One question can change everything

3.5K 247 0

Po neuvěřitelně dluhé době další kapitola, kdo má ještě zájem o pokračování? nebo mám raději skončit? :D komet -> :D

„Au!“ Vyjekla jsem a mnula si zátylek. „V pohodě?“ Nakoukl Niall za pult a jen stěží v sobě dusil smích. „Jo, je mi fajn.“ Přikývla jsem a vyhrabala se na nohy. „Nikki? Tohle jsou kluci z kapely, Zayn, Louis, Liam a Harry.“ Představil mi Niall čtveřici. „Ahoj.“ Pousmála jsem se. „Vážně jsi Harrymu nabourala auto?“ Zajímal se Zayn. Protočila jsem oči a povzdechla. „Nejsem zrovna nejlepší řidička.“ Pokrčila jsem rameny a Harry po mě vrhl vražedný pohled. „Jsi ta nejhorší řidička!“ Zavrčel. „Jak ti do háje mohli dát řidičák?!“ Vztekal se a sedl si vedle Nialla, kluci ho napodobili. Zatvářila jsem se otráveně a sáhla po hrnečku s horkou čokoládou. „Co tu děláš?!“ Připojila se k nám Eliss, nesoucí podnos plný prázdných hrníčků a talířků. „Když jsi za pultem, musíš mít zástěru.“ Upozornila mě a její pohled sklouzl ke klukům, kteří na ni nejistě civěli, zatímco Niall se zasněně usmíval. Byl v tom až po uši. „Ahoj.“ Pozdravila je Eliss zmateně. „Ahoj.“ Odpověděli ji sborově. „Dáte si něco?“ Kluci ji nadiktovali své objednávky, a zatímco Eliss zmizela v kuchyni, já sáhla po zástěře, pohozené na pultu. „Nevěřím tomu, že se spolu ti dva vyspali.“ Vyhrkl Harry, pozorující vchod do kuchyně, kde Eliis zmizela, a schytal za to pohlavek od Liama. „Au! No co je! Prostě tomu nevěřím!“ Ušklíbla jsem se a opřela se o pult. „Nevím, co se tam dělo, ale vzhledem k tomu, že si u nás Niall zapomněl boxerky, hlasuju pro opilecký sex.“ Mrkla jsem na Harryho. Široce se usmál. „Kde si kruci byla ty, když jsem byl na šrot, chci taky opilecký sex.“ Zašeptal, ale byla jsem si jistá, že nás kluci slyší. „Naštěstí hodně daleko od tebe.“ Ušklíbla jsem se, což u kluků vyvolalo nekontrolovatelný záchvat smíchu. To už se vracela Eliss. „Dneska tu asi zůstanu trochu déle, klidně jeď domů. Nechci tu nechat babičku samotnou, když je plno.“ Kývla do narvané kavárny a naskládala před kluky jejich objednávky. „Nechceš pomoc?“ Nabídla jsem se. „Koukej, už mám zástěru.“ Pochlubila jsem se, ale Eliss nesouhlasně zavrtěla hlavou. „To je dobrý, zvládnu to.“ Odmítla. „Až skončíš, prozvoň mě, dojedu pro tebe.“ Nabídla jsem ji, přikývla a pospíchala obsloužit nově příchozí zákazníky. Sundala jsem si zástěru, oblékla si kabátek a dopila čokoládu, hledající v kabelce klíčky od auta. „Nikk? Hodila bys mě do Nando’s?“ Zaprosil Niall. „Jasný, pojď.“ Kývla jsem s úsměvem. „Můžu taky? Potřeboval bych do studia.“ Ozval se Louis. „Klidně.“ Souhlasila jsem. „Vážně k ní vlezete do auta? Vždyť vás zabije!“ Vyšiloval Harry. „Tak to pozor! Možná parkuju mizerně a jízda taky za nic nestojí, ale brzdit umím skvěle.“ Bránilaj jsem se a s úsměvem zamířila ke dveřím. „Ráda jsem vás poznala!“ Křikla jsem za sebou a vešla na rušnou ulici.

Niallovi jsem zastavila u Nando’s, Louis chtěl taky vystoupit, ale nabídla jsem mu, že ho klidně hodím až do studia. „Niall má Eliss vážně rád.“ Nadhodil Loui. Přikývla jsem. „Já vím, mluvili jsme o tom dneska ráno. Myslí si, že Eliss jeho ne.“ „Ale?“ Nadzvedl obočí. „Eliss je komplikovaná osoba. Jen tak někoho si k sobě nepustí, získat si její důvěru trvá, ale jedno vím, Niall se ji líbí, jinak bych ji k tomu, aby si s ním vyrazila, nikdy nepřemluvila.“ Ušklíbl se. „Niall o vás hodně vyprávěl.“ Zamračila jsem se. „Chci vědět, co říkal?“ Zasmál se. „Nic špatného.“ Ujistil mě. Zastavila jsem před studiem a čekala, až Louis vystoupí. „Děkuju, doufám, že se brzy zase uvidíme.“ Věnoval mi kouzelný úsměv, z kterého by se mi pravděpodobně podlomila kolena, kdybych stála, zabouchl dveře a zamířil k dvoukřídlým, proskleným dveřím. Ještě chvíli jsem se za ním s úsměvem dívala, než jsem šlápla na plyn a rozjela se.

Elissin pohled: Ze spánku mě vytrhlo otravné pípání budíku. Zašmátrala jsem na nočním stolku a budík vypnula. Vyhrabala jsem se z deky a šouravým krokem zamířila do koupelny. V rychlosti jsem se osprchovala, decentně se namalovala a oblékla se do už předem připravených věcí. Cestou do kuchyně jsem zkontrolovala mobil, čekal mě nepřijatý hovor od Nialla a jedna zpráva, jak jinak než taky od Nialla. S povzdechem jsem zprávu otevřela.

„Nikky vstávej!“ Bušila jsem na dveře jejího pokoje. Poprvé za celou dobu našeho společného bydlení jsem budila já ji a ne ona mě. Měla ve zvyku vstávat neobvykle brzo, aby si stihla udělat účes a make-up. Dveře se pootevřely a ven vykoukla rozcuchaná, napůl spící Nikky. Zamžourala do ostrého světla a promnula si oči. „Niall mě pozval na další rande!“ Nadzvedla obočí a otevřela dveře úplně. V její ložnici vládla naprostá tma, díky těžkým, sametovým závěsům, které měla zatažené přes okna. „A to je špatně?“ Nechápala a vrátila se do postele. Vešla jsem do jejího perfektně uklizeného, uspořádaného pokoje a posadila se do sedacího pytle vedle její postele. „Já-já nevím.“ Pokrčila jsem rameny. „Copak ses s ním naposledy nebavila? Užili jste si to, ne?“ Přikývla jsem. „To jo, ale mám takový pocit že…“ „Že?“ „Niall je hezký, hodný, vtipný. Je dokonalý a po jeho pozornosti touží miliony dívek. Ale já k nim nepatřím. Nemiluju ho.“ Nikky zaúpěla a hodila po mě svůj polštář. „Prober se Eliss! Láska na první pohled neexistuje! Vzniká dny, týdny, klidně i měsíce.“ Poučovala mě. Sice měla mnohem víc kluků než já, ale byla jsem si jistá tím, že o pravé lásce ví tolik, co já. Tudíž téměř nic, protože ani jedna jsme ji nikdy nepoznala. „Dej tomu ještě šanci.“ Domlouvala mi. „Fajn.“ Povzdechla jsem. „Ale jestli mu budu muset zlomit srdce, tak to uděláš za mě, je ti to jasný?!“ Varovala jsem ji. Jen se ušklíbla, sebrala ze země svůj polštář, který po mě před chvíli hodila a pokračovala ve spánku. „Ty dneska nejdeš do práce?“ Nadzvedla jsem obočí. „Mám dovolenou. Jo a skoč prosím nakoupit jo? Díky.“ Zahuhlala a dál si mě nevšímala.

 Přihodila jsem do košíku balení těstovin a pokračovala s plným košíkem do uličky se zeleninou a ovocem. Nikky potřebovala svůj každotýdenní přísun svého oblíbeného ovoce, což znamenalo ty nejexotičtější a samozřejmě nejdražší druhy, jako mango, papáju, avokádo a ananas. Já se zase neobešla bez mrkve a hořké čokolády, ne že bych to snad jedla dohromady. Přehrabovala jsem se zrovna v hromadě mrkví, když jsem zaslechla povědomý hlas. „Ahoj.“ Nechápavě jsem se otočila, ale viděla jsem jen kluka v čepici s kapucí přes hlavu a slunečními brýlemi. Asi chtěl vypadat jako drsňák, protože venku bylo pod mrakem. Povědomý avšak neznámý zakuklenec se zasmál a zamával mi. „To je moje krytí vážně tak dobrý?“ Sundal si brýle a zářivě se usmál. „Ahoj Louisi.“ Vyjeveně jsem se usmála a nechápala, jak jsem ho mohla nepoznat. „Tady bude někdo vařit lasagne?“ Hádal při pohledu do košíku, když zvedl hlavu, naše pohledy střetly. Ucítila jsem cosi, co se slovy nedalo popsat, bylo to, jako rána elektrickým proudem, projelo to celým mým tělem, až mě zabrněly konečky prstů. Na okamžik jsem se ztratila v jeho modrých očích. Připomínaly mi ty Niallovi a přesto byly tolik odlišné. Usmála jsem se a přikývla. „Jo, jak jsi to uhodl?“ Pokrčil rameny. „Jen jsem hádal. Můžu se na něco zeptat?“ Upřeně mi hleděl do očí, cítila jsem svoje splašeně bijící srdce. Jen jsem mlčky přikývla. „Asi to bude znít divně a šíleně, ale já to prostě musím vědět.“ „Ano?“ Zatajila jsem dech. Přešlápl z nohy na nohu a promnul si zátylek. „Má Nikky kluka?“ Vypadlo z něj nakonec. V tu chvíli onen hřejivý pocit, proudící mým tělem zmizel a srdce se vrátilo do svého původního rytmu. Pevně jsem stiskla držátko košíku, až mi zbělely klouby a zavrtěla jsem hlavou. „Ne, nemá kluka.“ Široce se usmál a zdálo se mi, že se mu ulevilo. „To je super. Díky a prosím, neříkej jí, že jsem se ptal, jo?“ Mlčky jsem přikývla. „Fajn, tak zase někdy.“ Nasadil si brýle a zmizel v uličce se sladkostmi. Ještě chvíli jsem se za ním dívala a snažila se přijít na to, proč mě jeho otázka tak vykolejila. Proč mě to naštvalo? Proč mi bylo v tu chvíli do pláče?

Love Double Trouble |One Direction cz|Přečti si tento příběh ZDARMA!