MATE x 1 - Pilot

1.3K 62 2

Kouř z cigarety se rychle rozplýval ve tmě. Křeslo na balkonu mého pokoje opět sloužilo jako útulné místo na celou noc. Nemohl bych říct, že mi byla zima. Měl jsem rád sychravé, chladné, podzimní noci - při pohledu na tmavou noční oblohu se dalo nejlépe přemýšlet.
Hodiny na mobilu ukazovaly skoro tři ráno a já si rozbaloval další krabičku cigaret, abych měl po zbytek noci co dělat. Večery nebyly nudné, to ne, ale neustálý přísun nikotinu do mých plic mě vnitřně uspokojoval. Dělalo mě to klidnějším. Čím špinavější plíce, tím čistější... lhal bych. Ne jenom moje plíce, ale i moje duše měla tmavou barvu, stejně jako popel, který jsem před chvílí oklepal na zem.
Hluboká myšlenka, ne? Ha.


tj: Nespi! Zapípal mi najednou mobil. Z mých myšlenek mě vytrhla esemeska. Moje koutky se automaticky zvedly do drzého úsměvu. Moje osamělá noc se hned stala veselejší.
-Omlouvám se, ale to ty jsi tu ten, co právě usnul uprostřed hluboké konverzace, každé slovo zprávy vyklouzlo z mých úst, jako bych se těšil, až je pošlu. Pár vteřin po odeslání se mi objevila další:

tj: Chodím do školy, na rozdíl od tebe. Což mi připomíná - nechtěl bys mi nabarvit hlavu, víš, nějakou ujetou barvu? Růžová, nebo tak?
Znovu jsem si potáhl z cigarety a potichu se zasmál. Blázen.
-Jestli chceš přitáhnout pozornost, prosím, ale je to opravdu to, co chceš mít na hlavě? Myslím, já mám taky novinku, ale...
Obratem mi přišla dokonce hlasová zpráva s jasným zněním: "Ukaž!"
Když se zapnula přední kamera na mém iPhone, stiskl jsem tlačítko pro focení a vyfotil tmu: Co říkáš na moji novou barvu vlasů?
tj: Je tmavá.
-Všechno je tmavé.

tj: To je rasistické, ne?
-Kreténe. -
Znovu jsem se zasmál, nedalo mi to.
tj: Pořád můžu jít spát. Jedeš ráno pro mě?
-Nechoď! Neopouštěj mě, jsem tu tak sám, prosím! Už se nemůžu dál vyrovnávat s touhle samotou! Lásko! Nenechávej mě tu!
-Mimochodem, přijedu.
tj: Přešel jsi z cigaret na trávu?
-Kreténe.
tj:
To už tu bylo, LÁSKO. Jo a nemusíš jezdit.
-Proč ne? Urazil jsem tě? Omlouvám se.
tj: Urážíš mě běžně, tohle mě nevytočí. Mám odvoz.


Mé nohy bleskově sklouzly z okraje balkonu zpět na zem, jakoby potřebovaly podepřít, abych vůbec mohl uvěřit tomu, co jsem právě přečetl. Odvoz? Já jsem odvoz!
-Odvoz? Nový kluk pro Tommyho, hm? Čím mu platíš, blowjobem?
Žádná odpověď.
-Oh, jako by na tom záleželo.

Zase nic. Odhodil jsem nedopalek dolů z balkonu a odešel do pokoje. Mé tělo unaveně dopadlo na postel a zamotalose do peřiny.
Pípnutí mobilu, zase!
tj: Dobrou noc ;)
Bleskově jsem odepsal: Fuck you.
Možná se mi snažil ještě napsat, ale i kdyby, bylo mi to jedno. Po probdělé noci s krabičkou cigaret je potřeba se trochu vyspat.

***
"
Ashley, jdi probudit svého bratra a oznam mu, že za deset minut má být ve škole!" hlas mojí mamky se rozléhal po celém domě. Zamručel jsem a schoval si hlavu do polštáře.
"Zase já? Je mu skoro devatenáct, proč si nemůže natahovat budík?" odpověděla bleskově sestra. Hned na to se rozletěly dveře a v nich stála nasupená Ashley, křičící: "Vstávej, homo! Myslím, že máš ještě jet pro Tommyho, ne?!"
"Okamžitě zavři ty dveře a vypadni, fuck!" křikl jsem zpátky. Kroky blížící se k mé posteli mě donutily pootočit hlavu, abych viděl jejich zdroj.
"Nic mi po tom není, ale on na tebe asi spoléhá, takže vstaň!" strhla ze mě deku, která mě přikrývala, a hodila ji na zem. Pak se ještě hlasitě ohlásila mamce: "Myslím, že je vzhůru!"
"Tommy má jiný odvoz a mně se nikam nechce, dneska nejdu!"
Snaha, aby můj hlas zněl pronikavěji než její, se zdála marná. Nechtěl jsem mít mladší sestru. I když mi už bylo osmnáct a jí patnáct, pořád u nás přetrvávaly dětské hádky o blbosti.
"Adame Mitcheli Lamberte, bylo ti osmnáct a já mám právo tě vyhodit z tohoto domu, jestli nebudeš dělat, co si přeju já, jakožto tvoje matka," vložila se do konverzace mamka a já protočil oči. Co je k nepochopení na tom, že když řeknu, že nejdu do školy, tak prostě nejdu? - proletělo mi hlavou.
"Vypadněte, nikam nejdu." Opět jsem musel mít poslední slovo.
"Dobře, Ashley, jdeme. Odvezu tě," nabídla se mamka a společně odešly. Hallelujah!
Pomalu se mi zavíraly oči, když v tom se dveře znovu rozrazily.

MATEPřečti si tento příběh ZDARMA!