Večer plný překvapení

323 31 1
                                    

Omlouvám se, že jsem to nepřidala hned, ale bylo toho moc. :) Snad se i tak bude líbit :)


Došla jsem na ten večírek, zaklepala jako slušně vychovaná dívka - abych nezkazila dojem - a poté jsem byla vpuštěna dál. Dům byl obrovský, prostorný, opravdu pěkný. Allison měla zdá se docela bohatou rodinu.

,,Eleno! Ty jsi přišla," usmála se jmenovaná a objala mě. Ztuhla jsem, ale poté ji to objetí oplatila, pro jistotu. Přece se nebudu chovat ošklivě, no ne?
,,Ano, tady máš dárek," řekla jsem jak nejmileji jsem dokázala a podala ji krabičku, ve které se tkvěl velmi drahý parfém. Líbila se mi ta vůně, přišla mi přímo pro Allison. Nevěděla jsem, nad čím přemýšlím a tak jsem ji koupila.
,,Děkuju, to je od tebe milé, ale nemusela jsi mi nic dávat." Mávla rukou a vedla mě do místnosti, která byla plná lidí, hlasité hudby a tance. Alkohol byl kolem cítit taky a já se hned začala porozhlížet, copak tu je. Byl tu punč a pivo a tohle jsem rozhodně pít nehodlala.
,,Bourbon?" zjevil se u mě náhle, ani jsem si ho nevšimla. Přišlo mi, jako kdybych najednou byla vedle Damona. Ten pil jen ten bourbon hlavně.
,,Ne, bourbon ne." Zavrtěla jsem hlavou a odstoupila od Dereka, který mě pozoroval přimhouřenýma očima.
,,Nechutná ti?" vyzvídal a přiblížil se ke mně, jako kdyby mě chtěl na něčem načapat. Odtáhla jsem se, i když jsem právě oddálila své vítězství v sázce.
,,Nepiju bourbon, dám si radši whiskey, pokud tu je." Odpověděla jsem mu a rozešla se do jiné místnosti, dál od toho dunění hudby.
Přešla jsem do kuchyně a opřela se o kuchyňskou linku a rozdýchávala to. Proč se mi tohle pořád dělo? Samé vize z minulosti. Nejdřív Jeremy a teď i Damon? Co to má znamenat?
,,Nečekal jsem, že tady budeš." Zjevil se znovu odnikud s druhou sklenkou, která byla prázdná. Copak mě sleduje? Ne, že by mi to vadilo.
,,Já nečekala, že tu budeš ty," odpověděla jsem a vzala si od něj sklenku, když do ní nalil whiskey. Napila jsem se, zhltla to na jeden lok. Potřebovala jsem to, jako kdybych potřebovala krev.
,,Byl jsem pozvaný a když není co dělat, tak jsem přišel," pokrčil rameny a upíjel pomaleji než já. Nalila jsem si další sklenku a prohrábla si rukou vlasy.
,,Byli jsme pozvaní oba, jak tak koukám." Nasadila jsem usměvavou masku.
,,Proč jsi bez emocí?" zeptal se a já se na něj podívala.
,,Je to tak lepší," odpověděla jsem jen a napila se trochu svého pití.
,,Takže necítíš nic?" zeptal se a já zavrtěla hlavou.
,,Proč se vyptáváš?" zamračila jsem se.
,,Proč bych neměl?" odpověděl hned a dopil svou sklenku, kterou si hned dolil.
Odstrčila jsem se od kuchyňské linky a radši jsem se vydala ven zadními dveřmi na zahradu. Potřebovala jsem čerstvý vzduch. A zrovna teď, mi byla sázka ukradená. Nechtěla jsem, aby se vyptával.,,Prosím, ať to nebolí!" vzlykala jsem, brečela jsem a klečela na zemi plná bolesti ze ztráty Jeremyho.
,,Eleno, to bude v pořádku." Ujišťoval mě Damon, ale nebylo. Můj bratr zemřel. Zemřel, protože ho zabila má dvojnice.
,,Hrozně to bolí, prosím, ať to přestane," plakala jsem a tiskla se k Damonovi, který po chvilce vzal mou tvář do dlaní.
,,Vypni to," řekl a já na něj zůstala zírat. ,,Tohle mě udělá šťastným," dodal, i když Stefan a Caroline měli námitky. Ale já to udělala. Chtěla jsem mu udělat radost. A tehdy jsem přišla o emoce. Necítila jsem nic, už jsem neposlouchala Damona, nebyla jsem k němu připoutaná. A odjela jsem pryč.
Zavrtěla jsem hlavou a dopila zbytek pití. Když jsem na tohle myslela, měla jsem chuť se zhroutit, jako kdybych pomalu zapínala emoce. Co se to dělo?
,,Jsi v pořádku?" zeptal se Derek, který očividně neměl nic jiného na práci, než aby mě sledoval jako pejsek na vodítku.
,,Jasně, proč bych neměla?" zeptala jsem se ho a podívala se na něj.
,,Protože ta sklenička už není skleničkou." Odpověděl a já se podívala na zbytky v mých rukou. Roztříštila jsem ji na střepy. Překvapená tímhle činem jsem to upustila na trávník a dívala se, jak řezné rány na mé ruce mizí.
,,To je fuk," zamumlala jsem a vydala se přes zahradu k lesu.
,,Eleno, poslouchej mě." Postavil se přede mě a já přimhouřila oči.
,,Nebudu tě poslouchat, takže se mi laskavě kliď z cesty nebo to udělám sama," odpověděla jsem mu, doufala jsem, že jsem použila co nejvíc vražedný tón.
,,Donuť mě," přistoupil těsně ke mně, až mne ovanula jeho vůně. Sakra, tohle byl kus chlapa.
,,Jak si přeješ," podívala jsem se mu do očí, než jsem ho odstrčila svou upíři silou a on překvapeně odlétl o pět metrů dozadu. Ušklíbla jsem se a v poklidu kolem něj prošla, ale to jsem jen vyjekla, když mě chytl za nohu a já sebou plácla na zem, jak dlouhá, tak široká. Pak mě přetočil na záda a přitiskl se svým tělem na to mé. Cítila jsem jeho svaly. Mňam.
,,To nebylo chytré, vždyť jsem Alfa," usmál se a oči se mu červeně zaleskly. Protočila jsem očima a odstrčila ho ze sebe, pak jsem se vydala znovu pryč. Přeskočila jsem plot a vydala se do lesa, který byl hned kousek za ním po menší louce.
,,Víš, tohle je fakt uhozený," ozval se Derek za mnou a já se otočila s rozmáchnutím ruky, že mu ještě jednu vlepím, ale on mou ruku zachytil do pevného sevření.
,,Pusť mě a nebo se z tebe stane eunuch," zavrněla jsem mu do ucha a slyšela, jak zaskočeně polkl, než mě pustil, ale než jsem stihla potěšeně se usmát, tak jsem byla přehozená přes jeho rameno. Přidržoval si mě za stehna.
Nesl mě do lesa, jako kdybych tam před chvílí neměla namířeno. Dům Allison se pěkně vzdaloval mému pohledu a se mnou to houpalo tak, že kdybych nebyla upír, asi bych si ublinkla. Nejspíš.
,,Co si sakra myslíš, že děláš?" zavrčela jsem a snažila se z něj slézt, ale držel mě pevně. Kdo by si myslel, že budu slabší než vlkodlak? I když Alfa?,,Nesu tě, pokud to není vidět," odpověděl klidně a já se nadechla k odpovědi, když mě něco plesklo přes zadek.
,,Co to bylo?" zeptala jsem se a uslyšela smích.
,,To byla větev," odpověděl a pak jsem vyjekla, když mě s trhnutím postavil zpátky na nohy. Byly jsme uprostřed lesa, kde byl takový plácek, kde byla tráva, různé druhy kytiček. Jop, celkem to ušlo.
,,A co máš v plánu teď, ty génie?" dala jsem si ruce v bok a pozorovala ho.
,,No, jsme z dosahu zvědavých uší a očí, takže bych řekl, že tohle byl můj plán." Pokrčil rameny a já měla chuť se plácnout do čela. Tohle je Alfa, dámy a pánové.
,,Fajn," řekla jsem, než jsem k němu přistoupila a dala mu facku takovou, že obrátil hlavu na stranu. ,,Tohle bylo za to nešení," dodala jsem. Překvapeně se na mě podíval a já se ušklíbla. Jen ať si něco zkusí, jsem připravená na všechno.
,,Odpovíš mi konečně?" zeptal se a já zmateně nakrčila obočí. ,,Myslím to, proč jsi vypnula emoce." Dodal a pozoroval mě. Jeho tvář jako netknutá.
,,Pochopíš konečně, že ti to neřeknu?" uchechtla jsem se, jako kdyby to nechápal a otočila se k němu zády, že odejdu. Tohle nemělo cenu. Pořád se ptal na to samé, i když jsem mu odpovědět nechtěla.
,,Pochopíš ty, že to potřebuju vědět?" zeptal se, než mne chytl za ruku. Podívala jsem se na naše spojené dlaně a uvnitř mě zahlodala emoce. Jaká? Že by štěstí? Já ani nevím.
,,Proč? Může ti to být ukradené," zamumlala jsem a on se uchechtl.
,,Tak to těžko," odpověděl, než mě k sobě otočil a já překvapeně ztuhla, když mě políbil. Tohle se mi nezdálo, nebyla to halucinace, to mi bylo jasné. Nechápala jsem jen... proč?
,,Co to děláš?" vydechla jsem mu do rtů a podívala se do jeho očí.
,,Nevím," zamumlal, než se znovu zmocnil mých rtů a já mu polibek začala oplácet. Cítila jsem, jako kdyby se ve mně něco otevíralo. Jako kdyby se něco odemklo a vyplouvalo na povrch.
Chytila jsem se ho kolem krku, když mě položil pod sebe na tu trávu a dál dobýval mé rty. Sundala jsem mu bundu, kterou na sobě měl a on na oplátku tu mou. Postupně jsme se při polibcích zbavovali oblečení, až jsme zůstali oba nazí. Podíval se mi do očí a já nevěděla co si myslet.
,,Jsi krásná," zašeptal do mých rtů, ale já ho umlčela polibkem. Nechtěla jsem nic slyšet, tohle bylo něco nového, něco, na co bych nemohla odpovědět.
Omotala jsem si nohy kolem jeho boků a když jsem ucítila jeho touhu, tak jsem mu vzdychla do rtů. Naprosto jsem se mu oddala. Všemu, co se mělo stát, co se stane. Cítila jsem, jak mě opouští nějaké závaží, ale jak se dostavuje nějaké nové.
Když jsem ho ucítila v sobě, tak jsme oba ve stejnou chvíli zasténali a podívali se sobě do očí, kde jsme pohledy setrvali, než se znovu pohl a prudce, hladově jako vlk (trefné přirovnání, nemyslíte?) mě políbil. Poté jsem vnímala jen a jen jeho.

Lost Inside (FF TVD/TW) /✓/Kde žijí příběhy. Začni objevovat