1. kapitola

11.4K 332 47

V letní restaurační zahrádce sedí dva muži. Jeden v černém obleku padnoucím skvěle na tělo. Druhý v tmavých džínách, světle modré až bílé košili, na které měl černou vestu s úzkými bílými pruhy. Před sebou měli rozházené fotografie dívek. Michal, ten v džínách, prohlížel jednu za druhou a rovnou je trhal.
„Pro Boha, co ještě chceš? Jsou sexy, krásné a talentované. Nevím, co ti ještě mám nabídnout,“ rozčiloval se muž v obleku.
„Hele, chci do svého klipu to nejlepší. Tyhle umělý holky jsou na nic,“ trval na svém Michal. Byl naštvaný, což k němu vůbec nesedělo.
„Dobrá, seženu ti někoho originálního,“ vzdal to Tomáš - muž v obleku.
„Super, ale ať je to co nejrychleji!“ vstal, hodil naštvaně peníze na stůl a odešel.

Tomáš byl něco jako Michalův poskok. Měl na práci splnit vše, co mu na očích viděl. On nebyl zas tak náročný, jako by se mohlo před chvilkou zdát. Jen chtěl mít svoje videoklipy dokonalé a to se vším všudy. Byl to zpěvák s dost dobrou reputací. Na svém kontě měl už několik ocenění a spoustu populárních písniček.

Večer měl mít vystoupení v jednom klubu. Už bylo připravené ozvučení a vše potřebné pro jeho akci. Seděl ve své V.I.P. sekci a pozoroval tančící lidi na parketě. Pak ji uviděl. Dívku, která se pohybovala takovým způsobem, že z ní nemohl odtrhnout zrak.
„Tome, pojď sem,“ ukázal mu prstem k parketu.
„Vidíš tu dívku? Tam - blondýnka v černých džínách a bílém tričku.“ Tom si ukazováčkem přisunul brýle blíž k očím. Chvilku hledal, až ji našel.
„Co s ní?“ pozvedl obočí a naklonil hlavu na stranu. Michal na něho hodil držku a ukázal znovu na tu dívku.
„To je ta, kterou chci. Podívej se pořádně. Je dokonalá. Tu prostě chci,“ řekl. Tom se na něho udiveně podíval. Nechápavě kroutil hlavou ze strany na stranu.
„Víš co po mně vlastně chceš? To neudělám.“
„Proč ne? Co je na tom divnýho? Já nemám čas, za ní jít sám. Za chvilku jdu na scénu,“ podíval se na své Rolexky.
„Michale, jsme kamarádi a i přes to, že po mně chceš někdy hrozné věci, tak tahle je ta nejhorší. Nepůjdu za tou chudinkou a nebudu ji přemlouval, aby s tebou šla do postele!“ ukazoval při svém proslovu na tu dívku. Michal se hlasitě zasmál. Vyskočil na nohy a držel se za břicho. Když si všiml Tomovo výrazu, rozesmál se ještě víc. Po pár vteřinách přestal a vše vysvětlil. Přišel až k němu, jednu ruku mu položil na rameno a druhou stále držel břicho. Ještě se trochu usmíval.
„Kámo, tak teď jsi mě malém zabil. Nechci ji do postele. Chci ji do klipu.“ Tom se usmál, nejdřív trochu a čím víc mu to docházelo, tím výš jeho koutky stoupaly. Trochu si oddychl, ale i tak nevěděl, jak na to.
„Aha. Tak to jsem se mi ulevilo, ale stejně. Jak to mám udělat?“
„Udělej jí nabídku, kterou neodmítne,“ to už byl na cestě na pódium a Tom jen slyšel, jak se zdraví s fanoušky.

Michal rozjel svou show, fanynky ječely, pištěly a on si užíval popularitu, zatímco se jeho věrný poddaný nemotorně mačkal davem, který do něho strkal, jako by za to byli placení. Konečně došel k dívce, kterou si jeho kamarád vybral do svého videa. Opatrně jí poklepal na rameno. S úsměvem se otočila.
„Potřebujete něco?“ optala se ze zdviženým obočím. Jako by mu říkala. Proč mě rušíš?
„Vlastně ano. Měl bych pro Vás nabídku, která se neodmítá,“ oplatil jí úsměv.
„Jo? A jakou?“ nebrala ho vážně. Vypadal jako šprt, který ji chce jenom sbalit. Taky tak působil ve svém tmavém obleku s úzkou kravatou, s brýlemi, které si neustále upravoval a s kudrnatými vlasy.
„Co takhle tančit v Michalově klipu?“ natočil hlavu k pódiu, na kterém si Michal užíval svou slávu. Zrovna se mu jedna tanečnice otírala zadkem o rozkrok, on ji vášnivě hladil po stehně. Dívka se na to podívala a hned se otočila zpátky na Toma.
„Hm... No, popravdě Vám nevěřím ani slovo, ale i kdyby jste mluvil pravdu, tak ne. Vážně nechci tančit v jeho klipu,“ ukázala prstem na tu erotickou scénu. Otočila se ke své kamarádce a něco jí zašeptala. Potom se společně nahlas zasmály.
„Slečno, já to myslím vážně,“ zakřičel na ni, aby ho přes hlasitou hudbu slyšela. Zase se k němu otočila a řekla:
„Tak víte co? Jestli o mě má Michal zájem, tak ať přijde sám,“ definitivně se k němu otočila zády. Vzdal to a šel zase do V.I.P. sekce.

Po vystoupení se ten, kdo všem dámám v klubu zapříčinil výpadek hlasivek, vrátil za Tomem. Byl celý upocený a zadýchaný. Kolem krku mu visel bílý ručník. Vzal do ruky láhev s vodou a hltal každý lok. Pak láhev položil a utřel si mokrá ústa do ručníku.
„Tak co říkala?“ lapal po dechu. Nedočkavostí si poskočil na jedné noze.
„Co myslíš? Poslala mě do háje. Prý jestli po ní něco chceš, tak si za ní máš jít sám,“ zavrčel dost podrážděně. Michal se pousmál a zasněně koukal do blba.
„To je ale mrška. Dobrá, jdu si pro ni,“ a už sestupoval schody, přičemž hledal dívku v davu lidí.

Došel až na bar, kde čekala frontu. Netrpělivě poklepávala nohou. Ruce měla zkřížené na prsou a otráveně odfrkla. Poklepal jí na rameno stejně jako Tom. Otočila se k němu. Při zjištění toho, kdo to byl, se jí rozzářil obličej a tváře zčervenaly. Byla jako puberťák. Vzala do ruky jeden pramen svých dlouhých blond vlasů a s úsměvem ho namotávala na prst.
„Michal?“ vydechla překvapeně. Natáhl ruku a čekal na její reakci, ale ona nic. Jen tam stála a zasněně se na něj dívala. Ani si nevšimla, že už byla na řadě.
Vzal její ruku do té své a jemně stiskl.
„Ano. Já jsem Michal. A tvoje jméno je...?“
„B...B...Bára,“ vykoktala ze sebe.
„Tak to bychom měli. Myslím, že jsi na řadě. Můžu tě na něco pozvat?“ Kývla hlavou nahoru dolů. Posadili se k baru a objednali.
„Co si dáš?“ zeptal se. Bez dlouhého váhání odpověděla: „Bouchačku. Musím se vzpamatovat,“ už neměla na tváří ten trapný výraz. Teď už si začínala uvědomovat, co se stalo a stále vlastně děje.
„Hm..., co to je?“
„To je tequilla se spritem nebo s tonikem. Já osobně to mám radši se spritem. Pak ti ukážu, jak se to pije,“ kdyby jí někdo řekl, že bude sedět na Baru se slavnou stár, vysmála by se mu. Před nimi přistály dva panáky s průhlednou tekutinou. Začala vysvětlovat techniku pití.
„Musíš zakrýt hrdlo dlaní,“ položila dlaň na vršek sklenky a prsty omotala kolem jejího obvodu. „Pak už je to jednoduché. Nejmíň třikrát s tím praštíš o bar a kopneš to do sebe,“ udělala to, co řekla a Michal ji následoval. Oba se trošku ušklíbli a otřeli si mokrá ústa do dlaní.
„Mňam, to je dobrý,“ naklonil prázdnou sklenku a koukal na její dno. „Dáme repete?“ mrkl. Pokrčila rameny a našpulila legračně ústa.
„Podle toho jestli mě chceš opít?“
„Ne. Chci ti nabídnout obchod.“ Opít ji, aby byla povolnější, ale nebyl špatný nápad.
„Promiň, ale znám tvá videa a nemám zájem ti tančit polonahá na klíně,“ narovinu vyřkla důvod, proč nechce tančit v jeho klipu.
„Ou... to bylo krutý,“ chytil se za srdce. „Neboj. Při natáčení to není vůbec tak sexy, jak to vypadá. Máš vážně talent. K tomu vypadáš dost dobře, postavu máš dokonalou,“ prohlédl si ji od shora dolů, při tom se chtivě zakousl do spodního rtu. Zrudla, když si uvědomila, co dělá.
„Děkuju. Lichotí mi to, ale i tak musím tvou nabídku odmítnout,“ prsty luskla na barmanku, která se automaticky objevila u nich s nacvičeným úsměvem. „Dejte nám to, prosím, ještě jednou.“ Barmanka kývla a sebrala z baru dvě sklenky. Za nedlouho jim donesla objednávku. Bára vytahovala peníze z kapsy, chtěla zaplatit, když ji zastavil se zamračeným výrazem.
„Co to děláš?“ chytil ji za ruku. Při tom jim projela vlna energie. Sám se divil tomu, co to bylo.
„Jdu platit.“
„Tak na to zapomeň. Nikdy za mě holka neplatila a nikdy platit nebude!“ dal barmance peníze a opakovali ten samý rituál jako u první "bouchačky".
„Dám ti čas na rozmyšlenou, ale jen jeden den. Pokud bys souhlasila, tak pozítří odlítáme do New Yorku,“ tím ji chtěl navnadit. Zdálo se, že to fungovalo, protože zářila jako Praha o Vánocích.
„To jako fakt?“ vykulila oči, ve kterých se zalesklo.
„Ano. Dej mi na sebe kontakt. Zavolám ti.“ Chvilku se cukala, ale potom mu ho dala.
„Víš, i kdybych souhlasila, tak se musím ještě domluvit s přítelem.“ Zarazil se. Tohle zjištění mu celkem vadilo. Proč? To sám netušil. Možná to bylo protože se mu Bára líbila a on byl zvyklý mít ženy, které se mu líbily v posteli
„No, mohlo mě napadnout, že holka jako ty, nebude sama. Myslím tím, že jsi krásná,“ typický Michal. Vždy se snažil ženy ohromit, aby dostal, co chtěl. Fungovalo to. Jeho slova jako by ji rozhodila. Jako by tomu nevěřila, protože ukázala sama na sebe prstem a rozhlížela se.
„To jsi myslel mě?“ S úsměvem kývl že ano.
„Dobrá, zítra se ti ozvu. Budu čekat jen souhlas,“ postavil se z barovky na své dlouhé nohy a pohladil ji po tváří. Ona, aniž by chtěla, zavřela oči a naklonila hlavu směrem k jeho ruce. Michal ji políbil na tvář a odešel. Stála tam pořád se zavřenými oči. Takovou mocí vládlo jeho charisma.






V.I.P. ✔Přečti si tento příběh ZDARMA!