Ztracené spřízněné duše
někde v záběru léta
zlomenej poeta
Mý slzy chutnaj suše
mám chuť se propadnout
Život mě děsí
na krk mi věší ostnatej drát
Je to tak - umírám
Nemůžu spátHlava mi třeští
v záchvatu štěstí z nicoty a prázdna
Tak jak se s tím poperem
když žádný my není
Jen snění o malým bytu v Praze a okně v patře
Týdny bez spánku
Bez tebe
Volání do nebe o pomoc
O konec života a smrt na červánkuZmatek a zlomený srdce
pořezaný ruce
a chaos
ČTEŠ
Hranice tramvají
PoetryPodzim se nekoná, srdce jsou zlomený a otevřený stránky deníku nic neznamenaj. Uplakaný noci a revoluce, špatný rozhodnutí a splašený stíny. Schovávaj se pod sedačkami v tramvajích, v místech, kde pražský děti sledují ruský tanky. Tam, kde je nekone...