Jako malá jsem byla poslušná holčička. Hned co jsem se narodila ze mě měli rodiče obrovskou radost..teda oni to aspoň tak říkají. Radši jsem si hrála s autíčky než s bárbínkami ale ve školce ne, protože jsem se bála, že se mi ostatní děti budou posmívat. Uběhlo pár let a já šla poprvé do školy. Rodiče byli opět nadšení. Každý den jsem si do školy nosila malého plyšáčka, kterého mi dal můj starší bráška. Mám svého bráchu moc ráda a nikdy nedopustím, aby se mu něco stalo. Chodil v tu dobu do třetí třídy. A vždy po škole jsme se stavovali na zmrzlinu ke stánku kousek od našeho domu. Hráli jsme si s dětmi z okolí. No prostě super dětství.
