8. díl

607 62 9

Hiiiiiii ! Po dvou měsících na vás čeká nový díl, sama nevím co se to stalo, nic mě nenapadalo a ani nebyl čas. Ale whatevs, doufám, že se vám bude líbit a mrzí mě, že jsem vás nechala čekat. Jinak děkuji za hezké zprávy, moc se mě potěšilo, že se vám TMI líbí. :) Btw.dneska má narozeniny Emilia Clarke, představitelka Faith, a tak mě napadlo, že bych něco napsala. Je sice moc krátký, ale co nejdřív bude nový díl, kde se její narozeniny oslaví ! :)  Ily 

"Prostě jsem ji řekl, že se nechci bavit o debilní budoucnosti, nejsem přece takový typ mužskejch", frustrovaně si prohrábl své kudrliny. Dalo se říct, že to už byl jeho vrozený reflex.
"Neměl jsi takhle vyjet, ona tě má jen ráda, moc lidí přece nemá takové zkušenosti, jako je vztah s gigolem."
"Bože, Lou, je to tady zase, je to moje práce sakra. Je to jako by jsi chodila se striptérem, akorát v jinačí podobě", bránil se, než si sedl na barovou stoličku.
Vínové stěny klubu byly bledé, na denní světlo nebyly až tak zvyklé.
Byl tady zase. Chodil tady, když mohl něco oslavit, nebo naopak, něco oslavit v smutnějším slova smyslu. I tady potkal Lou, nejlepší barmanku ve čtvrti. Další klientka ? Ne, jen jediná opravdová kamarádka, kterou kdy měl.
"Chce, abych k ní večer přišel, k ní domů", napil se ze skleničky.
"To je výborný nápad, aspoň si promluvíte", usmála se Lou, zatímco utírala sklenice. Lou. Vždycky nacházela všude něco pozitivního a dokázala vám poradit, kdykoli jste potřebovali.
"Lou, jsi úžasná", vtiskl ji polibek na líčko, a objal ji. Možná to bylo tím, že dopil v pořadí čtvrtou skleničku, nebo tím, že mu Faith napsala.
"Musím za Faith, máš pravdu, potřebujeme si promluvit", popadl svůj kabát, zatímco Lou stála za pultem a mávala mu.
Zamilovaný blázen, pomyslela si.



"Jak mě doprdele mohlo napadnout vyměnit práci, místo Faith, Stylesi, nakopej si", nervózně přešlapoval u prahu dveří, kde bydlela Faith. Jeho Faith.
Byl tady dobrých patnáct minut. Za tu dobu si stihl vyčítat věci, které řekl, nebo také stát u zvonku, ale nezmáčknout ho.
"Ahoj", uslyšel jemu známý hlas.
"Faith"
"Harry"
Schovávala se za dveřmi, tak jak to dělají ženský ve filmech, když právě vyjdou ze sprchy. V podání Faith to však byl jen vyzývavý obleček, který se chystala použít.
"Chci se ti omluvit", oba dvojhlasně promluvili. "Já první", nervózně si přejížděl prstem po dolních řasách.
"Vždyť ani nemáš za co, nemůžu ti bránit v tvé práci, prostě jen ... ", odmlčela se. "Pokračuj", mírně pozvedla svou hlavu.
"Ne, Faith, nemůžu, uvědomil jsem si jednu věc", pousmál se. "Miluji tě."
Na to už dále nemohla čekat, vyběhla směrem k němu, bez ohledu na chlad špinavé a studené podlahy.
"Já tebe taky, ale vážně to pro mě uděláš ?", zeptala se s dojmem, že tak vážně učiní.
Přikývl. Už ho vůbec netrápily myšlenky, že o něco přichází, když to, co vždy chtěl, stálo právě před ním.
"Takže ... tvoje oblečení, je ...", přikyvoval hlavou a snažil se nedávat najevo svůj úžas. Vlastně se mu líbilo, dost líbilo. Napadaly ho nemravné myšlenky, které by nejradši udělal, ale při téhle vzácné chvilce to bylo nejspíš nevhodné. Nebo ne ? Pořád si nezvykl, jak správně zacházet s ženou, tak vzácným stvořením.
"Já vím, je strašné, vlastně jsem tě jen chtěla nalákat", sklonila hlavu k zemi, čímž chtěla naznačit, jak se stydí.
"Vlastně se mi líbí", jeho slova ji donutila začervenat se.
"Aspoň jednomu z nás", zahihňala se.
"Mimochodem, naše dohoda se tedy ruší ?", její otázka Harryho zaskočila, sám na ni neznal odpověď.
"Zítra máš narozeniny, proč se zabýváš něčím takovým ?", usmál se.











Take My InnocenceRead this story for FREE!