Krev mé krve koluje v tvé krvi

Podmínka navíc...?

Když se elf natáhl na kavalec a připravoval se ke spánku, Vyslovil skoro neslyšně ještě jednu podnínku: „ Haširamo, mám ještě jeden požadavek. Zkouška vyžaduje fyzickou blízkost, proto je mou podmínkou, aby ses mi odevzdal na jednu celou noc. Bez toho zkoušku neprovedu." Lovec zrudl až po kořínky vlasů a po chvíli se ozval: „ Dobře... Beru na vědomí. Ale..." Ohlédl se na elfa a pomalu se přiblížil „ je nutné, aby to bylo v kuse? Protože jestli chceš provést zkoušku jakmile se dostaneme ven, musíme to mít již z části za sebou..." Klekl si před kavalec, na kterém ležel Madara a pokračoval „ Začal bych hned. Nehledej v tom nic osobního, jen, prosím neponižuj mne, až na to dojde. To radši umřu." Slyšitelně polkl, než věcně dodal: „ Tak, jak si to přeješ?"

Madara neměl slov. Čekal, že druhý odmítne, nebo se bude snažit z této části vymluvit, ale takovouto přímou otevřenost nečekal. Opravdu to nebral ani trochu osobně. Na tváři neutrální výraz, klečel na zemi před svým úkolem a hleděl mu přímo do očí, očekávaje rozkaz. Nikdy by to nahlas nepřiznal, ale tohle se mu líbilo. Hodně se mu to líbilo. Proto se pomalu posadil a přehodil nohy přes okraj kavalce, tiše instruujíce Haširamu: „ Tak se o mě postarej takto prosím. Můžu se posunout, nebo postavit, jestli ti to pomůže." Lovec stroze zavrtěl hlavou a odpověděl: „ Takhle je to dobré. Jen dej prosím kolena více od sebe." Když tak elf učinil, Haširamova dlaň sklouzla pod plášť a pomalu se zbavila překážejících vrstev oblečení. Odrhrnul stranou cestovní hábit, košili až ke kolenům a nazávěr spočinula dlaň na Madarových kamaších. V tu chvíli se lovec vměstnal blíž mezi čarodějova kolena a hladil dlaněmi kamašemi pokrytá stehna až k tříslům. Elf se uvolnil a dlouze vydechl. Haširama pozoroval, jak se před ním v kamaších formuje slušný hrbol.

Sám se tomu divil, ale necítil vůči novém úkolu sebemenší odpor. Když druhý podmínku vyslovil, očekával vlnu nechuti, nebo nenávist, ale nic se nedostavilo. Možná to přijde později, pomyslil si. Prozatím si prohlížel vzrušeného elfa před sebou. Vlastně byl docela zvědavý, nikdy nic takového ještě neviděl. Madara jej propaloval rudým pohledem a nehnul se ani o píď. Proto vztáhl jednu dlaň a opatrně se dotkl nyní již viditelně vystupující erekce ještě stále pod kamašemi. Pokud to bylo možné, elfovy oči se ještě více zbarvily do ruda. Haširama s podivem zjistil, že nemůže odvrátit pohled, jak pomalu tiskl mágovo vzrušení ve své dlani. Jakoby jej kouzlem přidržoval na jednom místě, ze kterého nebylo úniku. Jemně dlaní pohyboval, než zabořil tvář do elfova rozkroku a z hluboka vydechl s ústy přitisklými na bouli uprostřed. Madarovi se slyšitelně zadrhl dech, když o ono místo otíral tvář a postrkoval ji svým nosem. Jakmile ucítil slabý pohyb elfových boků vstříc jeho nosu, pomalu se odtáhl, aby se kamaší zbavil. Pohlédl znova nahoru, aby spatřil Madarův ostrý rudý pohled zalitý vzrušením. Stejně silně pohled oplácel a hbitými prsty se zbavil pásku a pár knoflíků. Obrátil svůj pohled zpět ke svému úkolu. Když odhrnul rozepmuté kalhoty, odhalil elfovo mužství v celé své kráse. Pozorně si jej prohlížel a nepřišlo mu od jeho vlastního zas tak odlišné. Bez dalšího přemýšlení jej vzal mezi rty. Zpracovával je stručně a účinně. Když byl rty až u kořene, několikrát slyšitelně polkl, než ucítil, že se elfovy boky pod jeho dlaněmi třesou. Proto se odtáhl, aby pohlédl do rudých očí tentokrát skoro zavřených a s rozostřeným pohledem. Madara byl blízko. Proto jej uchopil do dlaně a jal se jej zpracovávat se vší vehementností. Rty přisál k elfově mužství ze strany a palcem citelně stiskl špičku. Čaroděj hlasitě zavzdychal, pevně uchopil plnou hrst hnědých vlasů a tiskl je v dlani.

Vůbec, ale vůbec to Haširamu nevzrušovalo. Sám tlumeně zamručel na ono zatahání,  v dlani ucítil prudké cukání a zeshora uslyšel zastřené: „ H-Haši-ramo-... –p-pozor!" Proto se odtáhl a pevně sevřel  žalud, na jehož špičce se již tvořila větší bílá kapka, druhou rukou jemně laskajíc elfova varlata . Ten se otřásl, sklonil hlavu a hluboce tlumeně zasténal, zatímco mezi Hašiho prsty skapávalo něco horkého. Haširama mohl s odevzdaným klidem konstatovat, že si umazal vlastní kamaše. Když zvedl pohled, elf zpracovaně vydechoval a roztřesenou rukou jej pohladil odevzdaně po tváři, než mu beze slova podal kus látkového kapesníku. Lovec jej nejistou rukou přijal a očistil jak jeho, tak svou dlaň.

Mág vydal překvapený zvuk, když uviděl, že druhého to také nějakým způsobem kladně ovlivnilo. Napůl čekal, že se hnědovlasý po tom, nebo i během činnosti odtáhne a odmítne pokračovat, nebo že se pozvrací, ale nic z toho se nestalo. Naopak, očividně si ušpinil vlastní kalhoty.