Předem Vás upozorňuju, že tohle je můj první příběh, takže od toho moc neočekávejte.. Přece jenom s psaním začínám. 😊 Prosím nevšímejte si těch pravopisných chyb.. Nejsem robot, který si všímá každé malé hrubky a ihned ji opravuje.
______________________________

Pohled Sam:

Když už jsme s tetou naložily poslední krabice do stěhováckého auta, tak jsem ještě naposledy vyběhla nahoru do mého, odedneška už bývalého pokojíčku, který byl mým utočištěm už od sedmi let, kdy jsem se sem ještě s rodiči, když žili přistěhovala. Naposledy jsem se rozhlédla po světle modrém pokojíčku. Tady jsem strávila několik krásných let mého dětství. Byly chvíle zlé i dobré. Pokaždé, když jsem chtěla být sama a přemýšlet o kupě různých věcí, vzala jsem svou huňatou deku a vyšla si sednout ven na balkón, kde se ještě před necelou hodinou nacházelo houpací křeslo, na kterém mi jako malé má Mamka četla pohádky. Když jsem se rozhlédla dále po pokoji a zastavila se u místa, kde jsem měla dříve svou nástěnku s fotkami, spatřila jsem, jak se na zemi nezbedně válí fotka. Popošla jsem k ní, zvedla jí do rukou a začala si ji prohlížet. Byla to stará fotka mě s mými rodiči. Ta fotka byla z mých devátých narozenin. V ten den jsem dostala svou první kytaru. Byla jsem opravdu šťastná. Ještě jsem tam tak chvíli stála a jen tak se koukala na tu fotografii, když najednou jsem uslyšela jak někdo kráčí nahoru po schodech. Ten někdo byla moje teta. Když vešla do mého ještě před pár hodinami vybaveného pokojíčku, přišla ke mně a objala mě. Teprve teď jsem si uvědomila, že se mi po tvářích kutalí pár nezbedných slz. Rychle jsem je utřela aby to neviděla teta. No.. I když ta už si toho všimnout určitě musela.

„Měly by jsme už vyrazit, aby jsme nepřijely pozdě v noci." řekla mi teta a pomalu mě pouštěla z jejího příjemného objetí.

„Dobře, hned jsem tam, jen se rozloučím s babičkou a už budeme moct vyrazit." odpověděla jsem ji a pokusila se alespoň trochu usmát.

„Fajn, počkám na tebe v autě." řekla mi a jedním okem na mě mrkla.

*V autě*

Když jsem nasedla k tetě do auta a připoutala se, naposledy jsem zamávala babičce a pomalu jsme vyjely od mého starého bydliště. „Vzhůru do LA," řekla jsem si v duchu a pustila si písničky na mobilu.

Teď by jsem se vám vlastně mohla představit, ne? Nikdy jsem neměla ráda představování a asi ani mít ráda nebudu. Tak ať už to mám za sebou. Jmenuju se Samantha Lisa Taylor, ale většina mých kamarádů mi říkalo jenom Sam. Za necelé tři měsíce mi bude sedmnáct. Možná se ptáte proč se právě stěhuju k mé tetě do Los Angeles. Je to ze dvou důvodů.. Před dvomi rokmi mi zemřeli oba rodiče při autonehodě, když jsme jeli k mÿm příbuzným. V ten den strašně sněžilo a cesta byla kluzká. Já jediná jsem přežila srážku s kamionem. Po té nehodě jsem bydlela s babičkou, která se o mě z důvodů špatného zdravotního stavu už nedokázala a nemohla starat. Kdyby se mě neujala má teta, pravděpodobně by jsem neseděla v autě a neměla právě teď namířeno do LA, ale určitě by jsem seděla někde v koutě dětského domova. Tak to už si myslím stačí.. Ještě by jsem se tu znova rozbrečela a to nechci. Alespoň né teď.

*O pár hodin později už v LA*

„Sam vstavej," uslyšela jsem Tetin hlas. „Už jsme tady."

Pomalu jsem se probudila, přetřela si oči a až potom jsem se rozhlédla okolo. Po asi dvou minutách jsem vystoupila z auta. Celé tělo jsem měl dolámané od toho, jak jsem usla v autě. Za posledních pár dní balení věcí jsem toho moc nenaspala a to, co jsem dělala v autě se moc spánku přirovnat nedá. Spíše se to dá přirovnat k takovému malému odpočinku. Takže už se nemůžu dočkat teplé sprchy a hlavně měkké postele, která bude na několik dalších let mým útočištěm.

Jak jsem tam tak stála, tak jsem si začala postupně prohlížet tetin dům. Nebyl ani příliš malý a ani příliš velký. Byl takový akorát, jak říkám já.

Dům byl šedý, dvoupatrový a už z venku vypadal docela dost útulně.Do domu se dalo dostat prosklenými dveřmi, které byly téměř vedle garáže. Od příjezdové cesty se táhl úzký kamenný chodníček, který vedl podél domu k malé brance, kterou se dalo projít na zahradu.

Ještě jsem si z auta vybrala svou kabelku a kufry, které jsem následně stěží vytáhla po schodech nahoru do mého pokoje, který mi teta ukázala.

Otevřela jsem dveře a vešla do fialového, prostorného pokoje. Byl nádherný.

____________________________________________________________Ahoj, snad se první kapitola líbila

Tento obrázek bohužel nesplňuje naše pravidla pro obsah. Před publikováním ho buď odstraň, nebo nahraď jiným.

____________________________________________________________
Ahoj, snad se první kapitola líbila. 😊 Vím je to takový .. divný, ale nejsem v tom psaní vůbec dobrá.. Takžeeee.. Ehm... 😃 + tuhle kapitolu jsem napsala uplně narychlo, tak jsem to ni nekontrolovala.. Prosím omluvte za chyby. 😂😂
Možná se zase někdy uvidíme u další kapitoly..pokud budete chtít... 😊😊

Mějte se krásně a ahooj 💕
-Mrs_D4llas

Stay with me. [Czech FF, w/Cameron Dallas & Scarlett Leithold]Přečti si tento příběh ZDARMA!