Jiná Než Ostatní I.✔

Nastupiště 9¾ po šesté

„Vžádném případě se nebav s mudlovskými šmejdy!" řekla sykavým hlasem má matka

„A nezapomeň se zeptat jestli tě nepůjde přeřadit do Zmijozelu." dodal svým nechutně vážným hlasem otec.

Každým rokem mi říká, ať se zeptám,jestli mě nepřeřadí, já vždy řeknu že jsem se zeptala, a že to nejde, doopravdy jsem se ale nikdy nezeptala. Být ve Zmijozelu..o to jsem opravdu nestála.

„Tak ahoj, chci si ve vlaku sednout." řekla jsem a odešla do vlaku.

Bez jakéhokoliv milosrdného loučení, bez objetí, nic, jen prosté ahoj. Když jsem viděla jak se loučí ostatní,bylo mi smutno.

„Jessico Anabet Switenová!" uslyším za sebou ještě matku.
Otočila jsem se na ní a jen jsem kývla na pozdrav.

Jojo ráda mi říká celým jménem a já to tak moc nenávidím.
Když jsem došla do vlaku, všude bylo plno. Až na jedno kupé v zadu, tam jsem si sedla a nechtěla jsem,aby mě někdo otravoval, i když se mnou se vlastně nikdo nebaví, a když už,tak mi nadává do smrtijedek.
Sedla jsem si k okénku a čekala, až se vlak rozjede.
Když se vlak pomalu začal rozjíždět a opouštěl nástupiště 9¾ ,tak jsem se jen podívala z okna na rodiče.
Když jsem je uviděla, měli zlostný výraz ve tváři, co jsem taky čekala že?
Pak jsem se jen zadívala z okna a začala přemýšlet o životě, ostatně to dělám velmi často.

Čím jsem si to zasloužila? Ve škole chodím věčně s modřinami a roztrženým obočím nebo rtem.
Všechen čas trávím sama.
Každý si zaslouží přátele ne? No sice nevím proč, ale asi si je nezasloužím. Kvůli mě rodine jsou odsuzovana.
Teď někdy už čekám až mě moje odporná rodina dotáhne za Voldemortem a pokusí se mi vypálit znamení zla. Já se ale nenechám! Nenechám! Přemyšlela jsem si v duchu ale něco mě vyrušilo

„Zeptej se ty!" uslyšela jsem mně až moc dobře známý hlas, Blackův hlas

„To ty jsi ten "nejhodnější"." uslyšela jsem Pottera jak dodal
Kluci očividně celou tu dobu přemlouvali Lupina, aby se mě na něco zeptal
Uviděla jsem je stát před mým kupé a oni si zřejmě všimli, že na ně zítrám.
Postrčili Remuse dovnitř a on div že mi nespadl na klín.

„Ehm-ahoj. Nikde už není volno a -a-my -nemohli bychom-nemohli bychom si přisednout?" vykoktal ze sebe Remus a já na něj překvapeně zírala

„Jo já vím, je to nevhodné po tobě něco chtít když jsme ti tolikrát ublížili ." řekl smutně a zároveň omluvně Remus a už se zvedal aby odešel, v tu chvíli jsem ale promluvila já

„Ne. To je dobrý, klidně si sedněte." řekla jsem a kývla k Removi že si můžou sednout

Jo jasně, jsem prostě divnej čověk,někoho kdo mě šest let šikanuje nechám v klidu si sednout vedle mě.
Jsem až moc hodná, ale co už.
Do kupé vejdou nervózně Potter a Black a k mému udivení s nimi není ten třetí obtloustlý, jak jen se jmenoval.... ach ano, už vím Peeter Pettigrew.
Nemám proč se s nimi bavit a tak se k nim otočím zády směrem k oknu.
Vedle mě si sedl Black, naproti mě Lupin a vedle Lupina Potter.

Celou cestu bylo ticho, Black to už zjevně nevydržel a musel mě začít otravovat.

„Tak co? Kolik si o prázdninách zabila mudlů?" zeptal se se zlostným úšklebkem Black
Všimla jsem si jak se na něj Remus zle podíval, přeci jenom, sedí v mém kupé a můžu je kdykoliv vyhodit, k mému neštěstí byl jedniný kdo si to uvědomoval Remus, ano bohužel jen on.

No vraťme se k Siriusově blbé poznámce.
Nad tou jsem protočla a oči a ignorovala ji.

„Nevíš že je neslušné neodpovídat na otázky?" vložil se do toho neohrabaně Potter

„Dobře, tak pro upřesnění vám to zopakuji jako každý rok! Nezabila jsem nikoho! A ani nemám v plánu nikoho zabíjet!" řekla jsem naštvaně
Po zbytek cesty bylo už ticho, za to jsem byla ráda.
Čekala jsem že až dorazíme do hradu a dostanu facku nebo tak něco od Blacka.
Je tomu tak kažký rok, takový skoro až stereotyp.
No a moje očekávání se vyplnilo.
Když jsme dojeli do hradu, po večeři,nudném zařazování, ve společence.
Seděla jsem ve společence a najednoh ke mně přišel Black a vlepil mi facku.

„Au!" sykla jsem
„Za co?" zeptala jsem se naštvaně

„Měla bys vědět ne?" řekl drze Black

„No, tak to opravdu nevím!" řekla jsem
Black se jen nafoukaně otočil a odešel do svého pkoje společně s ostatními.
Já jsem tak udělala taky, byla jsem unavená a chtěla jsem si jít lehnout.
Pokoj jsem naštěstí měla sama.
Za to jsem byla docela ráda, jo jasně kdybych s někým byla možná by jsem nějakou kamarádku měla, ale možná ne, možná by to byl jen někdo další kdo by mi nadával a to jsem riskovat nechtěla.
Ulehla jsem do postele a vzápjetí usnula.

Ahój :D doufám že se vám zatím začátek příběhu líbí.
Budu moc ráda za váš názor v komentářích a určitě potěší i *