Nosím jeho jméno

3.1K 217 7
                                    

Ráno jsem se probudila brzy, neměla jsem náladu na nic.
Měli jsme dneska jenom čtyři hodniny a tak to nějak přetrpím.

Rychle jsem se oblékla a odešla na snídani.

„Ahoj miláčku." pozdravil mě Sirius a obejme mě
Taky ho obejmu a společně dojdeme do Velké síně.

„Prosim o pozornost!" řekne Brumbál a přeruší hlukot ve Velké síni

„Slečno Raddlová, pojďte sem." řekne a ukáže na mě
Velkou síní se začne šířit šepot.

„Myslím že by bylo dobré aby jste jim řekla že jste-no." snaží se říct Brumbál a já jen prokroutím oči a souhlasím

„Takže lidi, jak jste poznali z mého jména jsem dcera Toma Raddla-Voldemorta." spousta lidí sebou při slově Voldemort škubne

„Nejsem na to nijak pyšná ale nic s tím neudělám,ndmůžeme za to jaké máme rodiče a předky, jsem sice potomek Salazara Zmijozela ale kam mě Moudrý klobouk zařadil? Do Nebelvíru, zařadil mě do Nebelvíru pro mé vlastnost, přesto že můj předek je sám velký Zmijozel.
Člověk nemusí být tím, čím jsou jeho příbuzní." dokončím svůj monolog a odejdu si sendou

Nikdo nic neříká, všechny jsem překvapila.

„Miluji tě a je mi jedno jestli si dcera Voldemorta a  nebo mudly." pošeptá mi Sirius do ucha a polibí mě

„Děkuju. " špitnu

„Jdeme na obranu?" zpetá se ke Sirius a já kývnu

„Dobrý den třido, předpokládám že mě znáte z minuleho roku, jsem profesor White." představil se pro všechny známý profesor OPČM

„Hned na začátek si dáme souboj, slečna Raddlová proti mě." řekne profesor a já ho s překvapením sleduji

„Co-proč já?" vyhrknu

„Jen tak." zasměje se profesor a já protočím oči

„Mdloby na tebe!" vyšlu první kouzlo
„Protego." ubraní se učitel
„Expelliarmus!" zkusí to učitel
„Protego." řeknu s klidem
„Si myslíte že mě jen tak porazíte?"  uchechtnu se
Profesor se naštve a vyšle další kouzlo.

„Aquamemti!" křikne učitel a já jsem okamžitě celá mokrá
Nedávám pozor a učitel křikne Expelliarmus.
„Expelliarmus!"
Ptotego! Pomyslím si rychle ale nevykřiknu to.
Expelliarmus! Pomyslím si podruhé
Profesorovi vyletí hůlka z rukya přistane v té mé aniž bych kouzlo vyslovila nahlas.
Všichni na mě překvapeně hledí včetně profesora.
„No, výborně slečno." řekne po výchli vykolejený profesor
Já se na něj jen podívám a odejdu do lavice.
Zbytek hodiny vše ignorji.
Nejsem jako oni.
Jsem jiná než ostatní.
Nosím jeho jméno, jméno nejmocnějšího černokněžníka na světe.
„Konec hodiny." oznámí nám profesor
Já nečekám na kluky a rovnou se vydám do učebny lektvarů.

„Dobrý den třído, dnes si uvaříme doušek živé smrti, můžete se pustit do práce, stranu máte na tabuli." usměje se profesor a dál nám nevnímá pozornost

„Jess, ten hlas v hlavě byl tvůj otec, žejo?" zeptal se mě Sirius po mém  boku

„Jo." kývnu

„A už to přestalo?" ptal se mě dál

„Jo, docela jo."kývnu a neobtěžuji zvednout hlavu od lektvaru a podívat se Siriusovi do očí

„Myslíš že tě to nějak změnilo?" zeptá se mě Sirius
Poprvé k němu zvednu hlavu a pohlédnu mu do očí.
Chvíli je ticho.

„Ty by jsi se nezměnil kdyby ti jen tak řekli že je tvůj otec Voldemort?" řeknu po chvíli
Sirius na to nic neřekne, pochopil co jsem tím chtěla říct.

Zbytek dne se vláčel pomalu.

Teď už zbývala jen večeře.

Přišla jsem do Velké síně a sedla si.

„Slečno Raddlová." řekl Brumbál a mávnul abych k němu přišla
Po tom to už několikátém oslovení jsem pochopila že už nic nebude jako dřív.
Nic.

Ahoj, nová kapitola je tu.
Je taková o ničem a tak se omlouvám, hrozně dlouho jsem se s psala protože nic nenapadalo.
Doufám že jste si ji alespoň trochu užili :)

Jiná Než Ostatní I.✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat