ninety - four - fight.

2K 221 10

Seděl na mě, absolutně mi znemožnil hýbat se. Držel mé zápěstí vedle mého obličeje a drtil mé kosti, hlasitě jsem dýchala a můj obličej byl červený z té bolesti, potila jsem se a toužila po uvolnění.

Zvedla jsem nohy a narazila svým kolenem do jeho zad, na chvíli povolil stisk na mých zápěstích a já vytáhla ruce z těch jeho, položila jsem je na jeho hruď a snažila se ho dostat pryč ze mě.

"Louisi!" zakřičela jsem a kopala okolo sebe nohama, už jsem byla tak vyčerpaná - takhle to chtěl. "Nenávidím tě!"

"Taky tě nenávidím, ty zasraná štětko!" zařval a omotal ruce okolo mého krku.

Plivla jsem do jeho obličeje a ve chvíli, kdy si chtěl otřít tvář, jsem znovu narazila kolenem do jeho zad a Louis zasténal nad bolestí, když jsem se pomalu snažila vymanit z jeho sevření, podklouzla jsem pod jeho nohama a rychle se zvedla, běžela jsem od něj pryč do nejtmavějšího koutu jejich zahrady.

"Nech mě!" zařvala jsem, když ke mně běžel neuvěřitelnou rychlostí. "Nech mě být, Louisi!"

"Kdo si začal?" ušklíbl se a vzal mě za látku mých šatů, přitáhl si mě k sobě a silně stiskl zadní stranu mého krku, prsty zatlačil do modřin na mém krku a já opravdu hlasitě zasténala bolestí.

"To bolí," zafňukala jsem a začala plakat.

Šlápla jsem na jeho nohu a strčila do něj, vzal mě s sebou a oba dva jsme leželi v mokré trávě, rvali jsme se jako utržení ze řezězu. Škrtili jsme se navzájem, když jsem seděla na jeho pase a on tlačil na mou průdušnici.

"Jsi taková děvka," procedil mezi zuby.

"Pusť mě," zasténala jsem a hlasitě zakašlala.

"Ty mě taky pusť," řekl a já ihned dala ruce pryč z jeho krku, ale on je na mém stále držel a nepřestal mačkat můj drobný úzký krk.

"Nech toho," zamumlala jsem a plakala, štípla jsem ho do jeho břicha v afektu, aby mě pustil.

Jeho ruce opustily můj krk a já se zhluboka nadechla, Louis se dostal nade mě a opět to začalo znovu.

"Zasraná kurvo," řekl Louis a zarýval prsty do modřinek od Harryho na mém krku. "Necháš se šukat každým. Nenávidím tě, tak moc tě nenávidím."

Plakala jsem, byla jsem tak ponížená. Tak moc ponížená, řvala jsem, byl tak zatraceně hrubý.

"Nemáš žádnou cenu. Jsi tak laciná děvka," zamumlal a zatáhl za mé vlasy, zafňukala jsem bolestí.

"Už stačí, Louisi. Nech mě být," plakala jsem.

Byla jsem tak vyčerpaná, jen jsem tam ležela a nechala ho tahat za mé vlasy a pevně držet má zápěstí, nechala jsem ho, tlačil do mých žeber. Nechala jsem ho nadávat mi.

A pak jsem tam jen seděla a otírala si svůj obličej.

A pak jsem se jen sebrala a šla domů.


Bury me » h.s. czWhere stories live. Discover now