7. díl

979 70 18

"Máte všechno ? Doufám, že jste na nic nezapomněli", strachovala se Georgia. "Mohli jste tady zůstat déle než jen týden."
"Harry i já máme v Londýně práci, možná příště, mami", řekla Faith, než se chystala obejmout každého člena rodiny na rozloučenou. Byla pravda, že ji budou chybět, dost.
"Budeš nám chybět", zasteskla si Barbara, zatím co ji držela v silném objetí.
"Doufám, že příště prohodíme více slov, Vici", mírně do něj šťouchla. Victor byl z jejího pohledu velmi pohodový a klidný, někdy se i divila, jak to s Barb může vydržet. I tak to byl ale nejhezčí pár, který kdy viděla.
"Babe, můžeme?", zeptal se Harry, momentálně už PRAVÝ přítel. Od onoho pikniku se jejich životy propletly v jeden, byly jako oheň a voda, tak odlišné.
Přikývla a pousmála se nad tím, jak Victora poplácal po zádech. Mohla na sto procent potvrdit, že právě fotbal se stal součástí toho týdne, tak i sblížením.
"Mějte se", naposledy se rozloučila, než nastoupila do černého Roveru. Harry jim lehce zamával, než nastartoval motor auta.

Pozorovala alej stromů, linoucí se okolo pusté silnice. V rádiu hrála klidná hudba, nevěděla její název, ale byla příjemná.
"I may not always love you, but long as there are stars above you", jeho chraplavý hlas se rozléhal po měkkých stěnách auta a Faith si uvědomila, jak krásně zní.
"Znáš ji ?", pořád si broukal melodii písně.  Zavrtěla hlavou, v životě ji neslyšela, v jeho podání si ji však zamilovala.
"God only knows, od Beach Boys", pravou rukou jemně poškrábal loď na jeho levé paži. Dodnes by ji zajímal její význam.
"Všimla sis, že ten text je jako stvořený pro nás?", zesílil hlasitost.

If you should ever leave me
Though life would still go on, believe me
The world could show nothing to me
So what good would livin' do me
God only knows what I'd be without you.

"Jednoduše, možná jsem tě vždy nemiloval, ale teď si neumím představit svět bez tebe, Faith, i když by musel jít dál, nic by mi neukázal", pořád se soustředil na cestu, pohledu na ni však neodolal.
"Chápu. Jsi tak všímavý", pousmála se. "Harry?"
"Ano, babe?"
"Budeš pořád gigolo?"
"C-co ? J-já nevím, nevím, Faith." stlačil volant. "Proč se ptáš?"
"Jen tak, víš, nevím, jestli by to fungovalo, pokud bys byl"
"Zakazuješ mi to?" Sakra.
"Měl jsi někdy vztah, když jsi měl takové povolání, Harry?"
Zavrtěl hlavou,  bez jakékoliv známky emoce.
"Chci jen říct, že by to nefungovalo, kdyby ses scházel s jinými ženami"
"Teď se o tom nebudeme bavit"
"Ale-", skočil ji do řeči. "Řekl jsem, že si o tom promluvíme později", jeho hlas se s napětím zvyšoval, proto po celou dobu jízdy byla potichu.

"Jsme tady, tvůj byt", ani se na ni nepodíval a otevřel dveře. Její kufry měly značnou hmotnost, proto se auto mírně  vyzdvihlo,když je Harry vytáhl. Jeho síla ji někdy připadala až nadlidská.
"Zavolám ti večer", naklonil se k ní a Faith v domnění, že dostane polibek, vykročila krokem vpřed. Místo toho ji však vtiskl citlivý polibek u lícní kosti.
Kurva, tak to jsem posrala.
Musela vypadat jako totální zoufalec, uprostřed londýnského chodníku, s dvěma kufry a zklamanou tváří. Její přítel se právě zachoval jako ten největší arogantní gentleman.

Bylo poněkud jasné, že se své práce nevzdá, do toho ho nemohla nutit a vůbec mu to zakazovat. Od něčeho, čím se živil už pár let, by se určitě nevzdal, natož Harry, snad nejtvrdohlavější člověk na planetě.
V televizi hrál nijaký trapný, zamilovaný film, který měl Faith odehnat od myšlenek nad ním, což se však nedařilo. V rohu místnosti stále stál nevybalený kufr, který rozhodně nestál za to, aby ho někdo vybalil, rozhodla se však tak učinit. Až teď ji došlo, jak šílená byla, když si na jeden týden zabalila přes patnáct triček. Do rukou se ji dostalo černé prádlo, to prádlo, o které se s Harrym prala a taky to, které ji přivedlo do trapných situací. I přes to se však pousmála.
Možná, že má radši zlé dívky, ne ty nevinné, kterou Faith v současnosti je. Pokud jsou její myšlenky pravdivé, musí učinit tak, aby byla ta špatná, něco jako v pojetí ďábla. V tomto tématu nebyla doposud zaučená, což ji přidávalo obtížnosti nad jejím nápadem. Kdyby ji viděla její matka, pukla by ji hlava spolu i s načesaným drdolem, který nosívá, jelikož Faith byla vychována jako křesťanka, přitom do kostela nikdy nevkročila. Zatím co Barbara už v šestnácti pobíhala po barech a klubech, které byly pro její věk až moc nebezpečné, ona studovala vlastnosti kapalných látek.
Vážně, teď už si připadala jako naprostý šílenec. Její cíl je stát se zlobivou holkou, jak se to říká v Americe, tedy aspoň myslí. Svižným krokem došla ke skříni, najít něco, co by vzbuzovalo pozornost, kdyby byla muž. Bylo to trochu klišé, napříč tomu, že se v jejím šatníku nacházely spíše elegantní věci, jako krajky, límečky, šaty a svetry, než úzké šortky, šaty ani ne do půlky stehen nebo dokonce podvazky. Po chvíli hledání před sebou vítězně držela krátkou, černou sukni, která vypadala spíše jako nepovedený top. Jednou ji dostala od kamarádky, která se vrátila z Los Angeles, ale nikdy ji neměla na sobě, čemuž se ani nedivila.
Sestavila z ní na první pohled až nevkusný outfit, v podobě volného a průhledného tílka, který nezakrýval vůbec nic, co by měl.

F: V 8 u mě, čekám. x

Co si myslíte, že Faith chystá ? :D Trochu mě to děsí :D
A Harry je trochu náladový, nemyslíte ? :D
JInak, udělala jsem trailer k příběhu, takže pokud jste ještě neviděli, je vedle. :)

Take My InnocenceRead this story for FREE!