4 kroky jak napsat knihu

490 36 12
                                                  

Ukázka z mého nového ebooku 4 kroky jak napsat knihu 

Tento ebook jsem stvořila speciálně pro vás - mé čtenáře :) Vím, že je vás hodně, kdo touží napsat a vydat knížku a chodilo mi na toto téma mnoho dotazů. Spousta z vás tady na wattpadu píše naprosto fantasticky a tento ebook ani nepotřebuje. I když kdoví, třeba by vás přece jen mohl zaujmout :) Rozhodla jsem se tedy sepsat své zkušenosti a názory a předat vám je s nadějí, že vám pomůžou na cestě k vašemu splněnému snu :)


Chceme prožívat emoce

Měli bychom také pamatovat na to, že chceme stvořit realistickou postavu, uvěřitelnou, proto by měla mít jak své klady, tak i zápory. Zkrátka to chce vymyslet nějaké dobré slabiny. Každý člověk přeci dělá chyby, ze kterých se učí. I když chceme, aby si čtenář naši postavu zamiloval, může se hrdina občas zachovat jako naprostý idiot, když to příběhu prospěje – posílí to zápletku, zesílí překvapení... Čtenář na něj bude chvíli naštvaný, což je dobře, protože emoce jsou klíčové. Čtenář musí k postavě něco cítit, měl by si ji oblíbit, fandit jí, prožívat s ní zásadní události, nebo ji nesnášet, nadávat jí, mít na ni vztek. Všechno je lepší než lhostejnost...

Občas můžeme nechat hrdinu i prohrát. Je to dobrý způsob, jak navodit napětí. Nemusí vyhrávat všechny bitvy. Čtenář se musí o svou postavu bát, musí se držet v neustálém napětí, zda hrdina zvítězí nebo nakonec prohraje. Podobné je to se smrtí postavy. Nechte někoho umřít, pokud to příběh vyžaduje, a ukažte čtenáři, že nikdo není v bezpečí. Pokud si čtenář není jistý, zda jeho oblíbenec vůbec přežije, nedokáže od stránek odtrhnout oči.

I zlosynové mají city

Velmi důležité je, aby postava projevovala emoce. Všechno je o emocích, chceme přeci příběh prožívat a nejlépe prostřednictvím hlavního protagonisty (či více protagonistů). Takže musíme vědět, jak se postavy cítí. Samozřejmě můžeme mít hrdinu, který nerad ukazuje své nitro (moji oblíbenci 😊). V tom případě si najdeme jinou cestu, jak se hrdina projeví. Můžeme popisovat mimiku jeho tváře, která – ať člověk chce nebo ne – mnoho prozradí, nebo můžeme používat vnitřní monology, anebo zkrátka popíšeme, jak se postava cítí, takže o tom ví čtenář, ale další postavy v příběhu ne.

Úkol pro vás

Vnitřní monolog postavy je další dobrý tréning, jak svého hrdinu lépe poznat.

· Teď je na čase poprvé použít Pracovní sešit, který jste obdrželi jako dárek společně s tímto ebookem. Vytiskněte si ho a můžete začít psát.

Tak jdeme na to. Představte si, že píšete fantasy povídku. Hlavního hrdinu máte hotového, ale na řadu přichází zlosyn. Jaký bude?

Víte tři záchytné body: Je to lovec draků, neváhá zabíjet a vlastní kouzelný meč.

Vaším úkolem je pomocí monologu sepsat, kde a jak k tomuto kouzelnému meči přišel, proč se stal lovcem draků a kolik už zabil nepřátel.

Až budete mít monolog hotový a budete-li chtít, můžete mi ho poslat na email . Ráda se podívám, jak jste si s úkolem poradili 😊

Co když je hrdina netvor?

Miluju tu rozmanitost fantasy literatury. Nikdy se nemusím bát, že mě začne naše lidská rasa nudit. Mám přeci tolik na výběr! Pokud vám to žánr dovolí, můžete stvořit postavu, která nemusí být vůbec lidská. Pravidla však zůstávají stejná. Ať je hrdina elf, upír nebo vámi zcela nově vymyšlený tvor, čtenář ho chce poznat a jeho zvědavost je možná ještě větší. Takto se krásně tvoří záporáci. I smradlavá zrůda nebo vrahoun může být přeci hlavní hrdina! Co se jim takhle podívat pod kůži? Pro mě je to strhující jízda, protože padouši jsou tak úžasně komplikovaní. Nikdo z nás není bílý ani černý, proto i zloduch má své důvody, proč je zloduchem, má svou minulost, má své dětství a dospívání, kdo ví, možná má i duši. Zlo nás zajímá a přitahuje a ty zlé možná zajímá a přitahuje dobro. Může v tom být zmatek a může z toho bolet hlava, ale dát si práci a vykreslit nitro záporného hrdiny se vyplatí. Jen je prosím nenechte všechny se napravit.

Asi vám došlo, že mě zloduši nesmírně baví. Můžete je totiž nechat dělat věci, které by hodňoučký hrdina nikdy udělat nemohl. Záporáci můžou řádit bez výčitek svědomí. Můžete ukázat svět zla zblízka, ale zároveň stále poukazovat na fakt, že zlo zůstává zlem, kterému je třeba se postavit. Vytvářet zlé postavy je zábava. Jak s nimi ale na konci naložit?



Samozřejmě dalším bodem a základem všeho je mít příběh. Jsou dva způsoby tvorby – buď ho máte vymyšlený celý a můžete si udělat osnovu, nebo zhruba víte, o čem budete psát a necháte příběh, aby vám sám rostl pod rukama. Ani jeden z uvedených postupů není špatně.

Já používám ten první. Osnova vám pomůže v orientaci příběhu. Čím je příběh větší a obsáhlejší, tím více budete osnovu potřebovat. Zpočátku se vám to tak jevit možná nebude, ale jakmile se ponoříte do psaní, příběh začne růst. Ožije. Budete si muset pamatovat milion různých věcí. Neustále se vracet a kontrolovat, zda všechno sedí a navazuje. Díky osnově to bude snazší. Budete moci postupovat bod po bodu.

Jak taková osnova vypadá?

Pro mě je osnovou rozpis kapitol. Samozřejmě si můžete vytvořit pravou osnovu s rozpisem příběhu a jednotlivých scén. Opět můžete použít pracovní sešit, kde máte kapitoly již nadepsané. Já si rozepisuji kapitoly tak, jak jdou po sobě. Uvádím do nich hlavní záchytné body a scény, které posouvají děj.

Ebook je v prodeji na mém webu s bonusem v podobě pracovního sešitu zdarma: 

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ebook je v prodeji na mém webu s bonusem v podobě pracovního sešitu zdarma: 

https://michaelaburdova.wixsite.com/spisovatelka/4-kroky-jak-napsat-knihu

4 kroky jak napsat knihuZde žijí příběhy. Začni objevovat