seventy - one - ashamed.

3K 285 5

"Pojď ke mně," zašeptal Harry, když jsme se procházeli po hlavní třídě Londýna a on si mě k sobě tiskl, jako kdyby bylkonec světa a já to milovala, mohla jsem při tom cítit jeho srdeční tlukot a bylo to tak blízké, dýchala jsem jeho voňavku smíšenou s jeho přirozenou vůní a nemohla jsem se toho nabažit. "Jsi tak nádherná. Moje nádherná dívka."


Zasmála jsem se do látky jeho černého drahého saka. Nemyslela jsem na nic jiného než na mou lásku k Harrymu, která rostla s další nastávající setinou, vteřinou, minutou, hodinou...

"A co budeme dělat teď?" zamumlal a já se na něj jen podívala, viděla jsem úsměv na jeho tváři, když jsme se zastavili před Westminsterským opatstvím a viděli v parku pár studentů londýnských fakult. "Co bys teď ráda dělala, zlato?"

"Můžeme jet ke mně, tedy - jestli chceš," zašeptala jsem a usmála se do jeho pokožky. "Máma není doma. A nebude doma celou noc. Ale jestli chceš radši dělat něco jiného..."

"Ne, to zní báječně. Opravdu báječně. Uděláme to tak, jak navrhuješ," zamumlal a políbil mě na spánek. "Mám vzít taxíka?"

"Jak si myslíš, že jezdím k tobě?" ušklíbla jsem se na něj.

"Ne, metrem nejedu," zamumlal. "Dokončil jsem tady střední a řekl jsem, že metrem už nikdy nepojedu."

"No tak, Harry, to přežiješ. Taxík by byl moc drahý," zasmála jsem se a strčila do něj loktem.

"Zaplatil bych všechno jenom proto, aby se moje princezna měla dobře. A hlavně se dobře cítila, což pochybuji, že se budeš v metru cítit."

"Nebuď padavka," vyplázla jsem na něj jazyk. "Pojď. Bude to zábava."

--

"Tak co?" zeptala jsem se ho se smíchem, jakmile jsme vystoupili v nejbližší stanici metra, která byla pár set metrů od našeho domu.

"Už nikdy nenechám jezdit svou dívku metrem," zamumlal. "Stačila mi jedna jízda po osmi letech a stačilo mi to. Budu si pro tebe jezdit sám. Je to mnohem bezpečnější."

"Když myslíš," pokrčila jsem rameny a jen si prohrábla své vlasy. "Pojď."

Šli jsme tmavou ulicí k mému domu, ve vzduchu byla taková zajímavá vůně a hlavně zajímavá atmosféra - cítila jsem se s Harrym jako v nebi.

"Musí ti být zima," zašeptal a sundal si své sako předtím, než mi pomohl obléct se. "Nemůžu dovolit, aby mé princezně byla zima."

"Oh, jsi tak milý," usmála jsem se. "Miluju to."

Zastavili jsme se a jen jsme se líbali, jen chvilku. Potom začala letní bouřka a my oba dva utíkali schovat se, totálně promočení. Běželi jsme v dešti, smáli jsme se a absolutně jsme to milovali. Byli jsme jako dva totálně zamilovaní blázni - vlastně jsme skutečně byli dva totálně zamilovaní blázni.

Odemkla jsem dveře od našeho domu a nechala Harryho vejít prvního, než jsem rozsvítila a zula si boty (jen bílé páskové boty s podpatkem). Stáhla jsem si sako z rukou a rychle zašla do přízemní koupelny vedle kuchyně, abych zapnula sušič a nechala Harryho kus oblečení trochu proschnout.

"Oh, Bexley," zašeptal Harry a já k němu hned upjala svůj pohled, sledoval mě s hladovým úsměvem na rtech.

Podívala jsem se do zrcadla, mé vlasy byly opravdu mokré a poté sjela pohledem více dolů, jemná látka mých šatů byla promočená a mé bradavky dost prosvítaly.

"Oh," vydechla jsem stydlivě a zakryla se.

Začala jsem se před Harrym opravdu stydět a nevím proč. Možná to bylo proto, že teď jsme tvořili pár a bylo tam všechno tak nové a neobjevené?

-


HOLKY? DĚLÁTE SI ZE MĚ SRANDU? 170 VOTES NA JEDNOM NOVÉM DÍLE? ♥♥♥ NEMŮŽU SE NA TO VYNADÍVAT ♥ POSUNULY JSTE MĚ, DĚKUJU! ♥♥♥

Bury me » h.s. czWhere stories live. Discover now