Fake Dad/Niall Horan•Book 2•√

Část 25.-Malá krabička

Když Zoe usoudila, že je čas rozbalit dárky, tak zhasla světla a usadila se na zem před stromek a Niall se k ní hned přidal. Sedl za Zoe, ta si svou hlavu opřela o jeho hrudník a ta zavřela oči. Snažila si představit, jaké by asi byly ty všechny vánoce, co probrečela se zapálenou svíčkou na stole místo stromků a miliony vzpomínek místo dárků.

Niall okamžitě poznal, co se jeho přítelkyni honí hlavou. Položil ji ruku na vystouplé těhotenské bříško a jemně ji hladil.

"Věř, že já bych si taky dovedl ty vánoce představit mnohem lepší." pronesl do ticha a Zoe se na něj s jedním okem pootevřeným koukla.

"Tak už konečně uzavřeme minulost a prožijem ty příští takovým stylem,abychom si všechny vynahradili. " Zoe se usmála takovým tím úsměvem, který člověk postupně s dospělostí ztratí,ale na Zoe jak se zdálo vydrží věčně. Líbla blonďáčka na líc a podívala se po krásně zářících světílkách.

A v ten moment mohl Niall přísahat, že v jejich očích viděl jiskru, jiskru která tam dlouho nebyla. A mohl také říct, že od té doby tam byla již pořad. Jiskra šťasnosti.

---

"Mužem už začít rozbalovat?" zeptal se Niall po pár minutách,co u stromu seděli a kradli si polibky. Zoe se usmála a se slovy ''ještě chvilku, ty děťátko moje " ho odbyla. Ale kdyby ve vnitř sama sebe sváděla taky takový boj se sebou tak se na dárky taky vrhá po hlavě.

Co když řekne ne?

Niall se nervózně ošil.

"Tak pojď rozbalovat ,nedočkalče." úšklíbla se Zoe.

---

Niall nevěděl, jestli rád,že jeho přítelkyně rozbalila všechny dárky,ale ten nejdůležitější tam pořád byl.

Zoe se natáhla po velké krabici ,na které bylo napsáno Naše malá nestvůrka   a zářivě se usmála.

"To je krásné, nezapoměl jsi na Danielle!"zaradovala se Zoe a políbila Nialla,přičemž ucítila silné kopnutí.

"To je již všechno,že jo? Protože tolik dárků jsem nikdy nedostala,ani když jsem vánoce silně prožívala." Uchechtla se silně.

Niall zakroutil hlavou, silně se nadechl a podal Zoe malinkou krabičku,která byla skoro neviditelná za kopou všech věcí.

"Není,na, otevři to." celý klepavý ji  předal krabičku, a to Zoe neušlo.

"Děje se něco?" zeptala se nechápavě  a začala krabičku otvírat. Když se jí prst zahákl za sňůrku Niall pomalu polkl a když z krabičky  spadl i obal do očí se ji narhnuly slzy. Niall poklekl na koleno nervoně počal:

"Tohle jsem si přál udělat už od té chvíle,cos mě tehdy učila děalt palačinky.To jsem poprvé viděl tvé oči v jiném světle. A vím,že o tvé oči nechci už nikdy příjít,jelikož je miluju na tobě ze všeho nejvíc.

Já, nevím jestli není brzo,ale já vím,že to myslím zcela vážně nedovedu bez tebe být ani chvíli,do teď nechápu,jak se mi povedlo vydržet pět let a navíc,když budeme dceru,byl bych moc rád,kdyby se narodila do kompletní rodiny. Tak se ptám:prosím,vezmeš si mě?" Zavřel oči a již si v hlavě předsatvoval nejhorší scénaře. Ztratí Danielle a Zoe a může se jít rovnou odstřelit.

"Ne"slyšel ve své hlavě.