✧ Kapitola 3. ✧

24 3 0

❝A jen taková drobnost... Jsem Toy Freddy, ten novější. Ale chceš-li, mohu ti ukázat i toho starouše...❞ začal ten kdosi, kterému May nebyla schopná uvěřit ani slovo. Toy Freddy byl robot stojící na pódiu v místnosti nazývané Show Stage, ne člověk oblečený a namalovaný jako anime medvěd.

❝Počkej... Počkej. Potřebuju to pochopit. Co to... Co to má vůbec znamenat?❞ dýchala May zhluboka ve snaze dojít ke smysluplnému závěru, například že jí před odchodem někdo něco namíchal do pití a tohle vše je pouze sen...

❝Mohu se na to samé optat i já?❞ zareagoval zostra. ❝Netuším, kdo jsi a co tu děláš, ale moc dobře vím, že tu nemáš být. Proč jsi tu?❞ Tvář člověka nazývajícího se ❝Toy Freddym❞ nepůsobila v tento okamžik zrovna přívětivě, ba naopak, naháněla hrůzu. Během rozhovoru k ní došel blíž a děsivě se čněl několik centimetrů nad ní, dostatečně vysoko, aby musela May trochu zaklonit hlavu, aby mu vůbec viděla do tváře. A až zblízka si skutečně všimla, že má na tváři jak Toy Freddyho červené tvářičky, tak i namalovaný čenich na jeho lidském nose.

❝Byla jsem... Unavená, při převlékání jsem usnula a probudila jsem se, až když tu bylo zamčeno... Nezlob se na mě prosím, nemohu za to.❞

❝Ah, nejsi ty jedna ze servírek? M-M-Mia, myslím?❞

❝May,❞ odpověděla. Docela ji potěšilo, že se hrozivý výraz z jeho tváře vytrácel, avšak neradovala se dlouho - zase se tam totiž vrátil.

❝Dobře, May. Myslím, že jelikož tu nemáš co dělat, měla bys vypadnout - tento tvůj zážitek ti stejně nikdo neuvěří - anebo budeš mít co dělat se mnou a s ostatními, rozumíš?❞

❝Prosímtě... Nevyhrožuj mi, kdybych mohla, tak tu nejsem, bohužel je tu zamčeno a já se ven nedostanu...❞ snažila se May vysvětlit situaci.

❝Pak ale zemřeš,❞ konstatoval Toy Freddy suše, jako kdyby se nic nedělo.

❝Počkej... Prosím, ne...❞ zaúpěla May.

❝Za to, co se ti tu stane, neponesu žádnou zodpovědnost. Až nastane půlnoc, stanou se z mých přátel a mě krvelačné bestie. Neurčuji, zda přežiješ, nebo ne.❞

V tento moment bylo už May jasné jediné - zvěsti musí být pravdivé. A ona sama by si určitě dokázala představit tohoto člověka, jak bez slitování bere někomu život. Ale snažila se v sobě udržet alespoň jiskřičku naděje.

❝Takže kdyby jsi to mohl rozhodnout ty, tak by jsi mě nezabil?❞

❝Na tvém životě mi nijak nezáleží.❞

May začala chápat, že je její život v dosti silném ohrožení, pokud se jí nepodaří nějak uniknout z pizzerie včas. Včas. Noční hlídač...? Možná by ji přeci jen mohl...

❝Kdybych byla schopna odejít, když bude noční hlídač přicházet... Tak se vyhnu ohrožení?❞ zeptala se.

❝Nějak tak, pravděpodobně. Než přijde, laskavě nenarušuj dění mezi námi animatroniky. Nepatříš sem... A podle toho se k tobě taky budu chovat,❞ sykl Freddy.

May se nadechla a nějak akceptovala svou aktuální nepříjemnou situaci. Zkontrolovala čas - bylo půl jedenácté. Nikdo ze zaměstnanců na pozici, na jaké byla ona, netušil, z jakého důvodu se zavírá až tak pozdě; v deset večer. Pravda, i v deset podnik stále vynášel peníze, ale byla to pizzerie pro děti. Kdyby byl tento areál spíše pro dospělé, tak by odteď dost chápala zavíračku teprv v deset. Avšak co tu tito lidé dělali? Byli to snad nějací údržbáři robotů? Proč se ❝Toy Freddy❞ prezentoval jako Toy Freddy a ne jako běžný člověk? Proč si říkal jménem robota? Vždyť to nebyl on, nebo snad ano...?

May měla tak hodinu a půl na to, aby se připravila na proklouznutí dveřmi a případně si vymyslela předem výmluvu... I když říct nočnímu hlídači pravdu by možná zas až tak taky nevadilo. Otázka je, jak to on sám vezme. Zda má rovnou vykráčet ven, nebo se snažit, aby si jí nevšiml? A přežije to ona sama do té doby vůbec? Toy Freddy přeci říkal, že ji zatím nezabijí, což může znamenat buď to, že prozatím od nich přichází mír, nebo že se rozhodl ji ušetřit a že ostatní nemusí být až tak shovívaví.

Viděla, jak od ní ❝lidská❞ podoba Toy Freddyho odchází k hlavnímu sálu. Zvědavost jí nedala a poté, co Toy Freddy zmizel za rohem, potichu přešla směrem za ním a nakoukla do sálu také. Jen lehce vystrčila hlavu zpoza futer... A její oči se střetly s očima modrovlasého chlapce reprezentujícího Toy Bonnieho, které se instantně rozšířily. Více May nezahlédla, protože se hned schovala zpátky za roh a začala přemýšlet, co teď. Patřil tento pseudo-Toy-Bonnie mezi ty místní, kteří by se k ní mohli zachovat tak milosrdně, jako Toy Freddy, anebo by ji byl schopen bez čekání zabít? Nebo ještě hůř; mučit ji?

Napadlo ji utéct pryč, zmizet za dalším rohem, aby ji nemohl najít, a snažně doufat v brzký příchod nočního hlídače, ale na to už bylo nejspíš pozdě. Neslyšela kroky, ale vsadila by se, že pokud by se znovu podívala za roh, dýchla by mu zpříma do tváře.

________
Omlouvám se.
Na cyklisťáku nebyla WiFi 😅
Zase ale najedeme do starých kolejí a nový díl vyjde každou středu ^^

Forever With Us ✧ FNaF CZ ✧Přečti si tento příběh ZDARMA!