31. Chapter

47 3 1
                                    

Vyruší mě až něčí kroky tady ve sprchách. Jasně slyším klapot bot, nevymýšlím si to. Jsem si tím naprosto jistá. Zpozorním a jsem připravená k boji. Trénovala jsem, takže bych se ubránit dokázala. Kroky se blíží a mé srdce mi málem vyskočí z hrudi. Musím se přiznat, že se bojím. Bojím se a dost. Bojím se toho, že je to nějaký kluk, který mě znásilní, bojím se, že je to někdo, kdo mě zbije. Dlaždice jsou kluzké, takže mohu uklouznout a rozbít si hlavu o dlaždice. Perfektní.

 Kroky jsou už jen metr nebo dva ode mě. Začnu zrychleně dýchat. Vidím stín, jak se blíží, podle něj poznám, že je to nějaký kluk. Nasucho polknu. Dělá to schválně, aby mě vystrašil? Oči mi asi za chvíli vypadnou z důlku, protože je mám až tak vytřeštěné.

„Co to děláš?“ Ukáže se hluboký hlas, který se konečně ukáže. Hledí na mě ty zářící oči.

„Vylekal jsi mě!“ Zakřičím na něj. Strašně ráda bych mu něco udělala. Měla jsem kvůli němu málem infarkt!

„Promiň.“ Omluví se a sáhne si na místo, kde má srdce. Moje svaly se uvolní, protože je mi jasné, že nebezpečí nehrozí. Zuje si boty a jde ke mně do sprchy oblečený. Jak se sem dostal? Copak tu nehlídají?

„Hezká.“ Ohodnotí mě, když si mě prohlédne od shora dolů. Zardím se, když si konečně uvědomím, že jsem před ním nahá. Rukama si chci zakrýt své tělo, ale on mi to nedovolí. Chytne mě každou rukou za zápěstí a zvedne mi je do úrovně hlavy.

 „Co chceš?“ Ozvu se, abych přerušila jeho prohlížení si mě. Nakloní se ke mně blíže a rty mi přejede po mých rtech.

„Co myslíš, že chci.“ Na tváři se mu objeví úšklebek, ten mě vyvede z rovnováhy, jen zalapám po dechu. Srdce je zase málem v krku, dokonce se vrací i ten strach.

„Bojíš se?“ Zašeptá mi do ucha a přejede po něm rty. Nezmůžu se na nějakou odpověď, jen přikývnu. Nemá cenu lhát, stejně ví, že se bojím.

„Nemusíš, protože nechci to, co si myslíš.“ Zašeptá znova a úplně se odtáhne. Pustí mi obě zápěstí a o krok dostoupí. Tak strašně si oddechnu, i když mi vadí, že si celou dobu dělal ze mě srandu, jen aby mě vystrašil. Mírně nakloní hlavu na jednu stranu a opět si mě začne prohlížet. Když mi konečně pohlédne do očí, tak se na něho zamračím.

„Vadí ti, když se na tebe dívám?“ Optá se mě. To je dost blbá otázka ne?

„Jo, vadí.“ Vyplivnu ze svých úst. Chci kolem něj projít a vzít si osušku, abych si mohla alespoň trochu zakrýt své zcela nahé tělo, ale on mě chytí potetovanou rukou kolem pasu a přitiskne mě zády na studené dlaždičky.

„Co máš s Dereckem?“ Šeptne do mých úst, než se na ně přitiskne na pár sekund. Mezi jeho zuby lehce zkousne můj spodní ret.

„Nic.“

„Tak proč se s ním tak bavíš?“ Mezi palec a ukazováček vezme moji bradu a zakloní mi hlavu, abych se mu dívala do jeho očí.

„To není tvoje věc.“ Odbiji ho a vytrhnu se mu, ale on mě znova chytne kolem pasu a přitáhne si mě na jeho hruď.

„Je to moje věc.“ Rukou přejede po mém boku, dívajíc se mi stále do očí.

„Není.“ Snažím se ho odbít. Bradu mi stiskne ještě silněji a nutí mě dívat se mu do tváře. Nahání mi strach.

„Když říkám, že je, tak je!“ Tentokrát na mě zařve a mě naskočí husí kůže po celém těle. Pustí mi bradu a omluví se za to, že křičel. Odstrčím ho od sebe a jdu si pro bílou osušku. Obmotám si ji kolem těla a nenápadně si otřu slzu, která mi unikla z koutku oka.

„Proč zrovna Dereck?“ Zaskočí mě jeho otázkou. Otočím se, abych mu odpověděla, ale nic neříkám, přemýšlím, co mu mám říct.

„Nevím…rozumím si s ním.“ Vypadne najednou ze mě.

„Víc než se mnou?“ Zase stojí tak blízko. Nahání mi docela hrůzu.

„Zas až tak nevinná nejsi co? Zabila si toho černého kluka a bůh ví, co ještě děláš.“ Šeptá dál. Radši bych chtěla, aby na mě křičel, než šeptal. Nevím proč, ale nelíbí se mi, když šeptá.

„Chceš se se mnou vyspat, bohužel nejsem děvka. Je tu spousta holek, který by se s tebou rádi vyspaly. Já se s tebou, ale nevyspím.“ Zdůrazním poslední větu v souvětí.

„To se ještě uvidí.“ Řekne mi s úšklebkem a přitáhne si mě do náruče.

Začne mě tvrdě líbat. Měla bych se bránit, ale já nechci. Rukama mu vjedu do jeho hnědých vlasů a přitáhnu si ho ještě blíž, jestli to vůbec jde. Jednou rukou mi stáhne obmotaný ručník z mého těla a já tu už jen stojím zcela nahá před ním. Rukama mě chytne pod zadkem a vytáhne si mě k jeho pasu, abych mu mohla nohy obmotat kolem jeho boků. Zatímco se snaží mě položit na studené dlaždičky zády, abychom neuklouzly, tak mě nepřestává líbat. Mám pocit, že snad přijdu o dech. Přes jeho oranžovou vězeňskou uniformu cítím, jak se m postavil, to mě donutí k úsměvu, protože jsme nic nedělali, než se jen líbali. Tady kluci jsou strašně nadržení, protože jsou odříznuti od sexu. Prostě se to nesmí, i když to většina porušuje. Začne si uniformu stahovat, ale já ho zadržím.

„Proč? Proč zrovna teď?“ Zeptá se mě udýchaně s naštvaným tónem.

„Protože nechci hned čekat dítě.“ Odpovím mu a zase se přisaju na jeho rty a přetočím nás, teda snažím se. On to pochopil, o co se snažím, tak nás otočil, že teď on ležel přede mnou.

„Já to zas tak nutně nepotřebuju jako ty.“ Ušklíbnu se a zkousnu jeho lalůček u ucha.

Líbnu ho na krku, zatímco na něm sedím obkročmo.  Rukama přejíždím pod jeh bílým tílkem na jeho vypracovaném břiše. Má tak úžasnou postavu. Přesunu se níže a tílko mu vytáhnu k pupíku. Začnu mu sázet polibky kolem penisu a přitom se snažím, abych se ho nedotkla. Určitě ho tím dovádím k šílenství a to se mi líbí. U jeho boků se podepřu dlaněmi o dlaždice a zářivě se na něho usměji. Josh se na mě taky podívá a očima se mi snaží naznačit, abych pokračovala.

Tahle část byla o ničem. Když já mám velkou fantazii a musí tam být prostě nějaká akce, i když to s tím Joshem jsem plánovala dlouho. Zase jsem měla dobrou náladu :D Měla jsem pokračování, ale to jsem raději vymyzala. :D Přijdde mi divná, chtěla jse to ukončit jinak, ale to jsem postupně pozapomněla :D

My Dark SideKde žijí příběhy. Začni objevovat