Proxy syndrome #DOKONČENO

4.

Byla jsem opět v autobuse, tentokrát na cestě domů. Většinu času jsem byla zabraná do fanfikcí na wattpadu, ale nakonec jsem vzhlédla, když jsme zastavili na jedné zastávce. Nastoupilo hned několik lidí, všichni s kapucemi přes hlavu. Všichni se podívali na mě a vydali se mým směrem. První se sesul na sedadlo vedle mě, další dva za mě a dva přede mě. Lehce jsem polkla a nenápadně pohlédla, kdo sedí vedle mě.

Pod kapucou jsem zahlédla hnědé vlasy a šátek. Taky sebou sem tam škubl. Ticci Toby?
Otočila jsem se zpět ke svému mobilu a četla dál. Byla jsem zrovna v napínavý části, když se mi tam hodila černá obrazovka s nápisem You shouldnt have done that

Leknutím jsem vypískla a mobil upustila. Od těch v mikinách se ozval tichý smích. Rychle jsem se pro ten mobil sehla a znuděně čekala, až ten nápis zmizí. Když se to asi tři minuty neměnilo, zaklela jsem.
"Sakra, vypadni z mýho mobilu, já si chci číst!"

Asi polovina autobusu se na mě divně dívala.
"Na co čumíte" prskla sem na ně a dál čekala, až se mi tam vrátí wattpad. Když se tak stále nedělo, vrazila sem mobil do rukou Tobymu se slovy "ať od tamtud zmizí!"

Všichni "zakuklenci" se po mně podívali. Toby si přiložil mobil k ústům a něco do něj zašeptal. Pak mi mobil vrátil.

"Díky" řekla jsem bez zájmu a opět se vrátila ke svojí fanfikci.