Kapitola druhá - Nikdy se nevzdám...

17.4K 990 156
                                                  

Angela vytancovala z koupelny (nepříliš čistě si přitom prozpěvovala) a zrovna, když hupsla do své postele, ozvalo se zaklepání a ona okamžitě utichla.

„Můžu?" Ve dveřích stál James se svými rozcuchanými vlasy a prosebným výrazem ve tváři.

„Jo, pojď dál," zamručela mu v odpověď.

„Díky."

Přibouchl dveře a došoural se k sestřině posteli.

„A nemohl bych..."

Angela zavrátila oči, převrátila se na bok a odhrnula přikrývku. Na to James s šibalským úšklebkem skočil za ní a zahrabal se do peřin. Věděla, že si potřebuje popovídat. Tenhle zvyk, kdy je jednomu smutno a jde si k druhému do postele popovídat, dodržovali odmalička. A fungoval i do Jamesových sedmnácti.

Chvíli jen tak tiše leželi.

„Jimmy?" přerušila ten klid.

„Hmmm?"

„Ty se na mě ještě pořád zlobíš?"

James se k ní otočil tváří.

„Ne, proč bych sem jinak lezl? Měla jsi úplnou pravdu..."

Zase ticho.

„Ange?"

„Ano?"

„Myslíš si, že mě Evansová doopravdy tak nenávidí?"

Angela chvíli přemýšlela. „Řekla bych, že tak hrozný to zas nebude," odpověděla po chvíli.

„A co mám dělat, abych to změnil? Aby si mě všimla a měla mě ráda?"

„Víš," začala, „zkus se nejdřív přestat chovat jako pitomec. Stačí, když se přestaneš předvádět, budeš ji oslovovat jménem, ne ,,Hej Evansová". Přestaň zaklínat každýho, koho potkáš..."

James jí skočil do řeči: „To jako i Srabuse?!"

Protočila panenky. „Tam bys snad mohl udělat výjimku."

„Prostě se chovej, teda alespoň před ní, slušně, přestaň jí nadbíhat a zkus nebýt tak arogantní a pořád se nenaparuj!"

James nevěřícně valil oči: „To je nemožné!"

„V tom případě se s tou rusovlasou kráskou rozluč a hledej si někoho jinýho. To by mě zajímalo, kde je ta tvoje chuť pro boj, kterou máš při famfrpálu? Hm? Snad nejsi srab?"

Otočila se k němu zády a nechala ho přemýšlet. Uhodila na jeho slabiny.

Jamesovi začal mozek pracovat na velké obrátky.

Jestli mám Lily získat, bude to ode mě vyžadovat velkou oběť. Jak já někdy Siriusovi závidím jeho talent nabalovat holky! Teď ji ale nemůžu nechat být. Čím víc mě ta holka odmítala, tím víc mi dneska chybí. Lily, slibuju, že se napravím...

Po namáhavém šrotování mozkových závitů dospěl k závěru.

„Ségra?"

„Už sis to v té tvé kebuli srovnal?"

„Jo."

„A?"

„Nikdy se nevzdám. I kdybych se měl nahej běhat po celý škole. Prostě Lily získám a basta!"

Zasmála se: „Jsem ráda, že se k tomu stavíš takhle. Ale toho striptýzu nás ušetři! A mimochodem, už víš, jak ji získáš?"

Zapřemýšlel: „No...co...co třeba Sirius? Mohl..."

Mé jméno, má krev I (Harry Potter FF)Zde žijí příběhy. Začni objevovat