech měla podlitiny a odřeniny z cvičných soubojů. Ondřej na ni byl tvrdý, ale už nikdy ji neudeřil tak, aby krvácela, nebo aby ji vážně zranil. Rozhodně se ale nesnažil nijak skrývat, jak roste jeho hněv a znechucení nad její nedostatečností.

Anna netušila, že ten hněv je z půlky namířen proti němu samotnému. Trénoval už spoustu nových Asur a nikdy se ještě nesetkal s takovým neúspěchem jako u Anny. Nevěděl si s ní rady. Neuměl ji přimět, aby se stala tím, čím měla být.

Zoranovi se s tím ale svěřil hned první večer po jeho návratu z mise.

„Nevím, jak je to možné, Zorane. Znáš mě, víš, že bych nikdy nic nevzdal, ale s Annou to prostě nemá smysl. Vyzkoušel jsem všechno, ale nic nepomáhá."

„Hmm," zamručel Zoran a zamyšleně pozoroval své spojené dlaně, položené na desce jeho pracovního stolu.

„Vím, že by měla být výjimečná. Přece jenom její vlasy..." pokračoval Ondřej bezradně. „Ale já to z ní nedokážu dostat. Nedokážu to v ní probudit."

Zoran opět jen něco zamručel, a pak si s povzdechem přejel rukou přes obličej, aby se zbavil únavy.

„Zklamal jsem tě. Promiň," hlesl Ondřej.

ASURAPřečti si tento příběh ZDARMA!