Zase stejný Sirius?

6.6K 384 32
                                    

Agh! Už je zase ráno! Vzhledem k tomu že jsme se z plesu vrátili pěkně pozdě, jsem unavená a chci spát!
Když jsem konečně vstala oblékla jsem si sukni, košili a šla na snídani.
Předpokládám, že po včerejšku jsme se Siriusem přátelé, jsem za to nakonec ráda ten ples nás usmířil.
Když jsem vešla do Velké síně sedla jsem si vedle Remuse, naproti Siriusovi, vedle Siria seděl James a Peeter nikde.

„Ahoj." pozdravila jsem
Nikdo však neodpověděl, já to najednou pochopila, chtějí mě ignorovat, možná se změnili ale tím že se se mnou bavili by si zničli svoji pověst.
Pohlédla jsem ještě na Rema, Siriuse i Jamese.
Všichni ve tváři měli omluvný výraz ale nic neřekli.

„Jasně, já-já to chápu." řekla jsem a odešla pryč

Sirius
Včera jsem všechno klukům řekl, že jsme si to na plese užili, oba na ní změnili názor,Rem ale vypadal že mu nevadila nikdy.
Pak nám ale došlo že si zničíme pověst a to jsem nemohl dovolit.
No a tímto se dostáváme k dnešku, když jsme jí úspěšně ignorovali, sebrala se a odešla. Chápu jí. Bylo mi to líto. Vím že jsem to podělal.

„To byl blbej nápad!" řekl naštvaně Náměsíčík

„Jo to jo." dodal James a já se jen mlátil prázdným talířem do hlavy

„Kluci? Co mám dělat?" zeptal jsem se se s beznadějí v hlase

„Upřímě Tichošlápku?" usmál se Remus a já přikývl

„Teď opravdu nevim, jediný co vim, je to, že si to pořádně podělal." řekl a já si jen povzdechl

Jess
Sama jsem kráčela chodbou až sem se nějakým neznamým způsobem dostala k Zmjolské části hradu.
Někdo do mě narazil a já počítala s tím že je to Zmijozelák, nepletla jsem se.

„Au!" vykřikl někdo,kdo mi byl povědomý, nevybavila jsem si ho ale hned

„Promiň, já nechtěla." omluvila jsem se a chtěla odejít, on mě ale zastavil

„Ty si Jessica že? Včera jsi mě pomlouvala na tom plesu, Regulus, Regulus Black." řekl hrdě a úsměv na jeho tváři nebyl falešný, vypadal mile
Byl najednou jiný než jsem ho znala, než o něm vyprávěl Sirius.

„Co děláš v téhle části hradu, víš že je Zmijozelská?" zeptal se

„Vím, zatoulala jsem se." řekla jsem a usmála se na něj

„Víš že jsi moc podobný Siriusovi?" řekla jsem to jako otázku

„Jo, bohužel ano." řekl, což mě udivilo, byl hezký, to Sirius ale taky nechápu, po tom co mi udělal, jak mu můžu říkat jménem, to teď je ale jedno.

„Zdědil si po něm krásu." řekla jsem

„Ty si myslíš že jsem krásnej?" zeptal se a nadzvedl obočí

„Ne, myslím si že je krásnej tvůj bratr." řekla jsem a on se najednou zarazil a očvidně i urazil, opravdu tomu uvěřil

„Dělám si srandu!" řekla jsem a vyprskla smíchy, ten jeho výraz byl k nezaplacení

„Ha-ha-ha." řekl ironicky

„No co?" usmála jsem se

„Nechceš zajít ven?" zeptal semě Regulus

„Jasně!" souhlasila jsem
Neměla jsem co dělat a tak proč ne že?

„Tak jdem?" zeptala jsem se

„Jo." řekla s úsměvem jsme se vydali se projít

„A co ráda děláš?" zptal mě Regulus

„No, jak asi víš, moc přátel nemám a tak trávím čas sama." řekla jsem trošku smutně

„To se divím, tak skvělá holka a nemá přátele?" zeptal se Reg

„Kvůli rodině." řekla jsem
Věděla jsem že tohle s Regulusem probírat nemůžu teda pokud chci aby jsme byli přátele a to chci, nemůžu to s ním probírat proto, že on lpí na čisté krvi, já tím opovrhuje, nesoudím lidi podle toho jakou mají krev

„Aha no já proti tvé rodině nic nemám a naopak si myslím-" chtěl doříct větu ale já věděla kam tím směřoval tak jsem ho přerušila

„Uvidíme se ješté někdy jo? Já už musim." uvědomila jsem si že jsem nebyla už na třech hodináh, měli jsme už jen dvě a to byly runy a jasnovědectví, rozhodla jsem se že na ně nepůjdu a radši budu ve společence

„Regu? Tak já jdu, ahoj!" řekla jsem

„Počkej! Jess! Můžu tě doprovodit?" zeptal se zdvořle

„No, jo, jasně." souhlasila jsem

Když jsme došli až ke společence, Reg mě objal.

„Bylo to fajn." řekla jsem mu

„Tak zas někdy." řekl a já zmizela za obrazem Buclaté dámy

Když jsem vešla do společenky seděli tam Rem, James a Sirius, Sirius vypadal hodně našvaně, proč asi?

Sirius
To snad ne? Jessica se tahá s mým bratrem? Jestli mu tak teď můžu říkat?" řval jsem na celou společenku která byla k mému štěstí prázdná

„Uklidni se Tichošlápku. Třeba jsou jen přátelé." řekl mi James ale mně to zřejmě nepomohlo a ani neuklidnilo

„Přátelé?! Přátelé?! " byl jsem hodně naštvaný

„Víš co si, myslím? Že se ti líbí." řekl mně usmívající se Náměsínčík

„A víte co si kluci zase myslím já? Ne počkat, nemyslím já to vím! Že ta o které se tu celou dobu bavíme, celou dobu stojí za náma." řekl James a já stuhl a otočil se

„A-ahoj." pozdravil jsem

„Můžu se bavit s kým chci! Nic ti do toho není! Siriusi Orione Blacku! Včera jsi se choval jako bychom byli přátele ale promiň já zapoměla, jen jako!!!!" ječela přes celou společenku a já nevěděl co říct, pak ze mě něco vypadlo, ovšem to jsem říkat neměl, byla to chyba

„A proto se taháš s mým ubohým bratrem?! " řekl jsem až skoro zařval navaně
Ona si jen uplivla a odešla

„Já jsem vůl!" řekl jsem a skopil hlavu

„No, musím uznat Tichošlápku, hezká je ale budeš to mít težký." řekl James

„Co to meleš za nesmysli?!" zeptal jem se

„Je očividní že se ti líbí." dodal Remus

„Kašlu na vás! Jdu spát." řekl jsem a odešel do ložnice

„Je to jasný, líbí se mu." slyšel jsem ještě hlas Jamese

Jess
No to není možný, jak může existivat takovej ubožák? Jo vlastně je to možný, chodim s tim do školy.
Byla jsem hodně naštvaná, na Siriuse.
Vždyť s Regulusem sakra nic nemám! A i kdyby je to moje věc.

Ahoj ;D nová kapitola a celkem i dlouhá
Doufám že se vám líbila. Co říkáte na to, že z Jess a Rega jsou přátelé?
Moc potěší votes i názor v komentářích :*

Jiná Než Ostatní I.✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat