Cirkulace - Test lidskosti - DOKONČENO

5. kapitola - 10 liber

"Dobrý den, paní Stormbornová," zubí se Kaya andělsky a zuřivě při tom žvýká "tak jak se dnes máte?"

"To víš, Kayo, normálně nenormálně, když mám za syna tohle individuum." Hodí po mně banánem. "Tohle sníš, ztrácíš se mi před očima."

Dlouhým obloukem hážu banán zpátky do misky s ovocem. "Já jdu dělat Čínu. Dáš si taky?" ptám se mámy a ignoruju Kayu, která se mezitím přesunula za mámu a dělala na mě vtipné obličeje.

"A víš, že bych si i dala?"

"Fajn."

"Fajn," opakuje máma.

"Ale pustíš mě za to večer do Exitu." Máma protáčí očima a chystá se něco namítnout, ale ve stejné chvíli ji přerušuje Kaya. "Fajn."
Kaye zajiskřily oči. A odhaduju, že v tom nebyla špetka dobrého.

* * *

Vaření mi šlo až překvapivě dobře, i když mě to nikdy nikdo pořádně neučil. Doma byly rajčata, mrkev a feferonky - perfektní základ pro pálivou směs. Sušené chilli, cibule, trošku kuřecího masa a tofu, česnek, koření a spousta sojovky. S rýžovýma nudlema naprosto ideální kombinace.

Mamka i Kaya si na tom pochutnaly možná ještě víc než já, protože já měl vážně hlad. V hlavě se mi honily katastrofické scénáře toho, co se asi stalo s mojí mísou špaget od oběda. Někdo to určitě sežral.
Vsázím na Naomi.

Kaya se mámě nabídla, že umyje nádobí, ale tyhle věci si máma ráda dělala sama. (Vlastně spíš pochybuju, že se umí zabavit i jinak, ale neříkám to nahlas.)

Vracíme se zpátky na půdu.
Zapínám notebook a připojuju ho k reprákům - Kaya se mi mezitím hrabe ve věcech. Typický. Zapínám nějaký párty shity abychom se dostali do nálady před Exitem a u toho samozřejmě kouřím.

"Co je tohle?" směje se Kaya a vytáhne malou lahvičku čiré tekutiny.

"Hmm.. to je.. no.. nic," žvatlám nervózně, přecházím místnost a snažím se jí vytrhnout lahvičku z ruky.

"Ale ale, nepovídej," culí se Kaya a vystrčí ruku s lahvičkou z otevřeného okna. "Když je to nic, pak teda nebude vadit, když to pustím dolů na zem."

Hlasitě si povzdechnu.

"Fajn, tak si čuchni. Ale ne že se na mě zase vrhneš, protože tě to brutálním způsobem znadržení."

"Mazec," pronese Kaya a zastrčí si poppers za podprsenku.

"Najs. Dlužíš mi 10 liber," ušklíbnu se a potáhnu si z cigarety.

Po další (o něco příjemnější a časově kratší) cestě metrem stojíme s Kayou před naším oblíbeným pajzlem - Toykou.
Je to kousek od Exitu, takže ideální místo kde si dát pár drinků než se to v Exitu pořádně rozjede.

Kaya vchází jako první, nasadí svou oblíbenou (a musím přiznat že dost sexy) elegantní chůzi a proplouvá mezi obsazenými stoly s notnou dávkou grácie. Jako vždy je střed pozornosti, nehledě na to do jaké společnosti se dostane.

Sedáme si k baru. Kaya si objednala Orgasmus (jo, tohle ona dělá ráda, obzvlášť Damienovi) a já B-52, což je teda spíš panák, ale to je fuk.
Ucucáváme drinky. Tlacháme. Vlastně o ničem konkrétním. Z ničeho nic se Kaya zakucká.

"Co je?" ptám se nechápavě.

"Je to jenom můj pocit, nebo si támhleten chlápek honí péro?"

Kouknu stejným směrem jako ona a neubráním se hlasitému smíchu. Postarší mužíček s lesklou pleší předstírá nějakou životně důležitou činnost na svém (ne zrovna nejnovějším) iPhonu a u toho se mu, čistě náhodou, samozřejmě, ocitla ruka v kalhotách dělající nepravidelné pohyby, někdy rychlé, někdy pomalé.

"Nechutný." Kaya ohrne nosík a luskne prstem směrem k barmanovi.

"Damiene?" Obdaří ho svým zářivým úsměvem. "Můžu poprosit dva absinthy? A připiš mi to na lístek.."

"Absinthy?" zvedám jedno obočí. "Chceš mě zabít?"

"No co, potřebuje to poctivej párty starter. Tak nemel a kopni to do sebe."

Nějakým, pro mě záhadným způsobem, se před námi z čista jasna objevily dva panáky jedovatě zelené tekutiny.
Normální smrtelník by na drink čekal minimálně půl hodiny, ale nic pro vás není dostatečně velká překážka, když se narodíte jako Kaya.

"Nesnáším tě," mrmlám polohlasem a ťukám si s ní.

"Vejdi a neuškoď," zatrylkuje Kaya a teatrálně do sebe panáka naklopí.
Jdu jí příkladem.

Absinth je fakt humus, nechápu lidi co to chlastají po hektolitrech, já ji mám po třech panácích jak z praku. Křivím obličej a honem to zapíjím Spritem. Když kouknu na Kayu, usmívá se. Vůbec mě to nepřekvapuje..

Zhruba další hodinu a půl střídavě kouříme a pijeme drinky. Stihli jsme si dát každej ještě Heinekena, panáka tequilly a Kaya mě ukecala na Long Island Ice Tea (dobře, uznávám, v týhle náladě už ji to zas tolik přemlouvání nestálo, obzvlášť, když jí to Damien psal na neexistující lístek a já tak neutratil ani penci).

"Ty si prostě nedokážeš připustit, že jsi bisexuální," hustí Kaya do Damiena svoje sexuální moudra, a já mám mezitím čas rozhlédnout se po lokále. Ne, že by tu bylo vyloženě narváno, oproti Exitu není Toyka nijak vyhlášený podnik, ale i tak je tu celkem dost lidí.
Většinou ve věku 30 - 40, chlapi, alkáči s pivním panděrem a dost mizerným ourfitem, kteří nejspíš dávali dohromady slepí houslisté z nedělní školy.
Ani nevím proč sem chodíme tak často, asi hlavně kvůli Kaye, která si tu připadá jako na jevišti. Až na drobnej detail, že nepotřebuje reflektory, jelikož na ni každou vteřinu civí tolik nadrženejch očí, že svítí na celej pajzl jak diskokoule.
Občas ji teda dotáhnu i jinam, když má zrovna povolnou náladu.

Brní mi mobil. Vytáhnu ho z kapsy. Patrick píše.

Tak kde jste? V Exitu už to žije, už jsou tu i Liv s Jamesem a prý by měla dorazit i Jess. Btw. mám pro tebe překvapení, tak sebou koukej hodit.

Něco nesrozumitelnýho zamumlám, na Jessicu fakt nemám náladu.
Je celkem divný cucat se se svým klukem před očima vaší bejvalý holky. Kouknu na Kayu, která se koketně culí a má nos jen pár centimetrů od toho Damienova. Protočím oči a strkám mobil zpátky do kapsy. Dosrkám Long Island Ice Tea a cvrnknu Kayu do ucha. Ta mi věnuje jeden ze svých "co-je-kurva-nevidíš-že-mám-práci" pohledů, tak se k ní nakloním a zašeptám: "Sorry, jdu radši mezi lidi našeho věku, než abych tu čuchal zpocený prdele starejch páprdů a čuměl na to, jak za chvíli zapadneš za bar a dáš si ten Orgasmus ještě jednou, tentokrát pikantnější. Pak přijď."

Dramaticky se zvednu ze židle a štráduju si to ke dveřím.

"A platit jako bude kdo?" houkne za mnou Kaya nacamraně.
Ani se neotáčím, jen na ni rukou ukážu fakáče, v duchu už jsem totiž dávno s Patrickem v Exitu.

Po chvíli chůze na ne zrovna parném vzduchu dorážím před Exit.
Patrick už tam na mě čeká. Usměju se a nechám se od něj obejmout.

"No to je dost.." mrmle a hledá něco v kapse. Vytáhne pytlíček s tyrkysově modrou tabletkou, kterou si bez váhání strčí do pusy.
Dřív než stihnu dvakrát mrknout, už mám jeho jazyk v puse a cítím ve svých ústech hořkou pachuť rozpouštějící se extáze.
Párty právě začala.