bts. one shots. [cz]

ɑӀօղҽ

Mé boty zanechávaly ve sněhu čerstvé stopy, které se téměř hned ztratily pod vrstvou čerstvě napadaných vloček. Od mých úst šla pára a na tvářích mi zamrzaly slané slzy. Zuby drkotaly zimou o sebe, ale já i přes třas z nedostatku tepla šel dál zasněženou alejí sakur. Je vtipné, že když na sociální síť napíšete smutného smajlíka, hned se všichni ptají co se děje. Ale když jdete po ulici, se slzami na tvářích, nikdo o vás nezavadí ani koutkem oka. Rukou, která byla zarudlá mrazem, jsem si setřel již trochu zledovatělé slzy. Asi bych se neměl v -12°C procházet v parku, jenže v dormu bych nevydržel ani minutu. Zase bych musel být po boku člověka, kterého miluji, ale on mi mou lásku neopětuje. Nikdy, když nás Big Hit dával dohromady, jsem si nemyslel, že tam najdu někoho, koho budu milovat. A už vůbec jsem si nemyslel, že to bude kluk.
Je až směsné, jak nás všechny fanynky dávají dohromady, a myslí si, že jsme tak blbí a nevíme o tom. Žádný NamJin, Yoonmin, či JiKook, a už vůbec žádný TaeKook neexistuje. Nikdy neexistoval, a nikdy existovat nebude. Naše chování, prý ,vypovídá za vše', jak si někteří fanoušci myslí. Dělají z toho velblouda, ale přitom je to jen komár. Komár, který ale velbloud jen tak nezašlápne. Bohužel pro mě.
Objímání, držení se za ruce, společné spaní v posteli, anebo sem tam nějaký polibek na tvář neznamená nic víc, než pouhý projev náklonnosti a lásky vůči tomu druhému. Samozřejmě je to jen čistě kamarádská láska. A proč to vlastně tak je, když by se jiní kluci pozvraceli, jen z myšlenky na něco takového? Odpověď je jednoduchá a mnohem prostší.
Chybí nám rodina, a tak si tu "rodinnou" lásku vynahrazujeme mezi sebou, tímto, ačkoliv zvláštním způsobem.
Jenomže potom tady je Jeon JungKook. Devatenáctiletý kluk, který je doopravdy homosexuál, a vážně miluje kluka ze skupiny, které je sám členem.
Všichni ostatní jsou hetero. Jak jsem si tím tak jistý? Jednou večer, když se náš úžasný leader nudil, si řekl, že schválně najde nějaká videa, která jsou spojena s námi, s Bangtan Sonyeondan. Našlo mu to různá videa. Dokonce nějaká i pod názvem ,Sexual tension'. A to by nebyl on, kdyby to nepustil. Najednou tam byla scéna z filmu White Night 2012, na níž byl herec, jenž měl znázorňovat mě. Jelikož to video bylo na ship JiKook. Z profilu mi byl i celkem podobný. Avšak reakce Jimina mne dostala na kolena, a totálně potopila ke dnu oceánu, ne-li ještě pod povrch zemské kůry. Ta slova, co tehdy vypustil ze svých plných rtů mě zasáhla do srdce, jako šíp namočený v jedu Královské kobry.

~ ,,Oh my god, radši bych oblizoval záchodovou mísu, než to dělat a Kookem. Nic proti tobě, Kookie, ale prostě to je nechutné.. Vždyť jen představa, že bychom. Bože ne, fuj, pryč.“
Namjoon nad jeho poznámkou zakroutil hlavou a řekl o dost vlídnější slova:n ,,Jimine, já si myslím, že to není nechutné. Jen máme bláznivé fanoušky, kteří si naše chování vysvětlují po svém. Ale je pravda, že něco takového bych třeba já s Jinem opravdu dělat nechtěl, nikdy jsem nedělal a nikdy dělat nebudu.“ Řekl to tónem, že je debata u konce, zaklapl notebook a odešel i s ním do pokoje. Ostatní to raději nijak nekomentovali. Jen se s celkem znechucenými pohledy odebrali ke svým dosavadním činnostem, což bylo převážně koukání do telefonu. Já se ohlédl na Taeho, který si strčil sluchátka do uší, s úmyslem ignorovat celý svět. Sledoval jsem jeho rty, kterými pohyboval, jak si neslyšně zpíval s písničkou, která mu hrála do uší. ~

Víte, co mi přijde ještě hodně vtipné? Jak máme tolik písniček o tom, že jsou holky nejlepší, jak je strašně chceme, ale přitom na ně nemáme vůbec čas, a já upřímně za dobu existence BTS ani žádnou neměl. A pokud dobře vím, ostatní také ne. Samozřejmě jsem zjistil až někdy nedávno, že děvčata nejsou v mém zájmu.
Všechno to přemýšlení nad tím, mi znovu hnalo slzy do očí. Kolísavě jsem vydechl, čímž se mi zatřásly rty, načež ze mě vyšel vzlyk, který se ztratil v prázdnotě parku. Sakury pokrývala sněhová peřina, jenž se třpytila. Třpytila se stejně, jako teď mé slzy v očích. Mám chuť tady umřít, umrznout tu, jen abych se nadále netrápil jednostrannou láskou. Proč jsi musel, ty zkurvený Amore, střelit zamilovaný šíp do prdele jenom mně?! Proč jsi tak nespravedlivý? Vždyť... Jsem jen malý, pitomý kluk, který chce jen lásku, ale lásku jako takovou. Chci, abych byl v objetí z lásky. Ne z kamarádství, anebo kvůli upištěným fanynkám. Chci políbit ty, na pohled měkké, rty v barvě čerstvých malin. Toto je mi dovoleno pouze v mých snech, či představách. Aniž bych si to uvědomil, opět se po mých tvářích koulely horké slzy. Neudržel jsem se na nohou a spadl do ledového sněhu. Mé síly byly u konce; byl jsem promrzlý, vyčerpaný a zlomený. Z mého hrdla se dral jeden vzlyk za druhým, a já měl chuť křičet. Vykřičet na celý svět, co mě tolik moc trápí. Sníh mi do těla pouštěl ještě více zimy. Jenže já bych na pokraji sil, neschopný se zvednout. Na mé bezvládné tělo, na které dopadaly sněhové vločky se otřásalo zimou, vzlyky a vyčerpáním.
,,Kurva, kurva, kurva!“ Zapištěl jsem a pěstí bouchl do sněhu. V tu chvíli mne opravdu opustily úplně všechny síly. Oči se mi klížily. Mým tělem prostupoval stále větší a větší chlad, třásl jsem se. Půlka obličeje mi úplně mrzla, díky tomu, že byl ve sněhu. V duchu jsem si přál, abych tu zemřel. Bylo by mi líp.
Najednou mě někdo vytáhl na nohy, ale já se na nich sám neudržel a téměř hned jsem znovu spadl.
,,Bože, Kooku,“ ozval se dotyčný a vzal si mě do náruče. Nešťastně jsem zafňukal. Proč nemůžu chcípnout?! Já tam zpátky nechci jít. Ucítil jsem houpavý pohyb, což naznačovalo, že jde. Ani jsem nevěděl, kdo to je a upřímně mi to bylo jedno. Měl mě tu nechat ležet, stejně bych nikomu nechyběl. A když už ano, určitě by to byla jen rodina. Stejně si ze mě ve skupině všichni pořád utahují, tak co.
,,Nepotřebuješ na nočník, maknae?“
,,Ale už je dávno po večerníčku, Kookie, měl by jsi jít spát.“
,,Jimine, nedívej se na to porno, zkazíš nám naše dítě!“
,,Ale v tom filmu je sex, na to se nesmí dívat.“
Už mě ty narážky nebaví. Kurva, už mi je devatenáct, tenhle rok dvacet! Jsem dost starý na to abych se mohl dívat na filmy, obsahující erotiku a taky dost starý na to, abych se napil nějakého alkoholu. Nemám rád tyhle zvyky a ,pravidla' tady v Korei. Hlavně to, že tu největší roli hraje věk. Čím jste starší, tím jste váženější a pro všechny o hodně cennější, nežli ostatní. Všichni před vámi mají respekt. Není snad jedno, kolik nám je let? Všichni si prošli mládím, je diskriminace podceňovat ty mladší, když mají kolikrát více rozumu, než ti starší, ti "zkušenější".
Anebo také nechápu ten zvyk, kdy máte - opět staršímu - podávat a přijímat věci oběma rukama. K čemu? Co když budeme na ulici, jednou rukou budu držet ručku dítěte, které nesmím pustit a ve druhé budu mít věc, kterou chci dát tomu staršímu? Nikdy jsem moc naše zvyky v Koreji neuznával, když nepočítám důležité svátky a oslovení, třeba jako ,hyung', anebo ,maknae', či nějaké nadávky a podobné věci. To beru jako samozřejmost. A další věc, kterou upřímně nemám rád je poklona. Čím hlubší, tím zdvořilejší a váženější. Proč se mám do háje někomu poklonit při omluvě? Bylo by mnohem hezčí říct pořádně zdvořilou omluvu, místo klanění se. Až přede mnou bude britská královna, teprve pak se budu klanět.