Jasmine II. ✔

44.-Zase na ošetřovně

Počet slov: 436
26.5. 1994

Moje kroky mířili na ošetřovnu. Měla jsem pocit, že tam chodím častěji a častěji.

,,Madam Pomfreyová?"ozvala jsem se a podívala se na lehátka.

,,Ano, slečno Potterová?"otočila se a já se usmála.

,,Jak jsou na tom?"zajímalo mne.

,,Vaše dcera měla nějaké múry, pan Potter je v pořádku jako slečna Grangerová a pan Weasley má nohu v sádře."objasnila a já přikývla.

,,Ano a mohla bych s ním mluvit..myslím s Harrym Potterem."zeptala jsem se a madam přikývla.

Probudila ho a já se usmála.

,,Harry, musím ti něco ukázat."odvětila jsem a Harry přikývl.

,,A co?"zajímalo ho a já ho zavedla do mého kabinetu.

,,Musím ti ukázat moje vzpomínky z noci, kdy ti zemřeli rodiče."objasnila jsem mu a usmála se.

,,A-ha.."podle toho, jak se díval byl dost překvapený, ale já se nenechala zastrašit.

Ponořila jsem se do vzpomínek.

Stála jsem, tam já a Sirius. Prohlédla jsem si ho a uznala, že zestárl. Utíkala jsem do domu mého bratra a viděla je mrtvé.

Potom, jak Harryho pokládám na práh domu a jak Siriuse odvádějí.

Harry byl udýchaný a tohle asi těžce vstřebával.

,,To je.."vydechl a já přikývla.

,,Harry, nikomu to neříkej, ano?"ujistila jsem se a Harry přikyvoval.

,,Asi půjdu."odvětil a já se usmála.

Ve dveřích stál Remus. Vypadal příšerně.

,,Reme."zašeptala jsem a objala ho.

,,Jasmine, kde...kde si celou noc byla?"zajímalo ho a já ztuhla. Co s tím všichni maj?

,,No..."zasekla jsem se a Remus se usmál.

,,S ním?"zeptal se a já se usmála.

,,Jo a...a jsem za to ráda."odvětila jsem a Remus se ušklíbl.

,,Řekni mu pravdu, miluješ jí?"vychrlila jsem a Remus sebou trhl.

,,Jako Rachel?"otázal se a já protočila panenkami.

,,No-"nedokončil a v kabinetu se objevila moje dcera.

,,Já půjdu."řekl nakonec a odešel.

,,Mami!"objala mne a já se usmála.

,,Zlatíčko! Dneska odjíždím z Bradavic. Musíme s tátou...no něco dořešit...přijedu si pro tebe na nádraží."oznámila jsem jí a Holly se usmála.

,,T-takže budeme bydlet s tátou?!"vykřikla úžasle a já přikývla.

,,Ale Harrymu to neříkej, ano?"doplnila jsem a Holly přivřela oči.

,,Proč?"nechápala a já si povzdechla.

,,Můsíme se naučit fungovat jako rodina."

,,Hmm...tak já jdu."ukončila náš rozhovor a já mávla hůlkou. Všechny mé věci se poskládaly do kufru, který jsem měla.

Když jsem byla na odchodu, tak ve dveřích stála Rachel s Jess.

,,Jas!"vykřikla Rachel a objala mne.

,,Kdes to pro merlina byla?"zajímalo jí a já oboum převyprávěla mojí historku.

Potom jsem se přemístila.

***

Čahoj!

Doufám, že se kapitola líbila.

Nemám chuť se vykecávat, takže ahoj!

~Sharie