23. Boj - 1/2 část

380 51 6
                                    

Tak! Po dlouhé době zpět! Nezoufejte, už bych měla kapitoly dávat norálně. A omlouvám se :-)


"Budu za něj bojovat v druhém kole" vydechla jsem....

****************************
Muž začal pomalu a ironicky tleskat. Zamračila jsem se. (Co je zač?) pomyslela jsem si. Našpulila jsem rty. Kolem nás se snad ještě těsněji semklo obecenstvo. Ignorovala jsem skutečnost, že byl mnohokrát vyšší a mohutnější než já. Co jsem odhadovala, tak i starší a v boji zkušenější. Začala jsem ho opatrně odhadovat. Dobře, je vysoký, což znamená, že budu o něco rychlejší. Je mohutný, takže mám výhodu i v mrštnosti. Ale je starší a zkušenější, takže bude lépe bojovat a dá se u něj předpokládat rychlejší ohánění se mečem. Luk použít nemůžu. Na to je moc blízko. Nože si nechám jako poslední únikovou cestu. Ještě bych někoho mohla trefit. Zkroutila jsem rty v úšklebku. Jdu na jistou smrt a vím to. I on to ví. Vytáhla jsem meč a podala jednomu elfovi luk. Podivil se, proč jsem mu nedala i toulec, ale nechal to být. Jakmile muž zaslechl, že moje zbraň zašustila o pochvu, tak se uchechtl a přestal si ze mě, malé dívky utahovat. Pridřepla jsem kr Kashovi, abych muži ztěžila odhadování jeho protivníka. Pohladila jsem ho jemně po tváři. Lesklá se potem a byla tak taky mokrá a zapáchající. Usmála jsem se na něj. "Budeš v pořádku..." řekla jsem mu tiše. "Proč jsi to udělala Less..." zaskuhral. Viděla jsem mu na očích, že by raději prohrál, než abych já umřela. Zavrtěla jsem hlavou. "Tyto problémy jsou kvůli mě. Nebýt mého příchodu, tak tady nepřijdou. Ale slibuji ti, že dnes to nebude moje smrt, kterou se zítra dozvíš." zašeptala jsem mu do ucha, když jsem se k němu sklonila, abych ho objala. Věděla jsem MOC dobře, že mu pravděpodobně lžu. "Beru... tě za... slovo" řekl ztěžka. Pod ztrátou krve už začínal omdlévat. "Promiň..." omluvila jsem se mu a otočila se čelem ke svému protivníkovi, který vypadal nebezpečně. Uchechtl se a podíval se na mě pohledem, který říkal, že prohraji dřív, než pozvednu svůj drahocenný, stříbrný meč se zeleným úchopem. Zavrtěla jsem provokativně hlavou. Vrhl se ke mě. Uhnula jsem, ale moc brzo, protože on se stihl vytočit za mnou. Měl přilbu, takže jsem neviděla jeho oči. Moc tomu nepomáhala ani ta tma kolem nás. Napřáhl meč a jak letěl ke mě, tak jsem pozvedla ten svůj a ukročila. Síla jeho zásahu srazila můj meč k zemi. Pak, jakoby to nestačilo, ještě prudce zvedl loket a praštil mě s ním do čelisti. Upadla jsem na zem a upustila meč. Ano jsem s ním nešikovná. "S holí ti to šlo líp" poznamenal. Trhla jsem s sebou. Jak to mohl vědět. "Nemá to být fér hra?" zaskuhral jsem s bolestí a mrkáním rozháněla slzy. Podivila jsem se tomu, že teď nezaútočil. Místo toho jsem zvedla pohled a zjistila, že mi podává mou hůl. Já ji tam nechala ležet?! S výrazem naprostého zděšení jsem ji uchopila a postavila se s její pomocí. "Ale podle mě máš právo vědět kdo jsem ještě než tě zabiju PRINCEZNO" řekl s patrnou ironií na posledním slově. Ušklíbla jsem se. (Schválně. Kdo jsi...) pomyslela jsem si. Jeho lidé se překvapeně nadechla a elfové jen s tichosti očekávali kým je tento záhadný protivník malé dívky, jako jsem já. Uchopil okraje helmy a strhl si ji. Přede mnou najednou stál muž jako hora a hnědé prameny mu spadaly do tváře v mastných, slepených pramenech. Na konečcích se zaleskly kapky potu od horkého počasí a tíhy jeho zbroje. V očích mu plály divoké plameny touhy vyhrát a mě přišlo na hovno se tady snažit vyhrát a zachránit národ, který mi nabídl domov, rodinu a lásku, abych musela tak brzo zabít. Ale slib, který jsem Kashovi dala jsem mínila dodržet. Do konce života bych si jeho zklamání a svou zradu vyčítala, ale neuměla jsem si představit, že bych měla zabít, nebo se podrobit válečníkovi naproti mě. Muži, jenž mě chce zabít. Císaři. Otci....

Wau! 640 slov je působivé a nezoufejte. Sice jsem vám slíbila 1000 slov do jedné kapitoly, jenže tato, jak už jste z názvu zjistili je rozdělená na dvě části, které jsou kratší, abych vás nechala trochu napjaté. Ještě vám sem přihodím další kapitolu 2/2 část a doufám, že vás překvapím. Mimochodem, knihu chci dopsat do 1. září, takže další výjde až v říjnu.

Čawé lidi
S láskou Vaše Sianny14 ^•^

#1 Lessiana: Bez magie? *DOKONČENO*Kde žijí příběhy. Začni objevovat