Hopeless

Chapter 7 - Svoboda? Tak asi ne...

Hlasitě polknu a fotografii odložím zpátky na stůl. "Můžu se zeptat, za co seděl?"

"Krádeže aut, krádeže bank, pašování drog do Francie, Německa a Itálie a nelegální držení zbraní. Všechno tohle stihl během jednoho jediného roku, co se sem přestěhoval." Louis si fotografii vezme zpátky k sobě. "Tady je mu devatenáct let. A už tři a půl roku je na svobodě."

Šílenec, zloděj a feťák. Tak tím mi chce naznačit, že s tímhle individuem je Lissa momentálně nucená žít? To snad nemůže být pravda, že už je tři a půl roku na svobodě. "Jak je možné, že vám tak dlouho uniká? Poprvé jste ho přece dokázali chytit, tak proč ne teď?!" Uvědomuju si, že zvyšuju hlas, ale nehodlám s tím nic dělat. Chci dostat odpovědi, proč není nikdo schopen Lissu najít.

"Uklidněte se, slečno Sarajevovno, není třeba zvyšovat hlas." Louis zvedne ruce do vzduchu. "Poprvé byl neopatrný. Stačilo pár otisků, pár kamerových záznamů a měli jsme ho. Teď je mazanější. Schválně se podstrkuje, aby se nám nakonec mohl vysmát. Nenašli jsme místo jeho pobytu, ale co je jisté, někdo mu musí pomáhat."

"K čemu mi je, že mu někdo pomáhá, když nevíte, kde je Lissa? Je nezvěstná už týden. Týden nikdo není schopný zjistit, kam ji unesl! Jde jí o život, pane bože!"

Louis se postaví a přijde ke mně blíž. "Slibuju, že udělám všechno, co je v mých silách. Styles je skutečně na svobodě až moc dlouho."

"Nechápu, co jste to za policii," řeknu popravdě a postavím se. "Jak jste mu mohli dovolit, aby byl tak dlouho na svobodě?! Máte ho přímo před nosem a nejste schopni ho chytit?!"

Jak to mohli dovolit? Kdyby toho šílence uhlídali lépe, tak bychom teď s Lissou byly zpátky v Paříži a dodělávaly bychom ten stupidní časopis. Louis chce něco říct, když se otevřou dokořán dveře jeho kanceláře a dovnitř vstoupí celkem vysoká blondýna. Hned zvedne do vzduchu odznak. "Fluence d'Clio. Interpol," řekne a za ní vstoupí dva muži s černými brýlemi na očích.

Louis si posměšně odfrkne a narovná se. Podívá se přímo na tu blonďatou ženu s tvrdým výrazem ve tváři a zakroutí hlavou. "To si musí někdo dělat srandu. Já zvládnu Stylese chytit sám. Nepotřebuju mít za zadkem Interpol."

"Já zde nejsem, abych byla za vaším zadkem, Tomlinsone," řekne ostře a přijde k němu blíž. "Jsem tady, abych případ Harryho Edwarda Stylese převzala já. Dnešním dnem vaše účast na jeho případu končí."

"Cože?!" Louis se rozčílí. "Pracuju na tom případu skoro čtyři roky!"

"Právě, Tomlinsone. Trvá to už moc dlouho. Interpolu došla trpělivost." Fluence se podívá na mě a pozvedne svoje dokonale upravené obočí. "A vy jste kdo?!"

Překvapeně několikrát zamrkám a pro jistotu o pár kroků odstoupím dozadu. Opravdu se necítím v přítomnosti této ženy bezpečně. "Jsem přítelkyně Lissy. Ekaterina Sarajevovna." Natáhnu ruku.

Jenom se na ni podívá a projde kolem mě. "Budu vás muset pořádat, abyste odešla, slečno."

"Tak to za žádnou cenu. Já se odtud nehnu, dokud mi někdo neřekne, co je s Lissou."

"Tomlinsone, buďte užitečný aspoň v něčem." Podívá se zamračeně na Louise a posadí se na jeho místo. "Vyprovoďte slečnu Sarajevovnu ven."

Louis mě chytí za paži a začne mě vyvádět ven. "Buďte užitečný aspoň v něčem," snaží se napodobit Louis francouzský přízvuk od Fluence. "Kdo si sakra myslí, že je? Že si sem nakráčí odněkud bůh ví odkud a bude rozkazovat?!"