Ahoj tatínku

39 6 0
                                    

   K obědu jsem si dala tu pizzu z mrazáku. Potom jsem šla do pokoje a psala si s Jůlčou.
: Ahoj máš zítra čas? Hrozně se tu nudim. Mohli bychom někam vyrazit.

Jůlča: Čau Zuzi, ráda s tebou někam půjdu. A v kolik se sejdem?

Já: Co takhle v 9:00 v parku?  Mohli bychom jít k jezeru.

Jůlča: Proč tak brzo? Jinak proč ne.

Já: Potřebuju vypadnout z domu. Pak ti to vysvětlim. Zatím čau.

Jůlča: Ok. Čau

Musela jsem rychle končit, protože jsem uslyšeli cvaknout kliku a bylo mi jasný, že jsou to rodiče. Taky mi hned došlo, že táta půjde do svý kanceláře.
   Vyběhla jsem z pokoje a viděla jak táta natahuje ruku ke klice od kanceláře. Na poslední chvíli jsem k němu dobjehla a plácla první blbost která mě napadla.

,,Jé ahoj tatínku to už jsi tu? Víš, mě není moc dobře, tak si půjdu raději už lehnout. Kdybyste něco potřebovali tak mě prosím nebuďte a řeknete mi to až ráno. Jo a já vlastně ráno jdu někam s kamarádkou takže nevim kdy se vrátím. Dobrou noc tati!"

Táta na mě nechápavě zíral ale než stačil cokoliv říct, doběhla jsem zpátky do pokoje. Takhle se tomu "výslechu" kvůli kanceláři vyhnu. Aspoň na chvíli.

Tak je tu další díl. Zítra možná ještě jeden bude a pak delší dobu nic-tábor.
Děkuji za přečtení. 😉

Hlavně s úsměvemKde žijí příběhy. Začni objevovat