Minulý díl:

Čas utíkal jako splašený a už tu byl večer. Na večeři jsem si dala to samé, co na oběd a opět si zašla do sprchy. Na sebe jsem si oblékla čisté spodní prádlo a košilku. Na obličej jsem si dala masku a vešla zpátky do pokoje. Podívala jsem se kolik je hodin a mobil ukazoval 20:36.

Liam ještě stále nepřicházel a nějak extra mi to nevadilo. Po 10 minutách jsem si masku smyla a rozhodla se, že si půjdu lehnout. Zhasla jsem lampičku a ponořila se do říše snů.

__________________________________

 Liam's pov:

Když jsem přišel domů, všude vládla tma. Co jsem taky mohl čekat, když bylo už po 2 hodině ranní? Měl jsem strašné nutkání vejít do její ložnice. Snažil jsem se proti tomu bojovat, ale prohrál jsem. Potichu jsem otevřel dveře a můj pohled padl na její dokonalou tvář.

Svit měsíce jí dělal ještě krásnější než doopravdy byla. Přešel jsem až k její posteli a podíval se na ni z blízka. Proč jsem Sethovi neřekl, že právě ji chci? Zřejmě proto, protože ještě v tu dobu jsem se nemohl vyrovnat se smrtí Sophii. Stále se s tím nemůžu vyrovnat, ale když je Rose v mé blízkosti, je to... Lepší. Cítím se lépe.

Mou pozornost upoutaly papíry, které ležely na stole. Něco na nich bylo nakreslené. Stoupl jsem si a potichu přešel k onomu místu. Vzal jsem je do ruk a nestačil se divit.

Měla vážně talent. Zaskočilo mě, když jsem uviděl kresbu, ve které byla ona a...Její pocity? Asi jo, protože to tam bylo napsáno. Co mě ale zaskočilo ještě více bylo to, že nakreslila mou podobiznu. Nic nechybělo. Všechny detaily mé tváře nechyběly. 

Podíval jsem se na Rose a pak zase zpátky na papír. Bylo to vážně nádherné. Nevědomky jsem se usmál a kresbu odložil tam, kde byla. 

Hold to budu muset vydržet. Řeknu Harrymu, ať mi píchne s tím, že potřebuju najít nějakou novou holku. Diana mě nijak zvlášť nezaujala a hnusilo se mi, když jsem to musel hrát. Nerad se předtvařuju před dívkou, když se mi nelíbí.

Né, že by byla škaredá, ale ne můj typ. To byla momentálně ona. Povzdechl jsem si a šel na místo, na kterém jsem před chvílí seděl. Pohladil jsem ji jemně po tváři a odhrnul pár vlasů. "Zakázané ovoce chutná nejlíp. A ty jsi moje zakázané ovoce. Je mi jedno, že Seth je můj nadřízený. Budu o tebe bojovat," zašeptal jsem, dal jí polibek na čelo a odešel. 

Namířil jsem to rovnou do sprchy, kde jsem stále přemýšlel. Divil jsem se, že mě ještě nebolela hlava z toho, že jsem přemýšlel celý den. 

V pokoji jsem si oblékl čisté boxerky a lehl si do postele. Jako poslední 2 noci jsem si představoval, že je vedle mě Rose a usíná v mé náruči.

O TÝDEN POZDĚJI:

Rose's pov:

Liam se posední dobou choval divně. Jeho pohledy, úsměvy, styl, kterým na mě mluvil. Byl jiný. Sice mě to děsilo, ale ta změna se mi líbila. Jak jsem řekla, když jsem ho poprvé viděla.

Přišel mi hold více sympatický než Seth. A tak to je pořád. "Nad čím přemýšlíš?"

Ozval se jeho hlas. "Nad ničím," usmála jsem se na něj a napila se svého čaje. "Ozval se ti Seth?" podívala jsem se na něj. Jeho oči jakoby najednou povadly. "Stalo se něco?" strachovala jsem se. "Ne, nic se nestalo," usmál se, ale rozhodně to nebyl upřímný úsměv. "Neozval se. Nikdy to nedělá," uchechtl se. "Aha." Přikývla jsem a dál se ho na nic neptala.

"Dneska budeš doma sama, protože musím něco vyřídit za Setha," přisedl si ke stolu. Jen jsem kývla a čučela do časopisu. Netrvalo dlouho a Liam zase odešel. Dumala jsem nad tím, proč reagoval tak, jak reagoval, když jsem zmínila Setha. 

Myslela jsem si, že jsou kamarádi. Pohled mi spočinul na tetování. Z nějakého neznámého důvodu jsem si tam představovala Liama. Zatřepala jsem hlavou a sama nad sebou se uchechtla.

Není možné, že bych zrovna k Liamovi něco cítila. Navíc...Uběhl jen týden  a pár dnů od toho, co jsem tady uvězněná. Vím, že on za to nemůže, ale je v Sethově bandě. Jenže...Když je se mnou, jsem veselejší a necítím se tak opuštěná. Navíc mi jeho přítomnost nevadí. Právě naopak - je mi až neskutečně příjemná. 

Jsou to náznaky něčeho? Že bych k němu cítila něco víc než doposud? Blbost! Naprostá blbost. A i kdyby jo, on by mě nechtěl. Nejsem až tak naivní. Žiju ve 21. století a nejsem dnešní. Ještě pořád není vzpamatovaný ze smrti jeho přítelkyně, takže si nebudeme nalhávat.

Realita je hold krutá. Přestala jsem přemýšlet a šla do svého pokoje, kde jsem si lehla na postel a čučela do stropu. 

Zřejmě jsem usla, protože, když jsem se vzbudila, byla už tma. Sedla jsem si a prohrábla si vlasy. Bude nejlepší řešení jít do koupelny a umýt si obličej. Jak jsem si řekla, tak jsem i udělala.

Jakmile jsem se vrátila zpět do pokoje, rozrazily se dveře a v nich stál Liam. Tázavě a hlavně nechápavě jsem se na něj dívala. Samozřejmě jsem z něj měla i trochu strach, protože pokaždé zaklepal. "Ehm... Potřebuješ něco?" vysypala jsem ze sebe.

Mlčky přešel ke mně a navzájem jsme si dívali do očí. "Jo. Potřebuju udělat tohle." Jen, co to dořekl, políbil mě. Vytřeštila jsem oči, ale po chvíli jsem je zavřela a polibky mu začala oplácet. 

Pokud to Seth zjistí, vím, že jsme oba mrtví. Ale co už... Zakázané ovoce chutná nejlépe, ne?

Věta "Zakázané ovoce chutná nejlépe" je tam 2x. Vím o tom ;) A je to tak schválně .. :) Nestalo se toho nic moc, ale něco přeci jen! Už se políbili! :D Tak, vyjádřete svůj názor, prosím :) To vás nezabije, ne? ;) 

Secret Love (CZ Fan Fiction!)Přečti si tento příběh ZDARMA!