Elementarní Škola Magie

#19 Semrádortzká jeskyně

,,Paní ředitelko? Jak si máme osedlat své draky?"

Musíte si vzít sedla a poprossit je, jestli si na ně můžete sednout. Jestli vám to dovolí, tak si na ně můžete dát sedla a nasednout. Draci se ovládají hlasem řeknete jim kam, nebo jakým směrem chcete a oni tam tudy poletí. Je to jasné?"

,,Ano paní ředitelko!"

,,Výborně. Já teď dojdu pro sedla a vy si mezitím můžete s drakem povídat a hlavně jim řekněte kam chcete!"

A odešla pro sedadla.

,,A ty teda víš na co myslím?."

,,Ano, sice ne vše, ale vědčinu věcí vím."

,,Takže i to co cítím k Merse?"

,,Ano, ty silnější pocity, jako láska vztek a radost cítím."

Začal jsem se trochu stydět. Nebylo mi příjemné, že o mě věděl skoro všechno.

,,Ale neboj. Nikdy to nikomu nesmím říct, takže se nemusíš bát.

,,Můžu tě teda poprosit o nasednutí?"

,,Samořmějmě!"

,,Dobře, takže teď počkáme na paní ředitelku a pak vyrazíme. Asi víš kam máme namířeno co?"

,,Vím jenom že hledáte mapu na které je zapsána poloho vedlejších elementů, ale nevím kde to je."

,,Myslel jsi snad MY hledáme, ne?"

,,Teoreticky ano."

Ukázal jsem mu to místo na mapě.

,,Dobře teď to řeknu ostatním drakům a ty i tví přátelé si sbalte svoje věci a poletíme."

-------------------------------------------------------------

Otlomer:

Můj minulý útok moc, nebo spíš vůbec nevyšel. No doufám že tenhle novej vyjde. Jack a jeho kamarádi nemají ani potuchy, že mám některé svoje poskoky na všech ministerstev a že přesně vím kam se teď chtějí dostat. Musím tam být dřív a tu mapu jim ukrást.

,,Guilte a Suerto ihned poletíte do Semrádortzské jeskyně!"

,,Ale pane vždyť nikdo neví kde to je. Jak se tam máme dostat?"

,,Poďte sem. Já vám to ukážu na mapě. Leďte hlavně rychle musíte tu mapu najít dřív než vládci elementů!"

,,Už letíme pane."

-------------------------------------------------------------

Jyro:

Ze všech peti draků se my nejvíc líbil ten červenej s úplně rudejma očima. Pomalu jsem k němu přišel a podíval jsem se mu do očí.

,,Ty jsi jiro že?"

Celkem jsem se lekl, jelikoš jsem poprvé v životě viděl draka, který nejenže mluvil, ale znal i mé jméno.

,,Odkuť znáš moje jméno?"

,,Odkud nevím,ale od té doby co jste dokončily elementární přeměnu."

,,Můžu si na tebe sednout?"

,,Jasně, že můžeš."

,,Tak, mám tady pro vás ty sedla."

Paní ředitelka přišla a před sebou hnala kouzlem se vznášejícíse sedla.

,,Mohl bych vás paní profesorko poprosit, jestli byste my to sedadlo nemohla nabarvit na červo prosím?"

,,Proč ne?"

,,A mě na červeno."

,,Mě na bílou!"

,,Já bych poprosil hnědou ."

,,Mě se líbí modrá."

,,Tak dobře."

Ředitelka nám obarvila naše sedla a my se rozeběhli za draky.

Takže čuste! Tuhle kapitolu jsem psal přes celý prázdniny, protože my v polovině došly nápady a navíc jsem neměl moc volnýho času.

-honzajupir bus