✧ Kapitola 1. ✧

47 8 1

Poté, co May odeslala své sestře email, se položila na postel a na chvíli zavřela oči. Černé vlasy, sahající pod lopatky, mezi nimiž se prolínaly růžové melíry, jí lemovaly unavenou tvář. Hlavou jí létaly myšlenky týkající se její školy, na které nyní studovala. Do konce tohoto týdne má na plánu písemné zkoušení z jazyka, což se bude muset do úterý naučit, avšak následující týden pro ni bude noční můrou.

Nad hlavou jí visela otázka, zda si nemá poprosit v podniku, kde pracuje jako brigádnice, o volno z důvodu učení, avšak tím by zase přišla o nějaký ten výdělek.

Po chvíli, kdy téměř propadala do světa snů, se rozhodla, že místo brigády omezí jakékoliv další aktivity - setkávání se s přáteli, sledování filmů, vysedávání v parku a dost možná bude muset i oželet několik hodin spánku, aby dosáhla alespoň nějak uspokojivých školních výsledků.

❝Budiž. Ale další víkend si užiju víc, než kdy jindy,❞ řekla si pro sebe rozespalým tónem a její hlas se ozýval prázdným malým bytem. Netušila ale, jak prázdnou budoucnost její slova mají. Poté během chvilky dívka usnula.

***

Hudba, kterou si nastavila jako tón budíku, byla na poslech příjemná a muselo by se s ní i hezky probouzet - tedy pokud člověk nebyl otrávený z nedostatku spánku, což byla zrovna nyní Mayina situace. Přeci jen ale do své hlavy nacpala alespoň nějaké to pozitivní myšlení - je sice pondělí, ale v tento den jí škola nepotrvá nijak dlouho a navíc se po škole může těšit na příjemnou, oddechovou brigádu v pizzerii.

Když na sebe oblékla volné, černé triko s modrým potiskem, natáhla na sebe černé džíny a rozčesala si vlasy, které sepnula do culíku, přešla do své kuchyňky a vytáhla rohlík, na který namazala sýr, to do sebe rychle nacpala, z lednice si do školní brašny vzala dvě jablka, obula se, hodila na sebe bundu a zamířila do školy. Cestou její myšlenky stále směřovaly k jednomu tématu - a to k záhadám místa, kde jako brigádnice pracovala.

K záhadám pizzerie Freddy Fazbear's.

***

Narozdíl od May vstávala její sestra Sammy mnohem později a rovnou do práce. Hned poté, co vyskočila z postele, se podívala do svého notebooku do zpráv. Mezi spamovými emaily, emaily z práce a od přátel, našla zprávu, kterou jí dnes v jednu hodinu ráno odeslala její sestra. Myslela to dobře, když jí doporučovala, aby nejezdila - z Montany, ve kterém se děvčata narodila a kde Sammy stále bydlela, je cesta do Oregonu vcelku dlouhá a poněkud drahá. Avšak jako reportérku, kterou Sammy byla, by ji tam mohli pro nějakou reportáž vyslat - třeba právě kvůli té pizzerii, o které May tak nadšeně mluvila. S takovýmito myšlenkami si rozčesala hnědavé vlasy, vlnící se až po lopatky, přes ně si na čelo nasadila čelenku vypadající jako copánek a oblékla se do květované, nařasené sukně, ze skříně vytáhla volnou, barevnou košili a nazula si boty, poté vyndala z lednice zeleninový salát, který si večer připravila, a pustila se do jídla. Přitom si hlavou nechala volně procházet myšlenky ohledně místa, kde její starší sestra pracuje.

❝Čau, Sammy! Vypadáš, jako kdybys ještě furt spala!❞

Trhla sebou, když ji pozdravila její spolubydlící, která vstala o něco později.

❝Jej... Abby, dobrý ráno přeju,❞ zasmála se Sammy poté. ❝Ségra mi včera napsala o podniku, kde teďka pracuje... Prý se tam děje něco divnýho a má to i nějakou divnou historii a já na to nemůžu přestat myslet... Co myslíš, poslali by mě z televize tam, abych natočila reportáž?❞

❝No... Možná jo, kde to je?❞ zeptala se Abby, když ze skříně vytahovala cereálie, nasypala je do misky a zalila mlékem.

❝Právěže až v Oregonu,❞ řekla Sam a její spolubydlící málem vyprskla smíchy mléko, kterého se po zalití cereálií napila.

❝Tak od toho bych si, být tebou, moc neslibovala. Nechci ti kazit představy, ale tam tě nepošlou,❞ posadila se Abby ke stolu a začala lžičkou nabírat kukuřičné lupínky.

❝Ne teď. Ale May říkala, že je tam něco fakt divnýho a pokud se tam něco stane, někoho z nás by tam určitě poslali, aby měli ve zprávách žhavý novinky. Mohla bych se jít zeptat, jestli kdyby se tam něco stalo, tak...❞ nedokončila Sam větu, jelikož ji její spolubydlící přerušila.

❝To ať tě ani nenapadá. Jak potom budeš vypadat? ❛Ha, vím, co se stane!❜ Tohle pro tvoje vlastní dobro nedělej, vymstilo by se ti to.❞

Sammy by se na svou spolubydlící naštvala, kdyby nebyla zvyklá na její upřímné reakce, které bývají občas poněkud zostra podané, avšak vždy dobře míněné.

❝To máš pravdu... No, budu muset čekat a doufat, co?❞ pokrčila Sammy rameny.

❝Možná, ale teď bys spíš měla jít do práce,❞ odvětila Abby, když dojídala cereálie.

❝Vždyť už jsem na cestě,❞ protočila Sammy očima a zvedla se ze židle, na cestě tam, kam jí Abby doporučila jít.

***

Uběhlo už několik hodin. Děvče s havraními vlasy, jejichž celistvou černou barvu protínaly růžové melíry, právě stanula před pizzerií, kde pracovala jako brigádnice, a zhluboka se nadechla s tím, že každou chvíli vkročí dovnitř.

Ještě předtím hodila letmý pohled na ceduli nad sebou, kde stál barevný nápis ❝Freddy Fazbear's Pizza❞, obklopený miniaturami čtyř robotů; medvěda, kuřete, zajíce a lišky, a následně otevřela dveře a vešla dovnitř.

Forever With Us ✧ FNaF CZ ✧Přečti si tento příběh ZDARMA!