twenty - six - parents.

3.6K 213 9

"Co na to říkali tví rodiče?" zeptal se mě Harry a usmál se, když jsme spolu seděli v pěkně vypadajícím bistru, Harry pil svou kávu s mlékem bez cukru a já zatím jedla svůj francouzský toast s pomerančovým freshem. 

"Jako na co?" zamumlala jsem a vzhlédla na něj od jídla, usmíval se na mě a pozoroval mě, snažila jsem se na něj moc necivět. 

"No na to, že budeš přes noc pryč," odpověděl a zakousl se do svého růžového rtu, který vzápětí červenal stejně jako mé tváře, když jsem pozorovala jeho nádherný obličej. 

"Máma neprotestovala," pokrčila jsem rameny a pak se podívala ven, viděla jsem les a Harryho auto, které bylo krásně vzorně naleštěné - jako vždy. 

"A tvůj táta?" vyptával se a já rychle vydechla, pak jsem se napila, abych si snad dodala odvahu, nebo co. "Co na to říkal tvůj táta? Myslím, že mě nebude mít moc v lásce."

"Ne, to opravdu ne," vydechla jsem a snažila se nerozbrečet, Harry zatím vypadal pěkně zaraženě. "Nebude tě mít v lásce, protože s námi už něco přes dva roky nežije."

"Oh, sakra, Bexley, princezno, promiň," omlouval se a sáhl na mou ruku, jemně chytl mou dlaň do té své a mazlil mou pokožku svým palcem. "Nevěděl jsem to, miláčku. Opravdu se omlouvám, nechtěl jsem se tě dotknout, zlato. Promiň. Je mi to líto."

"Je to jedno, je to už dávno," mávla jsem svou rukou a usmála se, abych odehnala tu nepříjemnou atmosféru, která se na nás pomalu a neodmyslitelně valila. "Nevadí mi, že ses zeptal. Vlastně jsem ti to chtěla říct, jen ještě nebyla ta příležitost."

"Opravdu se omlouvám," usmál se na mě a sedl si na židli vedle mě, přesunul se. "Pojď sem, zlato."

Podívala jsem se na něj a než jsem se nadála, Harry už mě začal chytat za žebra a přetáhl si mě na svůj klín, seděli jsme úplně v rohu a skoro nikdo tu nebyl (až na nějakou rodinu s dětmi), takže jsme si mohli vychutnat své soukromí. 

Nechtěla jsem, aby tohle Harry dělal, aby se ke mně tak choval, aby si mě bral na svůj klín, aby mě držel za ruku a už vůbec jsem nechtěla, aby si mě k sobě přitáhl, dotkl se mých stehen nebo zadečku a líbal mě na mé rozpálené rty. Ale v koutku duše bylo něco, co mě donutilo to chtít tak moc, jako nikdy nic předtím. Donutilo mě to toužit po Harrym, po jeho dotecích na místech, kde se mě zatím dotýkal jen Louis. Donutilo mě to chtít jeho rty na těch mých, donutilo mě to na něj neustále myslet, dalo by se to srovnat se šílenstvím. 

"Pojď sem, miláčku," zašeptal a omotal ruce okolo mých boků, jemně mazlil konečky svých prstů porcelánovou kůži na mých stehnech, líbal mě na krk a mazlil se k mým zádům. "Jsi tak nádherná."

"Harry, nech toho," zamumlala jsem a kapku zasténala, jakmile přejel prsty přes můj střed zahalený růžovými krajkovanými kalhotkami a mými růžovými kraťasy. 

"Vím, že tohle miluješ, princezno. Proto to teď budu dělat častěji a častěji."

Doučila jsem se chemii a zahrála si na saxofon, jsem absolutně mrtvá.

P.S.

S

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bury me » h.s. czWhere stories live. Discover now