Ahoj, jmenuji se Nickoleta Westonová. Je mi už skoro 18 let a bydlela jsem střídavě u pěstounů. Po tom, co mě zase vrátili zpátky do děcáku jsem se rozhodla sbalit a utéct. Bože, jak já to tam nenáviděla. Už mě určitě hledají - ups - ale abych se vrátila k představování - jak už jsem řekla, jsem Nickoleta, ale mám radši Nicki, je to kratší.

Už od tří let jsem bydlela jen s matkou - byla to zrůda, ale o tom potom - byla příšerná a když umřela, dost se mi ulevilo. Vím, že je to divný, ale ona neprojevovala žádné mateřské city, spíš mě vycvičila v zabijáka. Ulevilo se mi, až na to, že mě dali k pěstounům. U žádných jsem nevydržela déle, jak tři týdny, ale jen tak pro info, nebyla to moje vina. Žádné kamarády jsem si nikde nenašla. Ne, že bych je chtěla, ale neměla jsem na ně čas a ani oni mě moc nepřijímali mezi sebe. Školy jsem samozřejmě dodělala - jak základní, tak i gympl s vynikajícím průměrem.

ERROR: ZBYTEČNÉ INFORMACE!!!

Můj otec odešel v den mých třetích narozenin. Vůbec si ho nepamatuji. Jen občas se mi zdá jako bych někde slyšela jeho hlas, který znám ze vzpomínek, ve kterých mi čte pohádky na dobrou noc. Nemám ponětí, co se s ním stalo, nebo jak se jmenoval. Jestli je mrtvý, nebo prostě odešel, ale nedivím se mu s povahou mojí matky by nevydržel nikdo - i já bych měla dostat metál, přestože jsem neměla na vybranou. Po otci jsem nepátrala, ale častokrát jsem si říkávala, jestli pro něj bylo těžké opustit mě. Nejspíš ne, kdo by taky chtěl dceru se schopností číst myšlenky. 

Měla bych se hned vrátit do reality. Tak jdeme na to. 

Tři...

Dva...

Jedna...


Tak jo :) Díky, za přečtení :D Abych se představila já, jsem Lea, miluji čtení, psaní a strašně moc věcí. Rozhodla jsem se, po asi roku psaní do sešitů, napsat konečně sem a publikovat to. Snad se to vyplatí :) :D 

LOVE YOU GUYS <3 :3 Lee :* <3 


VRAŽEDKYNĚ cz(Avengers) [KOREKCE]Přečti si tento příběh ZDARMA!