Téměř se nechám zlákat k dalšímu kolu, ale bohužel na to není čas, takže si nechám jenom umýt záda a vlasy a na oplátku umyju ty jeho. I tak asi přijdeme oba pozdě, tak co. Vypláznu na něj jazyk, když ho strčím hlavou napřed pod tekoucí vodu a on mi za trest zajede rukou mezi nohy. Vyjeknu a pevně se ho chytím okolo ramen, načež mu chci začít nadávat, ale Harry si mě přivine do náruče a políbí mě. Proč se mu poddám, to nevím. Asi reflex. Když se konečně dokokotíme dolů do kuchyně, já v úzkých kalhotách a volné mikině, můj doktorand v Nickyho oblečení, babička nás sjede pohledem a velmi zvláštním důrazem nám popřeje dobré ráno.


"Dobré ráno, paní ředitelko..."


Pokusím se potlačit smích, ale nepovede se mi to.


"Máš štěstí, že čelíš jenom mně. Tvoje matka se ráno celá červenala. Vědět, co se tu bude dít, nikdy to nedovolím," oznámí nám babička zcela vážně, ale já vidím, jak se ušklíbá.


"Jsi příšerná. Nic se nedělo, jenom jsme... pozorovali hvězdy," nabídnu alternativu.


"A to jste hlasitě sténali vzájemně svá jména, kdykoli jste nějakou hvězdu spatřili?" rýpne si babička.


Zachrochtám si do jablečného džusu a Harry předstírá, že tu raději vůbec není. "Jo, a taky jsme se ty padající pokoušeli chytit do kondomů."


Harry se sice pokusí chytit hrany stolu, ale stejně se ocitne na zemi. Ostatně, já se taky směju svému vlastnímu vtipu jak ten debil. Babička alespoň má tolik slušnosti, aby mě lepla po zátylku. Aspoň někdo z nás má rozum. Babička se ale taky směje jako blbá, i když dělá, že chystá snídani.


"Nemusíte...!" začne Harry, když před něj babi postaví talíř toastů.


"Ticho a jez," poučí ho babička.


"Ano, madam," zmlkne Haz. "Děkuju."


Koušu se do rtu. "Babička tyká všemu, co se vyskytuje v jejím domě, neber to jako urážku."


"Nebudu vykat tvým domácím mazlíčkům," opraví mě babička. "Obávám se, že nad to jsem v této domácnosti povznesená."


Miluju, když je babička drzá. Vlévá mi to do žil zvláštní chuť do života. "Asi je na mazlíčky v domácnosti zvyklá."


"I ty, Brute?" zavrčím polohlasně.


Babička mu přidá jeden toust navíc. Přeměřím si ji jako zrádce, načež mě babička lepne po zátylku ještě jednou.


"Za co?" vybouchnu.


"Moji babička vždycky pravěli: to máš za to, že se nemodlíš," poučí mě.


"A pak se mi div, že se nemůžu dočkat, až se vyskytnu na univerzitě," povzdechnu si směrem k Harrymu.

Shit HappensPřečti si tento příběh ZDARMA!