Proxy syndrome #DOKONČENO

6.

Probrala jsem se v obklopení několika lidí. Zamrkala jsem, abych rozehnala tmu, která mi ještě zbývala před očima a otráveně zasténala, když jsem spatřila, kdo přede mnou stojí.

"Hele, probrala se!" vypískl nadšeně elfí kluk. Eh.. teda Ben.
"No nepovídej" prskla jsem a posadila se.
"Hej Míšo Hej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej MíšoHej Míšo!" ozvalo se vedle mě. 

"Hej Toby Hej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej TobyHej Toby! Jmenuju se Vikin ty autisto" oplatila jsem mu ironickým hlasem.

Na Tobyho obličeji se objevil klasický facepalm a Masky se rozesmál. Nade mnou se skláněli Masky, Hoodie, Jeff, Liu, Toby a Ben. Nejspíš to byli i ti, co mě sledovali autobusem. V tom se náhle pokojem (zjistila jsem, že jsem pořád v mém pokoji) rozlehlo moje vyzvánění -> čili písnička Painted Smile. Trochu jsem zrudla a vrhla se po mobilu, zatímco se CP smáli.

Vzala jsem hovor a zjistila, že mi volá babička. Hovor se okamžitě zapl na hlasito.
"Ahoj Kiwi, jsi v pořádku?"
Zamračila jsem se nad tím oslovením. Jmenuji se totiž Viki a babča to vždycky přeformuluje. Otočila jsem se k CP a už chtěla něco říct, když mi na krku přistál Jeffův nůž.
"Uuhhhh.... j-jo jsem v poho" zakoktala jsem se a nespouštěla oči z nože. Pár CP se uchechtlo.
"Jsi si jistá? Říkáš to nějak nejistě. Mám tam dojít?"
"Eh... ne babi, jen jsem trochu nastydlá" falešně jsem zakašlala do mobilu.
"A nemám ti udělat večeři?" ozvalo se znovu.
"Neee... já.. uh.. mám ji už připravenou" vymyslela jsem si další věc a snažila se znít přesvědčivě, což šlo s nožem u krku dost blbě.
"No tak dobře a jak dlouho budeš doma?"
"No já nevím" podívala jsem se po nich. Masky ústy naznačil týdnů a ukázal čtyři prsty. Zakryla jsem sluchátko rukou.
"To mi nezblajzne" protočila sem očima.
"Cože?" ozvalo se z mobilu.
"Nic, jen *hepšík* přemýšlím, jak dlouho bych tak mohla zůstat doma."
"Tak mi kdyžtak dej vědět" ozvalo se z mobilu a pak babička hovor típla. 

Vyčerpaně jsem se svalila na zem, když Jeff dal pryč ten nůž. Všimla jsem si, že Ben taky mluví do mobilu. Pak zavěsil.
"Ještě se uvidíme" řekl Toby a všichni vyskočili oknem do zahrady. Pak se ozvaly policejní sirény. Teprve teď jsem si něčeho všimla. Oni.. mě převlékli?

Měla jsem na sobě zakrvácené tričko a kalhoty. Zamračila jsem se a všimla si, že na posteli leží zkrvavený nůž.

SHIT...