Kontrakt druhý - Bytost stvořená z lidské duše

Začít od začátku
                                                  

Nagemine se nad tím zamyslel. Plamínek Sawaiovy naděje postupně pohasínal. Nevěděl, co by mohl říct na svoji obhajobu. Nemohl popřít, že skutečně Atsutu sledoval.

„Ani tak není možné, aby byl Sawai Aisee," vmísil se do toho Shoin. „Nezapomínejte prosím, že celá budova je chráněna mými vlastnoručně vyrobenými alarmy, které nedovolí, aby k nám nepozorovaně pronikl jakýkoli jiný Aisee kromě slečny Tsuru, pana Keitara a pana Atsuty."

„Samozřejmě to beru v potaz. Ovšem to, že Sawai není Aisee, z něho ještě zdaleka nedělá důvěryhodnou osobu," namítl Keitaro.

V místnosti zavládlo ticho. Proti Keitarově námitce už nikdo nenašel žádný protiargument. Sawai věděl, že by se měl nějak bránit, ale netušil jak. Neznal žádný způsob, jak těm lidem dokázat, že pro ně nepředstavuje hrozbu.

Poradu přerušil zvuk jedoucího výtahu. Všichni zpozorněli. Kabinka se zastavila a dveře se pozvolna otevřely. Odhalily postavu muže vyššího věku s řídkými prošedivělými vlasy, které mu na vrchu hlavy již zcela vypadaly. Jeho vážný výraz podtrhovaly upravené šedé kníry pod nosem. Tvář už viditelně poznamenaly vrásky, avšak ne natolik, aby starý muž stále nepůsobil jako člověk plný života. Budil spíše dojem moudrého a zkušeného postaršího pána, který má svým mladším kolegům hodně co nabídnout.

„Odpusťte mi to zdržení. Snad nepřicházím příliš pozdě," promluvil příjemným, zdvořilým hlasem.

„Nikoli, drahý Tamuramaro, přicházíte právě včas," přivítal jej Nagamine vlídně.

Sawai na příchozího hleděl s vytřeštěným pohledem. Náhle se prudce postavil. „Tada Tamuramoro! Strýček Tamuramaro! Co ty tady děláš?!"

Všechny pohledy se ohlédly po Sawaivovy. Najednou nikdo nechápal, co se to tady děje. Pan Tada pohlédl na Sawaie a lehce pobledl.

„Sawaii? To není možné."

„Sawaii, ty snad dědulu znáš?" nechápala Tsuru.

„Jakpak by neznal, slečno Tsuru," odpověděl pan Tada za něho. „Sawai je jediným synem mé milované mladší sestry. Jinak řečeno, je to můj synovec."

„To se nám to celé nějak komplikuje," povzdechla si copatá dívka, která doposud neřekla ani slovo.

„Právě naopak," nesouhlasil její plešatý kolega. „Pokud je ten chlapec skutečně příbuzný pana Tady, může nám pan Tada zcela jednoduše potvrdit jeho důvěryhodnost."

Sawai pochopil. Stále nevěděl, co jeho strýček dělá právě tady, ale očividně byl jeho jedinou nadějí na vysvobození.

„Kaga má pravdu," přikyvoval pan Nagamine. „Tamuramaro, váš synovec sledoval naše Aisee při boji s Helionovým pěšákem. Pochopte, že jsme jej nemohli jen tak nechat jít. Myslíte si, že je ten chlapec důvěryhodný? Můžeme mu věřit, když tvrdí, že to celé shlédl pouze náhodou?"

Tada se zamyslel. „Tím jsem si téměř jist," řekl rozhodně. „Moje sestra je jako matka dost autoritativní a přísná osobnost. Je prakticky nemožné, aby se Sawai s někým scházel a ona o tom nevěděla. Proto není možné, aby byl Sawai napojený na Heliona nebo kohokoli jiného."

Sawaiovi se ulevilo. Konečně byl zproštěn podezření, i když vlastně ani pořádně nechápal, z čeho ho to vlastně obviňují. Ani tak se ale nemohl zbavit pocitu, že v místnosti pořád vládne napětí. Jeho hlava plná otázek byla připravena explodovat, on se však bál promluvit. Něco tu ještě stále nebylo v pořádku.

„Ještě zůstává jedna otázka," potvrdil Keitaro jeho obavy. „Co s ním teď uděláme? Nemůžeme ho jen tak nechat jít. Viděl příliš mnoho."

RATHMORE [POZASTAVENO]Zde žijí příběhy. Začni objevovat