Most mezi světy

3 0 0


Dovolte mi, abych se vám představila. Jmenuji se Lyra Heartstrings a příběh, který se vám chystám vyprávět vám možná bude připadat neuvěřitelný. Ne, musím se opravit, můj příběh vám určitě bude připadat neuvěřitelný.

Víte, na tomto světě existuje mnoho věcí, které oko poníka nedokáže postřehnout. Běžný poník si jich nikdy nevšimne. Nikdy nezjistí, že existují.

Avšak já na vlastní kůži okusila, jaké jsou... Jsou zvláštní.

Někdo by je nazval nepřirozenými, někdo by je nazval výplodem fantazie a nebo jednoduše výmysly blázna.

Byly chvíle, kdy jsem si říkala, jestli jsem skutečně přišla o rozum. Jestli mě mé myšlenky strávily natolik, že už nebylo návratu.

Vlastně si tím stále nejsem jistá, ale dnes už na tom nesejde. Dnes už mé srdce netrápí, jestli je má mysl čistá, nebo zakalená, jak jezero zakaleno o horkém letním dni.

Ale měla bych začít s mým vyprávěním, že?

Víte, má hříběcí léta jsem prožila v pokoji a míru, bez sebemenšího tušení, co mě čeká. Žila jsem v nevědomosti. Byla jsem slepá, jak hříbata v mém věku bývají.

Vyrůstala jsem Canterlotu, tom nejkrásnějším městě, jaké si jen poník dokáže představit. Mezi nádhernými blyštivými budovami, které se tyčí až k nebesům. Jejich střechy vypadaly, jako by byly postaveny z ryzího zlata. A kdo ví, možná že i byly. Ulice se vždy leskly čistotou, místní si vskutku potrpěli na tom, aby jim na kopytech neulpělo ani smítečko prachu.

Ano, o Canterlotu se říkalo, že i krysy v něm nosily čumáky nahoru.

Tuto informaci mohu vyvrátit. Já se v tomto úžasném městě narodila a rozhodně samu sebe nemůžu považovat za snoba. Zažila jsem v něm mnoho nádherných chvil. Naše rodina byla poměrně veliká, byla jsem druhá nejmladší ze čtyř hříbat. Měla jsem dva bratry a sestru. Všechny své sourozence jsem tak milovala. Všechny...

Velice brzy se u mě projevil talent vytvářet za pomoci magie hudbu. Dokázala jsem rozeznít loutnu tóny, které dokázaly rozehřát i srdce vytesané z ledu. Byla jsem šťastná.

Když jsem se ukázala být nadějnou čarodějkou, poslali mě mí rodiče do "Celestiiny školy pro nadané jednorožce." Byla to škola velice prestižní. Pouze pro "elitu." I to byly pouhé pomluvy. Zkoušky byly těžké, ale zvládnout se daly.

Na škole jsem poznala své první kamarádky.

Minuette, Lemon Hearts, Twinkleshine, Moon Dancer a v neposlední řadě, Twilight Sparkle. Byly to dobré kamarádky. A já byla šťastná.

Právě na škole se to poprvé stalo. Měli jsme hodinu magických experimentů. Tyhle hodiny jsem neměla ráda. Magické triky se mi dařilo provádět jen s obtížemi a když už se mi povedly, ne vždy byly přesné. Twilight v tomto vždy excelovala a Moon Dancer ji vždy jen o krok následovala. Byly to skvělé jednorožky.

Učitelka musela odběhnout něco zařídit. Nevzpomínám si co. Ovšem, podstatnou věcí zůstává, že jsme zůstali sami.

Lemon Hearts navrhla, aby jsme vyzkoušely vytvořit nějaké vlastní kouzlo.

"A jsi si jistá? Víš, jak to dopadlo posledně," opáčila na její nápad Minuette.

"Ale, tak jsem skončila se zkumavkou na hlavě. Jak jsem mohla mohla vědět, že se to zvětšovací kouzlo tak zvrhne?"

"Všichni to čekali, Lemon," ozvala se Moon Dancer od knihy, kterou měla zrovna rozečtenou.

Celá třída se hlasitě rozesmála. I já se rozesmála.

Most mezi světyRead this story for FREE!