ninety - six - don't tell anyone.

2.2K 208 4

"Oh," vydala jsem ze sebe a rychle zamrkala. "Jak-"

"Jak to vím?" ušklíbl se a olízl si své rty, poté se na mě podíval a potáhl si ze své cigarety. "Viděl jsem vás odjíždět tady od domu," usmál se na mě. "Než jsme měli s Brickem tu party u Jessie?"

"J - Já jen...Můžeš mlčet?" zeptala jsem se ho. "Chtěla bych, abys to nikomu neříkal."

"Vlastně-" vydechl. "Nepřijde ti to divné? Má ženu a proboha, je to tak divné," zasmál se, vysmíval se mi do očí.

"Prosím, nikomu to neříkej," zamumlala jsem a mé srdce vynechalo pár úderů.

Nechtěla jsem, aby to někdo věděl. Nechtěla jsem, aby to věděl můj bratr a nechtěla jsem, aby to věděla Stacey. Nechtěla jsem, aby to věděla jeho žena a asi nejvíce jsem nechtěla, aby to věděli jeho rodiče, hlavně Annie - byla bych rozvraceč vztahů a nechtěla jsem nosit tuhle nálepku na čele.

"Líbíš se mi, Bexley, víš," zašeptal. "Řekni mi důvod, proč bych to nikomu neměl říct."

"Moc bys mi tím ublížil," řekla jsem a hlasitě polkla, poté jsem si dala své vlasy za ucho a zakousla se do svého rtu. "Prosím, neříkej to nikomu."

"No, dobře," vydechl. "Ale budu si muset hodně dávat pozor na pusu, abych se někde neprozradil."

"Zacu, prosím," zafňukala jsem. "Nedělej to. Udělám cokoli."

"Cokoli?" ušklíbl se a naklonil se blíže ke mně. "Vyspi se se mnou."

"Ne, nebudu s tebou spát," řekla jsem tvrdě a odstrčila ho od sebe.

"No, dobře," vydechl a pokrčil rameny. "Jak si přeješ. Co by na to asi řekla Gemma," zamumlal a prohlížel si nedopalek své cigarety mezi svými prsty. "Vím, že měla Caru ráda."

Věděla jsem, že Zac se zná s Harryho sestrou a bylo mi to opravdu líto, protože jí to mohl říct. Mohl jí to říct a všechno tak zničit. Nechtěla jsem, aby to bylo takhle.

"Jestli tě Harry miluje, bude mu to jedno. Snad se za tebe nestydí."

"Zacu, nech toho," vydala jsem ze sebe.

"No co," zasmál se hlasitě. "Nedělám nic špatného, no ne? Jen pravda."

"Nemůžeš si to prostě nechat pro sebe?" zašeptala jsem směrem k němu. "Nemůžeš to pro mě udělat?"

"Myslím, že ne," zamumlal. "Jen za mých podmínek."

"Jsi tak slizký," vydechla jsem a znechuceně povytáhla horní ret.

"Zlato, já nejsem ten, kdo tady chodí s někým, kdo má ženu. Jen to udělej a já nic neřeknu."

Ten večer jsem mu zabouchla dveře před nosem a slyšela ho říkat: "Jak chceš, Bexley!". A pak jsem jen šla do sprchy a ulehla do své postele. A plakala jsem. Nechtěla jsem, aby to někdo věděl, cítila jsem se tak ponížená.

A hned další den jsem se měla sejít se Stacey a věděla jsem o tom.

Bury me » h.s. czWhere stories live. Discover now